|
|
Barvení textilií rostlinnými barvivy
Rychlovská, Kristýna ; Hrdličková Kučková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Čapek Adamec, Martin (oponent)
Teoretická část práce krátce pojednává o barevném vnímání člověka a historii barvení přírodními barvivy. Věnuje se barvířským rostlinám, jejich využití a obsahovým látkám. Dále se zabývá klasifikací přírodních barviv, jejich strukturou, využitím a organismy, ve kterých byla barviva nalezena. Důraz je kladen na barviva společensky významná a na barviva následně analyzovaná v Experimentální části. Popsán je také princip použité analytické metody - hmotnostní spektrometrie. V Experimentální části byly z vybraných rostlin různými postupy připraveny barvicí lázně. Pomocí barvicích lázní byla obarvena přírodní plátna nemořená i předem namořená. Následně byla barviva z pláten zpětně extrahována a extrakt byl podroben zkoumání pomocí metody LDI-TOF MS (Laser Desorption/Ionisation - Time Of Flight Mass Spectrometry). Cílem práce bylo pomocí této metody stanovit známá obsahová barviva u bezu černého (Sambucus nigra), brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), cibule kuchyňské (Allium cepa), meruzalky rybízu (Ribes rubrum), ořešáku královského (Juglans regia) a třezalky tečkované (Hypericum perforatum). V kapitole Přílohy jsou vyobrazena plátna seřazená dle barvení jednotlivými rostlinami a dle jednotlivých postupů. KLÍČOVÁ SLOVA: barvířské rostliny, rostlinná barviva, hmotnostní spektrometrie
|
|
|
Barvení textilií rostlinnými barvivy
Rychlovská, Kristýna ; Hrdličková Kučková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Čapek Adamec, Martin (oponent)
Teoretická část práce krátce pojednává o barevném vnímání člověka a historii barvení přírodními barvivy. Věnuje se barvířským rostlinám, jejich využití a obsahovým látkám. Dále se zabývá klasifikací přírodních barviv, jejich strukturou, využitím a organismy, ve kterých byla barviva nalezena. Důraz je kladen na barviva společensky významná a na barviva následně analyzovaná v Experimentální části. Popsán je také princip použité analytické metody - hmotnostní spektrometrie. V Experimentální části byly z vybraných rostlin různými postupy připraveny barvicí lázně. Pomocí barvicích lázní byla obarvena přírodní plátna nemořená i předem namořená. Následně byla barviva z pláten zpětně extrahována a extrakt byl podroben zkoumání pomocí metody LDI-TOF MS (Laser Desorption/Ionisation - Time Of Flight Mass Spectrometry). Cílem práce bylo pomocí této metody stanovit známá obsahová barviva u bezu černého (Sambucus nigra), brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), cibule kuchyňské (Allium cepa), meruzalky rybízu (Ribes rubrum), ořešáku královského (Juglans regia) a třezalky tečkované (Hypericum perforatum). V kapitole Přílohy jsou vyobrazena plátna seřazená dle barvení jednotlivými rostlinami a dle jednotlivých postupů. KLÍČOVÁ SLOVA: barvířské rostliny, rostlinná barviva, hmotnostní spektrometrie
|
|
|
Využití okrasných rostlin jako rostlin barvířských
Hejlová, Barbora
Bakalářská práce byla zaměřena na laboratorní ověření použití vybraného rostlinného druhu Iris sibirica (květy) jako barvířské rostliny. V experimentu, jenž byl nedílnou součástí práce, byly barvící lázně připraveny devíti různými způsoby se dvěma intervaly barvení (30 a 60 minut). Dohromady bylo různým způsobem obarveno třicet šest kusů vzorků textilie. Konkrétní pokusné roztoky byly: základní filtrát s nemáčenou látkou, základní filtrát s látkou máčenou v sodě, základní filtrát s látkou máčenou v soli, základní filtrát s látkou máčenou v octu, základní filtrát s látkou máčenou v Savu, základní filtrát, přidaná látka -- soda s látkou máčenou v sodě, základní filtrát, přidaná látka -- sůl s látkou máčenou v soli, základní filtrát, přidaná látka -- ocet s látkou máčenou v octu, základní filtrát, přidaná látka -- Savo s látkou máčenou v Savu. Barvící lázně a jejich barvící potenciály byly otestovány na bavlněné textilii. Ze všech lázní byly získány velice syté barvy. Barvená škála vzorků se pohybovala od světle žluto -- oranžové přes fialovou až po tmavě zelenou. Avšak vzhledem k postupu bez použití mořidel barvy už po šedesáti dnech od obarvení degradovaly do odstínů oranžovo hnědé. Výsledky pokusu prokázaly, že květy kosatce, poskytují velice širokou škálu získaných barev, jsou perspektivním barvícím materiálem, avšak nestálost jejich barev je ukazatel, který vede k nutnosti použití kovových mořidel.
|
|
|
Možnosti barvení textilií běžně pěstovanými druhy okrasných rostlin
Gálová, Jitka
Tato bakalářská práce byla zaměřena na pokusné ověření použití vybraných rostlin druhu Tagetes L. a Tanacetum L. jako barvířských rostlin. V praktickém experimentu, který byl součástí práce, byly barvící lázně připraveny pěti různými způsoby. Konkrétně to byla dlouze louhovaná lázeň plnokvětých oranžových aksamitníků, dlouze louhovaná lázeň plnokvětých oranžovohnědých aksamitníků, lázeň krátce louhovaných živých plnokvětých aksamitníků, lázeň krátce louhovaných sušených plnokvětých aksamitníků, lázeň krátce louhovaného sušeného vratiče. Barvící schopnosti jednotlivých lázní byly poté testovány na pěti různých textilních materiálech, bavlna, plátno, slotera, šusťákovina a vlna. Nejlepších výsledků, nejsytější a nejstálejší barvy, bylo dosaženo u podkladu bavlna, barvené pomocí lázně z dlouze louhovaných plnokvětých oranžovohnědých aksamitníků. Nejméně se obarvila slotera a to u všech pěti variant lázní. Získanými výsledky jsme dokázali, že oba námi vybrané rostlinné druhy jsou využitelné jako barvířské rostliny, při použití k barvení vláken.
|
|
|
Barvířské rostliny. Možnosti produkce rostlinných barviv.
SMRŽOVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývá barvířskými rostlinami a možnostmi jejich využití. Úvod je věnován rozdělení rostlinných barviv a historii využívání barvířských rostlin. V další části je zpracován přehled barvířských rostlin a barev z nich získávaných, je také uvedena metodika postupu barvení. V závěru práce jsou zpracovány údaje o botanické charakteristice, požadavcích na prostředí a pěstování 8 vybraných barvířských rostlin. Součástí práce je databáze barvířských rostlin.
|
host ::
RSS.