|
| |
|
|
Ekonomická analýza plodnosti u stáda dojeného skotu
MAČLOVÁ, Jaroslava
Cílem práce bylo zhodnotit mléčnou užitkovost a plodnost stáda dojnic českého strakatého skotu a vyjádřit ekonomický dopad využití různých plemenných býků využívaných k připouštění plemenic. Výsledky mléčné užitkovosti a inseminace byly hodnoceny v letech 2017 - 2018 za poslední uzavřené laktace u skupin podle pořadí laktace (1. laktace, 2. laktace, 3. laktace, 4. a další laktace). Ukazatele byly vyhodnoceny u tří nejčastěji využívaných plemenných býků. Průměrná užitkovost dle pořadí laktace byla na 1. laktaci 5143 kg mléka (P 0,001), na 2. laktaci 6520 kg mléka (P 0,01), na 3. laktaci 8186 kg mléka (P 0,001) a na 4. a dalších laktacích 7855 kg. Užitkovost celého stáda byla 6856 kg mléka s obsahem tuku 4,09 %, a obsahem bílkovin 3,46 %. Průměrný věk při prvním otelení byl 945 dnů, délka mezidobí stáda 416 dnů, inseminační interval 93 dnů a servis perioda 129 dnů. Úspěšnost 1. inseminace v roce 2017 odpovídala 75 %, v roce 2018 pak 74 %. Úspěšnost všech inseminací byla v obou letech 69 %. Při hodnocení nákladů na inseminaci celého stáda při užití všech býků zařazených do reprodukce bylo zjištěno, že v roce 2017 byl nutné k zabřeznutí plemenice vynaložit náklady ve výši 618 Kč a v roce 2018 pak 577 Kč. Byl zjištěn ekonomický rozdíl ve využití jednotlivých plemenných býků zařazených do reprodukce v daném stádě.
|
|
|
Vyhodnocení růstové schopnosti a jatečné hodnoty býků českého strakatého plemene skotu
Perničková, Andrea
Cílem práce bylo sledování růstové intenzity býků českého strakatého skotu s následným zhodnocením kvality JUT ve vybraném podniku na Vysočině. Ve vlastním pokusu proběhlo sledování v letech 2011 až 2014 těchto ukazatelů s meziročními výsledky: počet ustájených býků byl průměrně 293 ks, přírůstky dosahovaly průměrně 35580,76 kg celkem, spotřeba jádra byla průměrně 2,66 kg na ks.den-1, spotřeba jádra byla průměrně 94667 kg celkem, průměrný přírůstek za jeden krmný den 0,99 kg, spotřeba krmiva na jeden kilogram přírůstku průměrně dosahovala 2,89 kg, průměrně bylo posláno 94 býků na porážku s celkovou hmotností 58 987 kg a průměrná porážková hmotnost dosahovala 633,2 kg. Nakonec proběhlo zhodnocení vlivu hmotnosti 266 jatečných býků na kvalitu JUT, jejichž průměrná porážková hmotnost dosahovala 715,4 kg. Jako ukazatel byla vybrána hmotnost jatečně upraveného těla, která průměrně dosahovala 401,9 kg. Dále průměrný denní přírůstek těchto sledovaných býků dosahoval 0,985 kg a průměrný věk při porážce byl 23 měsíců. Dalším ukazatelem byla úroveň zmasilosti, která v přiděleném bodovém systému dosahovala hodnoty 3,42. Dále stupeň protučnění, který v přiděleném bodovém hodnocení průměrně dosahoval hodnoty 2,12. Průměrné zařazení do třídy SEUROP těchto býků bylo U2. Vyhodnocením pokusu vlivu porážkové hmotnosti jatečných býků na vybrané ukazatele masné užitkovosti byl zjištěn pozitivní vliv zvyšující se porážkové hmotnosti jatečných býků na hmotnost JUT a na úroveň zmasilosti jatečných těl. Protučnělost jatečných těl rozdílnou porážkovou hmotností negativně ovlivněna nebyla. Zajímavým zjištěním byl vyšší průměrný denní přírůstek býků poražených ve vyšších hmotnostech. Toto ukazuje na dobrý genetický potenciál zvířat k vhodnosti k výkrmu do vyšších porážkových hmotností, při dosažení vyšší kvality JUT (příznivější klasifikace v SEUROP systému a tím vyšší finanční zisk za jatečné zvíře). V podniku ještě bude zapotřebí zoptimalizovat krmnou dávku, hlavně zvýšit kvalitu objemných krmiv.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Výskyt parazitů zažívacího aparátu u mladého skotu.
ŽIDKOVÁ, Marcela
Ve dvouletém sledování (jaro 2005, podzim 2005, jaro 2006, podzim 2006) jsme parazitologicky vyšetřili 288 vzorků trusu od jalovic a 288 vzorků trusu od býků. Vzorky jsme vyšetřili flotací v Sheatherově cukerném roztoku. Ve vyšetřovaném trusu jsme prokázali přítomnost cyst Giardia intestinalis a oocyst Cryptosporidium andersoni a rodu Eimeria. U jalovic byly nejčastějšími parazity kokcidie rodu Eimeria (28,5 %). Bičíkovec Giardia intestinalis se vyskytoval v 17 % ze všech vzorků. Nejméně jsme nalézali Cryptospordium andersoni (9,4 %). U býků jsme zaznamenali nejvyšší výskyt kokcidií rodu Eimeria (19,1 %). Téměř stejný výskyt jsme zjistili u bičíkovce Giardia intestinalis (18,8 %). Velmi nízkou prevalenci jsme pozorovali u Cryptosporidium andersoni (1,4 %).
|
|
|
Hluková zátěž v okolí farem pro výkrm býků.
KRAJÍČEK, Karel
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou hlukové zátěže v okolí farmy pro výkrm býků. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy o hluku, jeho definice, zdroje, působení na zdraví člověka a základní prevence a opatření proti hluku.Dále je tu uvedena stručná charakteristika zkoumané farmy a chovaných hospodářských zvířat. V praktické části jsou uvedeny postupy měření, jeho následného vyhodnocení a posouzení dle příslušných norem a nařízení.
|
host ::
RSS.