|
|
Epidemické modely s vakcinací a behaviorálními změnami
LUNGA, Petr
Práce se věnuje kompartmentovým modelům používaným v matematické epidemiologii k modelování dynamiky infekčních onemocnění. Cílem práce bylo seznámit se se základními principy a metodami, které jsou v tomto oboru využívány a naučit se samostatně vytvářet modely a správně interpretovat jejich výsledky. První dvě kapitoly se věnují úvodu do problematiky a tzv. SIR modelům, které jsou základním nástrojem epidemiologického modelování. Další kapitoly obsahují rozšíření základních modelů o vakcinaci a změny chování v populaci. V poslední kapitole jsou dva vlastní modely, které využívají principy z předchozích kapitol. Modely v celé práci jsou simulovány v programu AnyLogic.
|
|
|
Ecological Effects of Climate Change on Snakes
Veverková, Barbora ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Klimatické změny momentálně představují jednu z největších hrozeb, se kterými se živočišné druhy musí potýkat. Zvyšující se teploty ohrožují spoustu populací po celém světě. Ektotermní živočichové by mohli díky své ekologii, která je dělá závislými na okolní teplotě, patřit mezi organismy nejvíce ohrožené klimatickými změnami. Hadi se jako ektotermní živočichové pravděpodobně budou muset přizpůsobit měnícím se klimatickým podmínkám, nebo vyhynou. Aby hadi unikli vzrůstajícím teplotám a klesajícím srážkám, mohou se přesunout do míst s vhodnějšími klimatickými podmínkami. Hadi však mají omezenou schopnost disperze, což by mohlo vést k redukci areálu výskytu a u některých populací až k extinkci. Klimatické změny také s největší pravděpodobností ovlivní kondici a chování hadů. Zvýšená teplota může ovlivnit dobu inkubace a embryonální vývoj. Hlavně u vejcorodých druhů pak mohou změny v embryonálním vývoji a zkrácení doby inkubace způsobit různé malformace. Tyto malformace mohou v závislosti na jejich závažnosti negativně ovlivnit fitness jedince. Některé druhy hadů mohou však využít klimatické změny ve svůj prospěch. Zvýšená teplota prostředí dovoluje hadům být více či déle aktivní a v některých případech dokonce zkrátit dobu hibernace. Hadi dokážou při vyšších teplotách také lépe uniknout predátorům....
|
|
|
Úspěšnost reintrodukcí a suplementací vázaná na pobyt v zajetí u primátů a ptáků.
Janovcová, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Kůs, Evžen (oponent)
Cílem bakalářské práce je shrnout a kriticky zhodnotit dostupné informace o reintrodukcích, případně o posilování přírodních populací (suplementace) u ptáků a primátů. Práce kriticky hodnotí, které faktory jsou pro úspěšnost těchto programů u daných skupin zásadní. Jedním z důležitých faktorů je i chov divokých zvířat v zajetí. Je otázkou, zda chov v zajetí nějakým způsobem divoká zvířata mění a zda a jak ovlivňuje jejich vypouštění do volné přírody. Úspěšnost návratů do volné přírody byla hodnocena z hlediska velikosti zakladatelské populace a následného počtu přeživších jedinců, či podle parametrů značících populační růst. Sledovány byly vybrané vlastnosti reintrodukovaných zvířat, zejména zda byla použita zvířata odchovaná v zajetí nebo odchycená v přírodě. Pobyt v zajetí byl posuzován vzhledem k délce života, dále vzhledem k podmínkám chovu (umělé vs. polopřírodní chovy) a byly vyhledávány jakékoliv změny (behaviorální, morfologické) doprovázející chov v zajetí. Práce je zaměřena právě na změny chování a morfologie způsobené pobytem v lidské péči ve srovnání s populacemi žijícími v přírodních podmínkách. Hlavním cílem práce je posoudit vliv změn způsobených pobytem v zajetí či použitím odchovaných jedinců na úspěšnost či neúspěšnost reintrodukčních programů. Zároveň byla sledována i geografická...
|
host ::
RSS.