|
|
The role of striatal cholinergic signalling in the control of behaviour
Abbondanza, Alice ; Jakubík, Jan (vedoucí práce) ; Bellone, Camilla (oponent) ; Svoboda, Jan (oponent)
Cholinergní přenos reguluje celou řadu behaviorálních domén, od motorické aktivity po kognici. Cholinergní signalizace je zprostředkována muskarinovými a nikotinovými acetylcholinovými receptory (mAChR a nAChR). Zatímco mAChR jsou pomalu reagující metabotropní receptory, nAChR jsou iontové kanály zprostředkovávající rychlou neurotransmisi. Existuje rostoucí množství důkazů potvrzujících roli nAChR jako důležitých modulátorů behaviorálních funkcí. Protože se však nAChR skládají z mnoha podtypů, v závislosti na jejich podjednotkovém složení, a protože jsou exprimovány různými populacemi neuronů v různých oblastech mozku, jejich příspěvek ke kontrole chování je velmi komplexní. K jeho dešifrování je nutné selektivně cílit na nAChR exprimované nejen v konkrétních oblastech, ale i konkrétními neurony s definovaným účinkem na lokální nervové okruhy. Cílem této práce bylo použít různé genetické strategie k vytvoření delece β2-obsahujících nAChR v konkrétních oblastech myšího mozku a typech neuronů , aby bylo možné charakterizovat funkční význam těchto receptorů. Naši práci jsme zaměřili na dvě oblasti mozku, striatum a prefrontální kůru (PFC). Ve striatu jsme identifikovali neurony exprimující jednu z nejběžnějších nikotinových podjednotek, β2 podjednotku, pomocí dvojitě fluorescenční hybridizace in situ....
|
|
|
Monitorování vývoje onemocnění Huntingtonovy choroby u transgenních miniprasat s N-terminální částí lidského mutovaného huntingtinu: biochemické a motorické změny u F0, F1 a F2 generace
Kučerová, Šárka ; Ellederová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Klempíř, Jiří (oponent)
Huntingtonova choroba (HD) patří mezi neurodegenerativní onemocnění, od kterých se liší příčinou (expanze trinukleotidové repetice CAG v exonu 1 genu kódující protein huntingtin (Htt)) pouze v jednom genu (tzv. monogenní onemocnění). Ačkoliv je již od roku 1993 známá příčina nemoci, dosud není zcela známa patofyziologie HD a není nalezen lék. Pro lepší porozumění nemoci a pro možné preklinické testování se používají modely HD. Mezi nejčastěji používané modely patří hlodavci, hlavně myši, ale bylo důležité vytvořit i větší zvířecí modely, které by byly více podobné člověku. Proto bylo v roce 2009 vytvořeno na Akademii věd v Liběchově transgenní (TgHD) miniprase pomocí mikroinjikace lentivirového vektoru nesoucí N-terminální část lidského mutovaného HTT (mtHTT) s 124 CAG repeticemi v exonu 1. Tento model je životaschopný a v každé generaci se rodí určitá část Tg zvířat. V této práci jsem se věnovala biochemickým i behaviorálním změnám u tohoto modelu. Srovnávala jsem kontrolní (Wt) a transgenní (Tg) sourozence. Zjistila jsem, že biochemické změny se projevují hlavně zvýšenou přítomností fragmentů Htt ve varlatech a v mozku. V behaviorální části bylo mým hlavním úkolem zavedení metodiky pro další zkoumání behaviorálních změn u tohoto modelu, které zatím nebyly popsány. Byla testována zvířata F0, F1 a...
|
|
|
Monitorování vývoje onemocnění Huntingtonovy choroby u transgenních miniprasat s N-terminální částí lidského mutovaného huntingtinu: biochemické a motorické změny u F0, F1 a F2 generace
Kučerová, Šárka ; Ellederová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Klempíř, Jiří (oponent)
Huntingtonova choroba (HD) patří mezi neurodegenerativní onemocnění, od kterých se liší příčinou (expanze trinukleotidové repetice CAG v exonu 1 genu kódující protein huntingtin (Htt)) pouze v jednom genu (tzv. monogenní onemocnění). Ačkoliv je již od roku 1993 známá příčina nemoci, dosud není zcela známa patofyziologie HD a není nalezen lék. Pro lepší porozumění nemoci a pro možné preklinické testování se používají modely HD. Mezi nejčastěji používané modely patří hlodavci, hlavně myši, ale bylo důležité vytvořit i větší zvířecí modely, které by byly více podobné člověku. Proto bylo v roce 2009 vytvořeno na Akademii věd v Liběchově transgenní (TgHD) miniprase pomocí mikroinjikace lentivirového vektoru nesoucí N-terminální část lidského mutovaného HTT (mtHTT) s 124 CAG repeticemi v exonu 1. Tento model je životaschopný a v každé generaci se rodí určitá část Tg zvířat. V této práci jsem se věnovala biochemickým i behaviorálním změnám u tohoto modelu. Srovnávala jsem kontrolní (Wt) a transgenní (Tg) sourozence. Zjistila jsem, že biochemické změny se projevují hlavně zvýšenou přítomností fragmentů Htt ve varlatech a v mozku. V behaviorální části bylo mým hlavním úkolem zavedení metodiky pro další zkoumání behaviorálních změn u tohoto modelu, které zatím nebyly popsány. Byla testována zvířata F0, F1 a...
|
host ::
RSS.