|
|
Vyhodnocení užitkovosti u masných plemen skotu
MACHÁČEK, Martin
Tato bakalářská práce se zabývá zhodnocením vlivů, které ovlivňují masnou užitkovost u skotu bez tržní produkce mléka. Cílem práce bylo vyhodnotit úroveň vybraných vlivů působících na výsledky užitkovosti u sledovaného stáda masného skotu. Do hodnocení bylo vybráno stádo plemene limousine, přesněji 78 telat narozených za období od prosince 2012 do ledna 2017 vybrané skupině 20 plemenic. Jako vybrané vlivy na masnou užitkovost těchto telat byly zvoleny vliv otce, pořadí porodu, rok narození, měsíc otelení a vliv exteriéru matky.Bylo zjištěno, že u vlivu otce dosahovala nejvyšších hmotností telata od otce ZLI 739, která vykazovala nejlepší výsledky ve všech kontrolovaných termínech. Tato telata dosahovala ve věku 365 dní průměrné hmotnosti 414,5 kg. Dále bylo zjištěno, že průměrná hmotnost telat po narození při prvním otelení byla 37,8 kg a při dalších otelení se hmotnost narozených telat zvyšovala průměrně o 1 kg.Nejvíce telat se narodilo v roce 2016, a to 22 ks. Z hodnot u vlivu exteriéru matky bylo zjištěno, že nejvyšších průměrných hmotností ve sledovaném období 120, 210 a 365 dní dosáhly telata od matek s nejvyšším bodovým hodnocením exteriéru a to i přes to, že měla tato telata nejnižší průměrnou porodní váhu.
|
|
|
Výkrm býků plemene Aberdeen Angus na ekologické farmě
KADLECOVÁ, Jana
Podchycení a vyhodnocení výsledku výkrmu býků plemene Aberdeen Angus v ekologickém chovu na farmě, která se nachází v česko-německém pohraničí. Sledované období zahrnovalo čtyři roky - od roku 2011 do roku 2014. U poražených zvířat byla zjištěna hmotnost jatečně upraveného těla, délka výkrmu, porážková hmotnost, průměrný denní přírůstek a netto přírůstek. Byly porovnány výsledky výkrmu mezi jednotlivými roky a podle období narození.
|
|
|
Vliv chodu počasí na ekonomiku chovu skotu v podhorských oblastech
SVOBODA, Pavel
Tato diplomová práce je zaměřena na posouzení vlivu chodu počasí na užitkovost a ekonomiku pastevního chovu skotu v pohraničních oblastech jižních Čech. Cílem práce bylo porovnat průběh meteorologických ukazatelů ze tří sledovaných let a dát je do souvislosti s ekonomikou živočišné výroby. V samotné experimentální části jsem se věnoval vyhledávání a zpracování podkladů pro výpočet ekonomických ukazatelů firmy AGRO SVOBODA s.r.o. a zpracováním meteorologických dat, která mi poskytla katedra krajinného managementu.
|
|
|
Analýza stáda plemene Highland chovaného v horských podmínkách
HÁLOVÁ, Ludmila
Cílem diplomové práce byla analýza stáda a představení a uvedení možností uplatnění plemene Highland v horských a podhorských podmínkách v České republice, a to s ohledem na produkci plemenných zvířat i na produkci masa. Dílčím cílem bylo hodnocení dlouhověkosti a dlouhovýkonnosti krav tohoto plemene a zaznamenání managementu daného stáda. Na ekologické farmě s chovem extenzivního plemene Highland bylo zařazeno 60 plemenic základního stáda a 101 telat. U souboru plemenic byla vyhodnocena struktura stáda podle roku narození, podle počtu otelení, délka mezidobí, věk při prvním otelení a obtížnost porodů. Průměrný věk plemenic ve stádě byl 5 let a maximální počet otelení bylo 11. Mezidobí do 350 dní vykázalo 20,4 % plemenic, ale i 14,8 % vykázalo mezidobí nad 710 dní. Věk při prvním otelení jalovic byl do 4 let věku a obtížnost porodů byla klasifikována 100 % bez pomoci chovatele. Telata dosáhla v letech 2014 a 2015 průměrné hmotnosti ve 120 dnech 120 kg a 129 kg, ve 210 dnech to bylo 177 kg a 182 kg. Průměrné přírůstky se pohybovaly ve sledovaných letech ve 120 dnech 825 g a 735 g za den a ve věku 210 dnů to bylo 884 g a 772 g za den. Rozdíly nebyly statisticky významné. Průměrné hmotnosti volů ve 20 měsících byly cca 335 kg a porážková hmotnost ve 46 měsících 563 kg. Lze konstatovat, že při vhodném managementu stáda lze dosáhnout srovnatelné výsledky s průměrnými ukazateli v České republice a dosáhnout tak uspokojivého ekonomického profitu.
