Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Produkční schopnost býků Českého strakatého skotu
LAPKOVÁ, Kristýna
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit vybrané ukazatele vykrmovaných býků českého strakatého skotu v intenzivních podmínkách chovu v zemědělském podniku v Jihočeském kraji. Do hodnocení bylo zařazeno celkem 371 býků, data byla vyhodnocena za roky 2016 a 2017. Byla hodnocena živá hmotnost před porážkou, věk při porážce, průměrný denní přírůstek, netto přírůstek, hmotnost jatečně upraveného těla a jeho zatřídění dle SEUROP. Statistické zpracování dat bylo provedeno pomocí programu Microsoft Excel 2016 a Statsoft Statistica. Průměrný věk při porážce a živá hmotnost byly 586,2 dnů resp. 731,8 kg v roce 2016, v roce 2017 dosáhl 626,1 dnů resp. 749,5 kg. Hmotnost jatečně upraveného těla v roce 2016 činila 412,2 kg, následující rok se zvýšila o 8,9 kg. Netto přírůstek byl výrazně vyšší v roce 2016. Všechny uvedené rozdíly byly statisticky průkazné.Při zařazení do tříd zmasilosti dosáhlo 73,8 % třídy "U" s hmotností jatečně upraveného těla 426,3 kg, 25,1 % třídy "R" s hmotností jatečně upraveného těla 384,4 kg a 1,1 % třídy "E" s hmotností jatečně upraveného těla 497,3 kg. Při vyhodnocování vlivu porážkového věku na jednotlivé ukazatele byly mezi skupinami statisticky průkazné rozdíly.
Porovnání výsledků výkrmu býků různých plemen ve stejných podmínkách
KUBALOVÁ, Markéta
Chov skotu v České republice má v zemědělství dlouholetou tradici. Nyní chov dojeného skotu ustupuje chovu krav bez tržní produkce mléka, jehož stavy se zvyšují. K 1. dubnu 2014 je dle evidence Českého statistického úřadu v České republice celkem 191 tis. kusů krav bez tržní produkce mléka. Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat masnou užitkovost výkrmu masných plemen skotu, konkrétně kříženců plemen charolais a piemontese, přičemž výkrm obou plemen probíhal ve shodných podmínkách chovu. Do vyhodnocení vybraných ukazatelů bylo zařazeno celkem 44 kříženců z farmy ve Starém Městě u Frýdku-Místku. Byly vytvořeny skupiny býků dle plemenné příslušnosti a roku porážky. Byl zjišťován věk při porážce, živá hmotnost, hmotnost jatečně upraveného těla, netto přírůstek, průměrný denní přírůstek a zařazení do systému SEUROP do tříd zmasilosti a protučnělosti. Data byla zpracována pomocí programů Microsoft Excel a StatsoftStatistica. Významnost rozdílů byla vypočtena pomocí t-testu. Porážková hmotnost kříženců charolais byla 636,97 kg (porážkový věk 728,91 dne), u kříženců piemontese 639,17 kg (porážkový věk 736,52 dne). Minimální rozdíl byl zjištěný i u jatečně upraveného těla býků (357,85 kg v případě charolais resp. 359,08 kg u piemontese). Průměrné denní přírůstky byly také vyrovnané 818,61 g (charolais) a 814,86 g (piemontese). Diference mezi netto přírůstky byla taktéž malá, netto přírůstek kříženců charolais byl 490,74 g/den resp. 488,31 g/den kříženců piemontese. Rozdíly mezi plemeny nebyly statisticky průkazné. V rámci jednotlivých plemen byl zkoumán i rozdíl mezi rokem porážky (2013 a 2014), diference ani v tomto případě nebyla statisticky průkazná. Zatřídění jatečných těl v systému SEUROP bylo v případě kříženců charolaisv roce 2013 nejčastější ve třídě R (75 %), zatímco u kříženců piemontese ve třídě R 54,55 % a ve třídě U 45,45 %. V roce 2014 byla jatečná těla kříženců charolais nejčastěji zařazena do tříd U (45,45 %) a E (36,36 %), jatečná těla kříženců piemontese ve třídách E (30 %), U (40 %) a R (30 %). Zařazení za protučnělost bylo v obou letech, ve všech případech, do třídy 1. Zjištěné výsledky neprokázaly v daných podmínkách rozdíly mezi kříženci plemen charolais a piemontese. Rozdíl ve sledovaných ukazatelích mezi roky 2013 a 2014 v rámci těchto plemen také nebyl potvrzený, což nasvědčuje stálosti podmínek v chovu. Pro chovatele je mimo jiné důležité i zatřídění jatečných těl do systému SEUROP a výsledky naznačují na příznivější zatřídění jatečný těl kříženců piemontese.
