|
|
Komunikace sestry se sluchově znevýhodněným pacientem na covidových jednotkách
RAUŠOVÁ, Ilona
Úvod: Pro sestry je komunikace základním nástrojem v ošetřovatelském procesu. V době pandemie Covid - 19 měly sestry povinnost nosit ochranné pomůcky, aby se zabránilo šíření této nemoci. Ochranné pomůcky, zejména roušky, mají negativní dopad na komunikaci. Tlumí hlasitost mluvené řeči, zabraňují odezírání a rozpoznání výrazu tváře. Sestry se musely vyrovnat s těmito komunikačními bariérami a zároveň zachovat standardy ošetřovatelské péče. Cíle práce: Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika při komunikaci sester se sluchově znevýhodněným pacientem. Metodologie: Empirická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření. Pro sběr dat byl použit hloubkový rozhovor se sestrami, které v období pandemie Covid - 19 pracovaly na covidové jednotce. Rozhovory probíhaly v období březen až květen roku 2023. Rozhovory byly se souhlasem nahrány na mobilní telefon do aplikace Záznamník. Poté byly rozhovory přepsány do písemné formy v programu Microsoft Word. Sepsaná data byla analyzována metodou otevřeného kódování, technikou "tužka papír". Získaná data byla rozdělena do tří kategorií, které byly následně rozděleny na podkategorie. Pro větší názornost byly jednotlivé kategorie a podkategorie zpracovány do přehledných schémat a podrobně popsány. Výsledky: Výsledky práce byly rozčleněny na tři hlavní kategorie, kterými jsou sluchově znevýhodněný pacient, bariérová ošetřovatelská péče a komunikace sester se sluchově znevýhodněným pacientem. Obě kategorie jsou členěny na období před pandemií v době pandemie a po ukončení pandemie Covid - 19. Z výzkumného šetření vyplývá, že pandemie Covid - 19 změnila postoj sester k bariérové ošetřovatelské péči, sestry získaly neocenitelné zkušenosti v oblasti komunikace se sluchově znevýhodněným pacientem. Naučily se improvizovat a využívat všechny dostupné komunikační nástroje. Vzájemně si sdělovaly informace, rady a psychickou podporu. Závěr: Práce dokumentuje pohled sester na bariérovou ošetřovatelskou péči a její vliv na komunikaci se sluchově znevýhodněným pacientem. Výzkum ukázal, že sestry překonaly komunikační bariéry a dokázaly udržet standardy ošetřovatelské péče. Přizpůsobily se náročným podmínkám, naučily se používat jednoduché nástroje, které jim usnadnily komunikaci se sluchově znevýhodněným pacientem. Prohloubily vzájemnou spolupráci. Zároveň odhalila, že většina sester se s problémy vyrovnávala na základě intuice. U sester tato zkušenost vyvolala potřebu odborného vzdělávání v oblasti komunikace se sluchově znevýhodněným pacientem. Práce přináší celkový pohled na problematiku komunikace v ošetřovatelském procesu při používání ochranných pomůcek. Předkládá pomůcky, které pomáhají překonat komunikační bariéru. Výsledky mohou pomoci ostatním sestrám v praxi.
|
|
|
Profesionální nákazy v péči porodní asistentky
KAFKOVÁ, Kateřina
Profesionální nákazy jsou nákazy, získané při výkonu povolání. Poškození zdraví vzniká při práci, a to jako pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení nemoci z povolání (1). Profesionální nákazy jsou nemoci vznikající nepříznivým působením, hlavně biologickými nebo jinými škodlivými vlivy. Profesionální infekční nákazou je onemocnění, které vznikne expozicí biologického činitele. Původce onemocnění je přenosný na člověka a způsobuje profesionální nákazu (33). Teoretická část se zabývá popsáním profesionálních nákaz v souvislosti s činností porodní asistentky, dále popsáním typů nákaz a prevencí, jako je očkování a bariérová ošetřovatelská péče. Výzkumná část této práce se zabývala zjišťováním názorů, popisem postupů a vlastních zkušeností porodních asistentek. Skupinu tvořilo šest porodních asistentek, pracujících na různých stanicích gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Jablonec nad Nisou, p.o. Další část výzkumu popisuje pozorování porodních asistentek. Před zpracováním této bakalářské práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda porodní asistentky dodržují zásady bariérové péče. Druhým cílem bylo zjistit, se kterými nákazami se již porodní asistentky setkaly. Třetím cílem bylo zjistit, zda porodní asistentky znají dokumentaci spojenou s hlášením mimořádných událostí.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů s infekčními komplikacemi po totálních endoprotézách kyčelního a kolenního kloubu
BREJŠKOVÁ, Soňa