|
|
|
Působení vybraných vlivů na užitkovost masných plemen skotu
PISKAČ, Zdeněk
Bakalářská práce se zabývá zhodnocením vlivů ovlivňujících zjišťované hodnoty masné užitkovosti. Masná užitkovost je stále více vyhledávaným ukazatelem v chovu skotu, vzhledem k vzrůstu počtu chovaných krav bez tržní produkce, jako následek špatné ekonomiky chovů mléčného skotu. Cílem práce bylo zajistit a zhodnotit výsledky vlivy působící na výsledky kontroly užitkovosti, ve vybraném chovu masného skotu. Jako vybrané vlivy byly zvoleny pořadí otelení, obtížnost porodu, měsíc narození telete, plemenná hodnota matky, otec. Do hodnocení byla zařazena jedna skupina čistokrevných plemenic plemene Blonde d´Aquitaine, sledované po 7 let. Kontrola užitkovosti proběhla ve sledovaném čistokrevném chovu plemene Blonde d´Aquitaine ve stáji Skrýšov, která patří zemědělskému podniku Krásná Hora nad Vltavou. Mezi nejvýznamnější zjištěné výsledky patří hmotnost 205,13 kilogramu ve 120 dnech u telat narozených od plemenic s PH 121-140. Hmotnosti 332,43 dosáhla telata od býka ZBA 723 ve 210 dnech věku. A telatům od býka ZBA 375 byla navážena průměrná hmotnost ve 365 dnech 544, 43 kilogramu.
|
|
|
Využití etologie při chovu masného stáda skotu v ekologickém zemědělství
LEVOROVÁ, Silvie
Cílem diplomové práce bylo získat a vyhodnotit informace z etologických sledování stáda (plemenice, býk, telata) masného skotu chovaných v systému bez tržní produkce mléka při celoročním pastevním chovu. Pro sledování bylo vybráno stádo masného skotu soukromého chovatele v Plzeňském kraji na Přešticku. Základní stádo tvořilo 20 plemenic s telaty a jeden plemenný býk charolais. Proběhla tři etologická pozorování, dvě pozorování v roce 2014 (říjen, prosinec) a jedno pozorování v roce 2015 (březen), a to po celých 24 hodin. Průběh jednotlivých kategorii chování byl zaznamenáván intervalovou skupinovou metodou s délkou intervalu 5 minut. Sledovány byly aktivity příjem krmiva, odpočinek, stání a pohyb. Dále bylo zaznamenáno i komfortní, sexuální a mateřské chování uvnitř stáda. Nejdelší doba příjmu krmiva u plemenic byla zaznamenána na konci pastevního období (30,56 % dne, tj. 7,33 hodiny). Naproti tomu se skot nejméně věnoval příjmu krmiva v zimních měsících pouze 28,31 % dne (6,8 hodin). Hodnoty u kategorie stání se v průběhu roku výrazně neodlišovaly. Nejdelší doba stání byly na jaře a na podzim (5,97 hod resp. 5,95 hod), v zimě došlo ke zkrácení na 5,56 hod. Pohybová aktivita zvířat na jaře dosáhla na 7,78 % tj. 1,87 hod. dne a to proto, že skot byl stále ještě krmen senem, ale začal místy růst první nízký porost a zvířata jej na zimovišti aktivně vyhledávala. Naproti tomu na podzim byla hodnota pouze 2,43 %, tj. 0,58 hod. dne, z důvodů dostatku vhodné pastvy. V zimě kvůli špatným povětrnostním podmínkám byla hodnota také vyšší 7,8 %, tj. 1,88 hod. dne. Nejdelší zastoupení kategorie odpočinku formou ležení bylo u stáda skotu zaznamenáno na podzim a to 10,13 hodin dne (tj. 40,22 % dne). Na jaře byla kategorie ležení 9,00 hodin (tj. 37,48 %). Způsob chovu zvířat na farmě odpovídal vrozeným biorytmům zvířat a umožňoval jim tak neomezené a přirozené projevy chování. Na základě zjištěných výsledků lze usuzovat na vhodnost systému chovu krav bez tržní produkce mléka z hlediska zajištění pohody zvířat a uplatnění plemene charolais v těchto podmínkách.