Vyhodnocení vybraných vlivů na užitkovost masných plemen skotu
ZÍDKOVÁ, Jana
Bakalářská práce měla za cíl porovnat užitkovost masných plemen skotu. K porovnání byla vybrána plemena Aberdeen Angus a Highland. Data o těchto plemenech byla zjišťována na ekofarmě Branišov a na ekofarmě Bořanovice v oblasti Národního parku Šumava. Plemeno highland cattle ? skotský náhorní skot bylo dovezeno do České Republiky v roce 1991 ze Skotska do horských podmínek NP Šumava na farmu Branišov. Toto plemeno patří mezi extenzivní masná plemena malého tělesného rámce, nazývané také jako hobby plemeno. Plemeno aberdeen angus patří k nejrozšířenějším masným plemenům na světě. Pochází ze severovýchodního Skotska, kde již počátkem 18. století byl vyšlechtěn masný užitkový typ skotu později křížený plemenem shorthorn. Aberdeen angus je plemeno geneticky bezrohé menšího až středního tělesného rámce. U plemen byl hodnocen růst zjištěním živé hmotnosti při narození, ve věku 120, 210 a 365 dnech věku. Ze zjištěných dat sledovaných souborů byly vyhodnoceny základní statistické charakteristiky (četnost, aritmetický průměr, minimum, maximum, směrodatná odchylka). Průměrná hmotnost telat plemene HI při narození byla 25 kg u býčků a 20 kg u jaloviček. Ve 365 dnech dosahovala průměrná hmotnost u býčků 301 kg a u jaloviček 264 kg. Průměrná hmotnost telat plemene AA při narození byla 37 kg u býčků a 34 kg u jaloviček. Ve 365 dnech dosahovala průměrná hmotnost u býčků 485 kg a u jaloviček 365 kg. Dále byly hodnoceny reprodukční ukazatele a mateřské vlastnosti krav. Ze zjištěných dat byl vyhodnocen vliv otce, pořadí porodu a měsíce otelení na hmotnosti telat. Vliv otce na růst telat u plemene AA nebyl statisticky významný. Nejvyšší živou hmotnost ve 120, 210 a 365 dnech měla telata u AA při 3. otelení. U plemene HI byl vliv pořadí otelení na živou hmotnost telat statisticky nevýznamný. Nejvyšší živou hmotnost (120, 210 dnů) měla telata narozená v měsíci srpnu u plemene AA (175,64 kg resp.275,27 kg) a u plemene HI (ve 210 dnech 183,33 kg). Z hlediska ekonomiky je chov těchto plemen bez dotací ztrátový. S dotacemi činí zisk na VDJ u plemene AA 6 876 Kč a u plemene HI 10 186 Kč. Výsledky prokázaly, že k zajištění rentabilního chovu krav BTPM by se jalovice plemene aberdeen angus měly poprvé otelit ve věku 24 měsíců, musí být zajištěna dobrá plodnost krav, vysoké přírůstky telat a také vysoká dlouhověkost krav.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.