Infekční komplikace TEP patří k nejzávažnějším komplikacím po implantaci endoprotézy. Řešení je velmi náročné pro své chirurgické i psychologické aspekty vzhledem ke svým devastujícím účinkům a nejisté prognóze. V současné době se procento infekčních komplikací pohybuje mezi 0,5 % 2 %. Z pohledu sestry je ošetřovatelská péče o tyto pacienty velice náročná a má svá přesně stanovená specifika.Cílem práce bylo 1. Zmapovat znalosti sester o příčinách vzniku infekčních komplikací po TEP kyčelního a kolenního kloubu. 2. Zmapovat znalosti sester o ošetřovatelské péči u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu. 3. Zjistit dodržování aseptických postupů při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaká je míra vědomostí sester o příčinách vzniku infekčních komplikací po TEP kyčelního a kolenního kloubu? 2. Jaká je znalost sester o specifikách ošetřovatelské péče u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu? 3. Jaká je míra znalostí sester o specifických potřebách pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu? 4. Do jaké míry dodržují sestry aseptické postupy při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno na infekčním oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Šetření bylo anonymní, rozhovory a pozorování probíhalo v časové etapě od 1. 2. 2013 do 25. 2. 2013 Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry znají základní příčiny vzniku infekčních komplikací po TEP. Dále je z výsledků patrné, že sestry mají přehled o specifikách ošetřovatelské péče u těchto pacientů a rovněž mají teoretické znalosti v oblasti potřeb. Na základě analýzy odpovědí bylo ale zjištěno, že sestrám provádění některých ošetřovatelských výkonů činí potíže, a to z důvodu částečné neznalosti, nejistoty a nemožnosti si některé výkony vyzkoušet. Z výsledků také vyplývá, že se všechny sestry snaží u pacientů saturovat fyzické potřeby, ale ne všechny sestry saturují psychické potřeby tak, jak uváděly ve svých odpovědích, což jsme zjistili pozorováním. Jedná se především o nedostatky v komunikaci s pacientem v oblasti motivace, psychické podpory a podpory sebepéče. Dále jsme zjistili, že většina sester dodržuje aseptické postupy při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP, ale výsledky odhalily i slabá místa. Více než polovina sester ve sledovaném souboru neprovádí hygienickou dezinfekci dle standardizované techniky a jedna třetina sester si nedezinfikuje ruce ani před výkonem. Další nedostatky jsme zjistili zejména v manipulaci se sterilním a biologickým materiálem. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že sestry i přes nedostatek informací a zkušeností svými odpověďmi rámcově prokázaly své znalosti týkající se péče o tyto pacienty. V každé oblasti však zůstává prostor pro další rozšíření vědomostí sester jak po stránce teoretické, tak i po stránce praktické. Tato bakalářská práce byla psána tak, aby přinesla základní přehled o problematice infekčních komplikací po TEP a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry, které se při své práci setkávají s pacienty s infekční komplikací po TEP. Praktickým výstupem bakalářské práce je návrh na mezioborový seminář zaměřený na problematiku infekčních komplikací po TEP kyčelního a kolenního kloubu, který přikládám jako přílohu.(Příloha 12)
|
|
|
Dodržování některých zásad bariérové ošetřovatelské péče u studentů ZSF-JU
STEHLÍKOVÁ, Jaroslava
Pojem ošetřovatelská bariérová péče lze definovat jako soubor různých pracovních postupů, jejichž cílem je zničit patogenické organismy a zabránit jim v opětovném rozšiřování. V podstatě se jedná o prevenci nozokomiálních nákaz. Každý student Zdravotně-sociální fakulty je během studia seznamován s principy správného mytí a dezinfekce rukou, s bezpečnou manipulací s použitým prádlem a biologickým materiálem a také se základními zásadami osobní bezpečnosti, například používání osobních ochranných pomůcek, bezpečná likvidace odpadů a jiné. Bakalářská práce s názvem Dodržování některých zásad bariérové ošetřovatelské péče u studentů ZSF-JU je rozdělena do dvou částí. Teoretická část práce se snaží pojmout komplexně téma bariérové péče se zaměřením na přenos nozokomiálních nákaz, typy mytí a dezinfekce rukou, metody sterilizace, používání osobních ochranných pomůcek a na některé zásady bezpečnosti práce. Výsledky ošetřovatelského výzkumu jsou shrnuty ve výzkumné části práce. V průběhu výzkumu byla použita kvantitativní metoda sběru dat, technika skrytého pozorování. Pozorovanými studenty byli studenti 2. a 3. ročníků prezenčního studia oboru Všeobecná sestra ze Zdravotně-sociální fakulty Jihočeské univerzity. Výzkumné šetření probíhalo na neurologickém, interním a chirurgickém oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s. V bakalářské práci byly stanoveny tři cíle a s nimi souvisejících šest hypotéz na případné potvrzení nebo vyvrácení. Autorka se snažila zjistit, zda studenti ze Zdravotně-sociální fakulty Jihočeské univerzity dodržují správný postup při mytí a dezinfekci rukou, do jaké míry používají osobní ochranné pomůcky a do jaké míry dodržují některé ze zásad bezpečnosti práce. V závěru práce jsou popsány nejdůležitější informace týkající se výzkumu a doporučení na možná řešení problémů. Autorka se domnívá, že by bakalářská práce mohla sloužit jako informační materiál pro ostatní studenty a zároveň napomoci vyučujícím zaměřit se na problematické části ve výuce nebo při procvičování praktických dovedností.