|
|
|
Analýza užitkovosti masných stád skotu
ŠEBELKA, Štěpán
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vybrané vlivy z kontroly užitkovosti na růst telat u nejrozšířenějších masných plemen jihočeského kraje (Aberdeen Angus, Charolais, Limousine, Masný Simantál), zapojených do kontroly užitkovosti masného skotu, za sledované období let 2009 2014. Cílem práce bylo vyhodnotit, jaké vlivy působí na hmotnost telat masného skotu během jejich odchovu. Při srovnávání průměrných hmotností telat podle plemene byly zjištěny nejvyšší hmotnosti při narození (42,37 kg), ve 120 dnech (191,32 kg), 210 dnech (307.65 kg) a 365 dnech (503,53 kg) u plemene Charolais. Při zkoumání vlivu roku otelení na hmotnosti telat ve 120, 210 a 365 dnech, podle plemen, bylo zjištěno, že telata plemene Limousine prokazatelně dosahovala nejvyšší hmotnosti v roce 2012 ve všech věkových kategorií. Při zjišťování vlivu měsíce otelení na hmotnosti telat ve 120 a 210 dnech věku, jsou nejvýhodnější měsíce prosinec až březen pro telata plemen Aberdeen Angus a u telat Masný Simentál byl nejvýhodnější měsíc otelení duben. Období telení směřuje do zimních až brzkých jarních měsíců. Krávy plemene Aberdeen Angus do pátého otelení tvoří 73,29 % základního stáda. Při zkoumání vlivu pořadí otelení na hmotnosti telat ve 120, 210 a 365 dnech věku, jsou na tom nejhůře telata všech plemen po 1. otelení. Ve 120 a 210 dnech věku byly u telat plemene Aberdeen Angus nejvyšší hmotnosti na 6. otelení, u plemene Limousine byly nejvyšší hmotnosti telat na 9. otelení. Ve 365 dnech věku měly telata Aberdeen Angus nejvyšší hmotnost na 3. otelení. Managament chovu je prokazatelně nejlepší u chovatelů, kteří se zúčastňují národních výstav a produkují plemenné býky a jalovice. Relativní plemenné hodnoty otců pro přímý efekt růst (PeRu) a relativní plemenné hodnoty matek pro maternální efekt růst (MeRu) mají prokazatelný vliv na hmotnosti telat
|
|
|
Analýza stáda skotu plemene salers
BÍNOVÁ, Hana
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení úrovně užitkovosti v chovu masného stáda skotu plemene salers chovaného na soukromé farmě pana Davida Krejcara v obci Žďár u Protivína. Sledované období zahrnovalo roky 2010 až 2014. Do hodnocení bylo zařazeno celkem 36 kusů čistokrevných plemenic a 70 kusů telat narozených ve sledovaném období. U plemenic byl zaznamenán počet otelení, věk plemenic při prvním otelení, délka mezidobí, obtížnost porodů a důvody vyřazování ze stáda U telat byla zjišťována živá hmotnost při narození, ve 120 a 210 dnech věku. Soubor telat byl vytříděn podle roku narození, pohlaví telete, měsíce narození, způsobu použité plemenitby, individuality otce a dále dle pořadí narození. Data byla statisticky zpracována v programu Microsoft Excel a vyhodnocena v programu STATISTICA. Průměrná délka mezidobí u celého stáda činila 389,4 dní. Při prvním otelení dosahovaly plemenice celého stáda průměrného věku 1 090,4 dnů, tj. 36,3 měsíců. Podíl snadných porodů byl zaznamenán v 98,75 %. Průměrné živé hmotnosti telat bez rozdílu pohlaví dosahovaly při narození hodnot 36,66 kg ve 120 dnech věku činila průměrná živá hmotnost 170,44 kg a ve 210 dnech vážila telata průměrně 273,20 kg. Telata narozená v roce 2011 dosahovala nejvyšší průměrné porodní hmotnosti, která činila 39,27 kg. Nejvyšší dosažené průměrné hmotnosti ve 120 dnech věku bylo dosaženo v roce 2013. Průměrné hmotnosti 289,96 kg ve 210 dnech bylo dosaženo souborem telat narozených v roce 2014. V daném souboru telat nebylo prokázáno, že způsob plemenitby ovlivňuje růstovou schopnost telat. Všechny sledované hmotnosti telat se zvyšovaly až do čtvrtého otelení plemenic. Při základním výběru bylo vybráno do plemenitby 13 býků, z celkem 19 zařazených do odchovu.
