|
|
Vnímaná versus skutečná inflace. Vnímaná inflace ve spojitosti se zaváděním eura
Klubíčková, Kateřina ; Schwarz, Jiří (vedoucí práce) ; Martišková, Monika (oponent)
(abstrakt) Práce se zabývá rozdílem mezi skutečnou a vnímanou inflací. Navazuje na literaturu zabývající se vnímanou inflací a rozdílem mezi inflací skutečnou a vnímanou. Stávající literaturu rozšiřuje práce o zevrubnou analýzu faktorů ovlivňujících rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací (tzv. inflační gap) a jeho velikost. Po zavedení eura došlo ke zvětšení gapu a k vysvětlení tohoto faktu existuje mnoho teoretických vysvětlení. Práce shrnuje tyto důvody a pomocí informovanosti o euru mezi veřejností, makroekonomických (HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti atd.) a sociálních proměnných (pohlaví, věk) zjišťuje, co a v jaké míře velikost gapu ovlivňuje. Výsledkem je, že na velikost gapu má zásadní vliv především samotné zavedení eura. Velikost vlivu přechodu na euro je odlišná u mužů a žen, ale velmi podobná napříč věkovými skupinami. Vliv HICP a jeho složek v různých sektorech byl ve valné většině modelů významnější v obdobích, kdy země používala euro jako svou měnu. U zemí pozdějších vln zavedení eura se podařilo potvrdit hypotézu, že čím vyšší informovanost o euru mezi veřejností, tím menší rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací.
|
|
|
Vnímaná versus skutečná inflace. Vnímaná inflace ve spojitosti se zaváděním eura
Klubíčková, Kateřina ; Schwarz, Jiří (vedoucí práce) ; Martišková, Monika (oponent)
(abstrakt) Práce se zabývá rozdílem mezi skutečnou a vnímanou inflací. Navazuje na literaturu zabývající se vnímanou inflací a rozdílem mezi inflací skutečnou a vnímanou. Stávající literaturu rozšiřuje práce o zevrubnou analýzu faktorů ovlivňujících rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací (tzv. inflační gap) a jeho velikost. Po zavedení eura došlo ke zvětšení gapu a k vysvětlení tohoto faktu existuje mnoho teoretických vysvětlení. Práce shrnuje tyto důvody a pomocí informovanosti o euru mezi veřejností, makroekonomických (HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti atd.) a sociálních proměnných (pohlaví, věk) zjišťuje, co a v jaké míře velikost gapu ovlivňuje. Výsledkem je, že na velikost gapu má zásadní vliv především samotné zavedení eura. Velikost vlivu přechodu na euro je odlišná u mužů a žen, ale velmi podobná napříč věkovými skupinami. Vliv HICP a jeho složek v různých sektorech byl ve valné většině modelů významnější v obdobích, kdy země používala euro jako svou měnu. U zemí pozdějších vln zavedení eura se podařilo potvrdit hypotézu, že čím vyšší informovanost o euru mezi veřejností, tím menší rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací.
|
host ::
RSS.