Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Lokalizace místa zemního spojení v kompenzované distribuční síti
Topolánek, David ; Janíček,, František (oponent) ; Mišák,, Stanislav (oponent) ; Toman, Petr (vedoucí práce)
Nejrozšířenějším typem distribučních sítí jsou sítě kompenzované, které při jednopólové poruše kompenzují pomocí zhášecí tlumivky kapacitní proud soustavy protékající místem poruchy. Úroveň reziduálního proudu je pak velmi malá a nezávislá na místě vzniku zemního spojení, což značně komplikuje rychlou a přesnou lokalizaci místa poruchy. Jelikož dosud užívané metody pro lokalizaci poruchy uvnitř rozsáhlých distribučních soustav mají řadu nevýhod, je tato práce zaměřena na návrh nové metody pro lokalizaci zemního spojení uvnitř kompenzovaných sítí. Nutnost monitorování charakteristických parametrů elektrické energie a vývoj distribučních sítí směrem ke konceptu „SmartGrids“ kladou požadavky na vývoj a instalaci měřících či záznamových zařízení i do jednotlivých distribučních trafostanic (DTS). V případě, že budou ve většině DTS dané distribuční soustavy instalována monitorovací zařízení a veškerá jimi zaznamenaná data budou vhodně centralizována a časově synchronizována, otevřou se nové prostředky pro optimalizaci a řízení takto monitorovaných sítí. Dizertační práce se zabývá možností využití dat zaznamenaných na sekundárních stranách distribučních transformátorů 22/0,4 kV k lokalizaci poruchy uvnitř kompenzovaných sítí vybavených automatikou pro krátkodobé navýšení činné složky poruchového proudu. Pro vymezení postižené oblasti je využito monitoringu napěťových poklesů, které jsou vyvolány připnutím pomocného odporníku pro navýšení činné složky poruchového proudu. Metodika pro vymezení postiženého úseku vedení je otestována za pomoci matematického modelu části distribuční soustavy. S využitím tohoto modelu testovací sítě je provedena série simulací, která umožňuje posoudit korektní funkci a potenciál metody pro její možnou aplikaci v reálných provozních podmínkách. Na základě těchto dílčích výsledků a teoretické analýzy je navrženo a provedeno experimentální měření, které umožňuje zhodnotit teoretické předpoklady a možnosti metody v reálných provozních podmínkách.
Lokalizace místa zemního spojení v kompenzované distribuční síti
Topolánek, David ; Janíček,, František (oponent) ; Mišák,, Stanislav (oponent) ; Toman, Petr (vedoucí práce)
Nejrozšířenějším typem distribučních sítí jsou sítě kompenzované, které při jednopólové poruše kompenzují pomocí zhášecí tlumivky kapacitní proud soustavy protékající místem poruchy. Úroveň reziduálního proudu je pak velmi malá a nezávislá na místě vzniku zemního spojení, což značně komplikuje rychlou a přesnou lokalizaci místa poruchy. Jelikož dosud užívané metody pro lokalizaci poruchy uvnitř rozsáhlých distribučních soustav mají řadu nevýhod, je tato práce zaměřena na návrh nové metody pro lokalizaci zemního spojení uvnitř kompenzovaných sítí. Nutnost monitorování charakteristických parametrů elektrické energie a vývoj distribučních sítí směrem ke konceptu „SmartGrids“ kladou požadavky na vývoj a instalaci měřících či záznamových zařízení i do jednotlivých distribučních trafostanic (DTS). V případě, že budou ve většině DTS dané distribuční soustavy instalována monitorovací zařízení a veškerá jimi zaznamenaná data budou vhodně centralizována a časově synchronizována, otevřou se nové prostředky pro optimalizaci a řízení takto monitorovaných sítí. Dizertační práce se zabývá možností využití dat zaznamenaných na sekundárních stranách distribučních transformátorů 22/0,4 kV k lokalizaci poruchy uvnitř kompenzovaných sítí vybavených automatikou pro krátkodobé navýšení činné složky poruchového proudu. Pro vymezení postižené oblasti je využito monitoringu napěťových poklesů, které jsou vyvolány připnutím pomocného odporníku pro navýšení činné složky poruchového proudu. Metodika pro vymezení postiženého úseku vedení je otestována za pomoci matematického modelu části distribuční soustavy. S využitím tohoto modelu testovací sítě je provedena série simulací, která umožňuje posoudit korektní funkci a potenciál metody pro její možnou aplikaci v reálných provozních podmínkách. Na základě těchto dílčích výsledků a teoretické analýzy je navrženo a provedeno experimentální měření, které umožňuje zhodnotit teoretické předpoklady a možnosti metody v reálných provozních podmínkách.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.