|
|
|
Výsledky plodnosti po inseminaci a embryotransferu u skotu
KOČOVSKÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá plodností a jejími výsledky u masného skotu plemene limousine ve sledovaném chovu. Práce se krátce věnuje i porodním hmotnostem telat, jejich životaschopností a dobám otelení plemenic. S ohledem na tyto zkušenosti bylo cílem této práce zpracovat přehledný materiál o věku čistokrevných a křížených jalovic zařazených prvně do reprodukce. Dále posoudit výsledky zabřezávání plemenic po inseminaci, embryotransferu a přirozené plemenitbě. V neposlední řadě zmapovat obtížnost porodů krav a jalovic po umělých metodách reprodukce a přirozené plemenitby. Na závěr práci doplnit o porodní hmotnosti telat a zjistit hmotnostní rozdíl mezi býčky a jalovičkami. Hodnocení výsledků bylo provedeno s využitím základních statistických charakteristik. Zjištěné údaje byly vyhodnoceny podle použité metody zapouštění s ohledem, zda se jednalo o krávu či jalovici. Věk čistokrevných jalovic při 1. zapuštění je 26,1 měsíců. Do reprodukce byly křížené jalovice používány jako příjemkyně embryí ve věku 22,6 měsíců. Do přirozené plemenitby se kříženky poprvé pouštěly v 28 měsících s ohledem na sezónnost zapouštění. Úspěšnost zabřezávání po 1. zapuštění inseminací je srovnatelné s embryotransferem tedy 62 a 63%, u přirozené plemenitby 92%. Nejvíce snadných porodů bylo zjištěno po přirozené plemenitbě a to 95%, po inseminaci 89% a po ET pouze 61%. Narozené jalovičky měly o 2 kg menší porodní hmotnost než býčci a tím i snadnější procento porodů. Od roku 2001-2014 se zvýšila porodní hmotnost telat o 2 kg. Průměrná porodní hmotnost v roce 2014 je 41kg. Nejoblíbenější doba otelení byla od půlnoci do 4 hodiny ranní a to pro 30% plemenic.
|
|
|
Porovnání výsledků výkrmu u býků dvou masných plemen skotu
VEITHOVÁ, Michaela
Cílem bakalářské práce bylo porovnat růstovou schopnost dvou masných plemen skotu a to plemene aberdeen angus a plemene masný simentál. Na angus farmě Pěčín, u chovatele pana Lepši, bylo do sledování zařazeno 30 býků. Z toho 17 kusů plemene aberdeen angus a 13 kusů plemene masný simentál. Býci byli až do odstavu s matkou na pastvě. Přes zimu byli ustájeni v zimovišti a začátkem dubna byli opět vypuštěni na pastvu. Data byla shromážděna za období 2 let. U býků byla zjišťována průměrná porážková hmotnost, průměrný porážkový věk, průměrný denní přírůstek a průměrný netto přírůstek. Práce byla rozdělena podle skupin býků dle roku narození, podle plemene, u jednotlivých plemen dle roku narození a dle zařazení býků do tříd zmasilosti a protučnění (dle systému SEUROP). Údaje byly zpracovány pomocí programu Microsoft Excel a Statsoft Statistica. Pro vyhodnocení vybraných ukazatelů byly vypočteny základní statistické hodnoty (četnost, průměr, maximum, minimum, směrodatná odchylka) a dále průkaznost rozdílů byla vypočtena t-testem a dále F-testem. Průměrná hmotnost u býků narozených v roce 2011 byla 744,6 kg ve věku 638 dní. Průměrný denní přírůstek u těchto býků byl 1109,9 g. U býků narozených v roce 2012 byla průměrná hmotnost při porážce 713,8 kg ve věku 691 dní. Průměrný přírůstek byl 987,8 g. Rozdíl průměrných denních přírůstků byl statisticky významný (P 0,01). U býků plemene aberdeen angus byla porážková hmotnost průměrně 733,3 kg ve věku 688 dní s průměrným denním přírůstkem 1019,8 g. U býků plemene masný simentál byla porážková hmotnost 721,5 kg v průměrném porážkovém věku 637 dní. Jejich průměrný denní přírůstek byl 1077,8 g. Rozdíl mezi plemeny byl statisticky významný pouze pro porážkový věk (P 0,05), býci plemene aberdeen angus byly poráženi o 51 dní později (688 dní) než býci plemene masný simentál (637 dní). Býci aberdeen angus byli zařazeni do třídy zmasilosti "U" s průměrnou porážkovou hmotností 753 kg a do třídy zmasilosti "R" v porážkové hmotnosti 703 kg. U plemene masný simentál tomu bylo podobně. Do třídy zmasilosti "U" byli zařazeni býci s průměrnou porážkovou hmotností 731,6 kg a do třídy zmasilosti "R" byli zařazeni býci s průměrnou váhou při porážce 709,7 kg.
|
host ::
RSS.