|
|
Společenstva brouků na mršinách: životní strategie a ekologická klasifikace
Kadlec, Jakub ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá společenstvím brouků na mršinách, jejich životními strategiemi a ekologickou klasifikací. Nekrobiontní brouci mají nezastupitelnou roli v dekompozičních procesech a návratu organické hmoty zpět do koloběhu živin. Dekompozice se dá dělit dle několika kritérií, nejčastěji je to podle celkového vzhledu mršiny a sukcese hmyzu a liší u různých autorů, dle jejich pozorování. Rozklad mršiny je ovlivněn přístupem hmyzu. Sukcese hmyzu závisí na mnoha faktorech, které ji mohou usnadnit nebo inhibovat. Důležité jsou vzájemné vztahy mezi jednotlivými kolonizátory mršiny, tyto vztahy popisují tři modely klasické sukcesní ekologie. K životu na mršině pomáhají hmyzu specifické adaptace. Na mršinách se vyskytuje celá řada čeledí brouků, z nichž je vybráno a charakterizováno třináct, které byly v akceptovaných pracích uváděny nejčastěji. Ostatních téměř 190 rodů z 34 čeledí, které byly zaznamenány na mršinách, jsou v abecedním pořadí zařazeny do guild a je uvedena jejich potravní specializace.
|
|
|
Společenstva brouků na mršinách: životní strategie a ekologická klasifikace
Kadlec, Jakub ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá společenstvím brouků na mršinách, jejich životními strategiemi a ekologickou klasifikací. Nekrobiontní brouci mají nezastupitelnou roli v dekompozičních procesech a návratu organické hmoty zpět do koloběhu živin. Dekompozice se dá dělit dle několika kritérií, nejčastěji je to podle celkového vzhledu mršiny a sukcese hmyzu a liší u různých autorů, dle jejich pozorování. Rozklad mršiny je ovlivněn přístupem hmyzu. Sukcese hmyzu závisí na mnoha faktorech, které ji mohou usnadnit nebo inhibovat. Důležité jsou vzájemné vztahy mezi jednotlivými kolonizátory mršiny, tyto vztahy popisují tři modely klasické sukcesní ekologie. K životu na mršině pomáhají hmyzu specifické adaptace. Na mršinách se vyskytuje celá řada čeledí brouků, z nichž je vybráno a charakterizováno třináct, které byly v akceptovaných pracích uváděny nejčastěji. Ostatních téměř 190 rodů z 34 čeledí, které byly zaznamenány na mršinách, jsou v abecedním pořadí zařazeny do guild a je uvedena jejich potravní specializace.
|
|
|
Vliv turismu a managementu krajiny v Šumavském národním parku a Chráněné krajinné oblasti na společenstva epigeických brouků
ŠŤASTNÝ, Jakub
Studie vlivu turismu a různého managementu krajiny na společenstva epigeických brouků byla prováděna metodou zemních pastí v horské oblasti Šumavy (Národní park a Chráněná krajinná oblast). Pasti byly rozmístěny na levé straně Lipenské nádrže s různou intenzitou antropogennítho tlaku (parkoviště, břeh vodní nádrže a remízek). Nejméně druhů vykazovala plocha s nejsilnějším antropogenním ovlivněním (parkoviště). Nejvyšší počet druhů byl zjištěn, v důsledku ekotonálního efektu, na břehu. Struktura společenstva lokalit parkoviště a břehu byla z 60 % tvořena eurytopními druhy. Pouze na lokalitě remízku byly stenotopní druhy v dominanci. Hlavním faktorem působícím na společenstva epigeických brouků bio-topů břehu a parkoviště je pravidelný a intenzivní management (sečení, aplikace herbicidů, fragmentace).
|
host ::
RSS.