|
|
|
Prevence infekcí moočvých cest na odděleních standardní péče
HOLZÄPFELOVÁ, Soňa
Infekce močových cest patří s podílem 30-40% k nejčastějším nozokomiálním nákazám. Je-li pacient katetrizován několik dní je pravděpodobnost infekce močových cest vysoká. Ve většině případů lze infekci předejít omezením zbytečně dlouhé katetrizace močového měchýře a důsledným dodržováním zásad asepse a antisepse na všech odděleních zdravotnického zařízení. Z těchto důvodů jsem v teoretické části shrnuli současnou problematiku týkající se infekce močových cest. Ve výzkumném šetření byla použita kvalitativně-kvantitativní metoda. Kvalitativní metodu jsme provedli dotazováním a pozorováním pomocí ošetřovatelského auditu na základě vypracovaného standardu {\clqq}Cévkování močového měchýře``. V tomto výzkumu jsem se zaměřila na cévkování ženy. Kvantitativní metodu jsem provedla dotazováním pomocí dotazníku týkajícího se cévkování muže. Stanovila jsem si dva cíle. Cíle výzkumu zjišťovali, zda sestry znají a dodržují opatření k prevenci infekcí močových cest při zavedení močového katétru. Ke kvalitativní časti výzkumu jsme stanovili výzkumnou otázku: 1) Dodržují sestry aseptický postup při katetrizaci močového měchýře? Ke kvantitativnímu výzkumu jsme vytvořili H1: Sestry znají opatření k prevenci infekcí močových cest při zavádění močového katétru. Na základě výsledků lze stanovit ke kvalitativní části výzkumu tuto H1: Sestry dodržují aseptický postup při katetrizaci močového měchýře. V kvantitativní části se potvrdila stanovená hypotéza. Z pozorování vyplývá, že všechny dotazované sestry (8) dodržely zásady asepse a bariérové ošetřovatelské péče a zavádějí močové katétry za aseptických podmínek po celý výkon. Z výsledků dotazníků jsme zjistili, že z 39 sester (100%) používá alespoň jedno opatření nebo zásadu bariérové ošetřovatelské péče 33 sester (84,6%). Nejčastější odpovědí (28,7%) sester bylo, že používají ochranné sterilní pomůcky. Výsledky výzkumného šetření nabídnu náměstkyni pro ošetřovatelskou péči nemocnice České Budějovice a.s. jako zdroj informací pro kontinuální zvyšování kvality ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným permanentním močovým katétrem.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u pacientů s meningitidou
JEDLIČKOVÁ, Eva
ABSTRAKT Cílem bakalářské práce je zjistit, zda zdravotní sestry dodržují zásady bariérového ošetřovatelského režimu při péči o pacienty s meningitis a zjistit specifika ošetřovatelské péče při ošetřování těchto pacientů. Hypotéza, která byla stanovená, měla potvrdit, zda sestry dodržují při ošetřovatelské péči zásady bariérového režimu. Na upřesnění údajů byla stanovena výzkumná otázka, která měla zjistit jaká specifika ošetřovatelské péče vyžadují pacienti s meningitidou.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s leukémií
KAFKOVÁ, Zuzana
Onkohematologiecké oddělení poskytuje komplexní péči o nemocné s nádorovými chorobami krvetvorného systému. Zásadou na těchto odděleních je důležitost dodržování standardů ošetřovatelských postupů.V teoretické části je popsána anatomie a fyziologie krvetvorného systému, popisuje základní dělení leukémii, diagnostikou a léčbou. Je zde popsán přehled ošetřovatelských postupů včetně psychologického přístupu k pacientům. Praktická část je zaměřena na metodiku výzkumu, výsledky rozhovoru a zúčastněného pozorování na interním oddělení intermediální péče v nemocnici České Budějovice, a.s.
|
host ::
RSS.