|
|
Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace dospělého pacienta dispečerem zdravotnického operačního střediska
BARTL, David
Tématem této bakalářské práce bylo Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace dospělého pacienta dispečerem zdravotnického operačního střediska. Práce byla rozdělena do dvou částí. První část byla teoretická, druhá výzkumná. Teoretická část se věnovala Zdravotnické záchranné službě a Zdravotnickému operačnímu středisku. Dále se v práci objevovala zmínka o anatomii srdce a srdeční zástavě. Taktéž pojednávala o problematice neodkladné resuscitace, řetězci přežití a telefonicky asistované neodkladné resuscitaci. Druhou část tvořila výzkumná část. Zde byly stanoveny dvě výzkumné otázky a dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti dispečerů zdravotnického operačního střediska v poskytování telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Druhým cílem bylo zmapovat, jak postupují dispečeři zdravotnického operačního střediska v poskytování telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Praktická část byla provedena kvantitativní metodou, a to technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořilo 10 dispečerů krajského zdravotnického operačního střediska Jihočeského kraje, kterým bylo položeno 27 otázek. Získaná data byla pro přehlednost rozložena do 14 kategorií a dále zpracovaná do tabulek. Cíle práce byly naplněny a podařilo se odpovědět na výzkumné otázky. Výzkum ukázal, že teoretické znalosti vedení telefonicky asistované neodkladné resuscitace mají operátoři větší u dospělého pacienta než u dětského. Výzkum také zmapoval postup telefonicky asistované neodkladné resuscitace u jednotlivých respondentů. Výsledky byly brány spíše jako pozitivní.
|
|
|
Používání automatizovaného externího defibrilátoru nezdravotnickými složkami Integrovaného záchranného systému v Libereckém kraji
GROFOVÁ, Karolína
Tato bakalářská práce je zaměřena na téma používání automatizovaného externího defibrilátoru nezdravotnickými složkami Integrovaného záchranného systému v Libereckém kraji v rámci provádění neodkladné kardiopulmonální resuscitace. Cílem této práce je zhodnocení četnosti, časového průběhu a výsledků zásahů v případech pacientů s náhlou zástavou oběhu, při kterých byl využit automatický externí defibrilátor nezdravotnickou složkou Integrovaného záchranného systému. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První částí je systematizovaný teoretický přehled základních informací o problematice. Druhá část je zaměřena prakticky a je vytvořena z dat získaných od základních složek Integrovaného záchranného systému. Data byla podrobena zkoumání metodami popisné statistiky. Na základě získaných výstupů byl vytvořen systematický přehled o výjezdech first responderů k náhlým zástavám oběhu. Tento přehled zahrnuje zejména výstupy dat zaměřené na frekvenci aktivace first responderů, času jejich dojezdu na místo události, úspěšnost resuscitace v přednemocniční fázi a outcome pacienta. Získané informace byly porovnány se závěry zahraničních studií zaměřených na stejnou oblast. Období, pro které byla data zjišťována, zahrnovalo rok 2017 po květen 2021. V závěru práce je provedeno zhodnocení stěžejních výsledků a dále jsou uvedeny podněty pro další výzkum související problematiky.
|
|
|
Využívání automatizovaných externích defibrilátorů u vybraných složek integrovaného záchranného systému
SKLÁŘ, Michal
V boji o záchranu života při náhlé zástavě oběhu se objevil nový pomocník zvaný automatizovaný externí defibrilátor. Po vzoru zahraničních projektů, ve kterých je tento přístroj používán proškolenými laiky, začaly zdravotnické záchranné služby v České republice vytvářet podobné projekty. Do těchto projektů jsou začleněny také složky integrovaného záchranného systému. Cílem práce je studie využitelnosti automatizovaného externího defibrilátoru u vybraných složek integrovaného záchranného systému. Teoretická část práce je zaměřena na legislativní podklad, který určuje pole působnosti jednotlivých vybraných složek a možnosti využití v projektu First Responder v Jihočeském kraji. Tato část práce dále popisuje vývoj podobných projektů v jiných krajích v České republice a porovnává je se zahraničními projekty. Vysvětluje důležité pojmy v poskytování první pomoci a postupy při náhlé zástavě oběhu. Také seznamuje s automatizovaným externím defibrilátorem jakožto důležitým prvkem projektu First Responder. Vymezuje roli zdravotnické záchranné služby, její organizaci a činnost při aktivaci First Responder. V neposlední řadě seznamuje s aplikací Záchranka a zapojení telefonních operátorů do projektů First Responder. Metodika práce nestrukturovanými a posléze řízenými rozhovory poskytuje informace z oblasti výjezdů a aktivací First Responder v jednotlivých letech od započetí projektu v Jihočeském kraji, financování projektu, školení složek zařazených jako First Responder a sociální dopad. Ve výsledcích posuzuje počty výjezdů u jednotlivých složek a posuzuje tyto výjezdy podle sledovaných parametrů. Řeší náklady na pořízení a náklady spojené s užíváním automatizovaného externího defibrilátoru u jednotlivých složek. Dle výsledků se zaměřuje na závažnost sociálního dopadu na členy jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí zapojených v projektu First responder.
|
|
|
Činnost zdravotnického záchranáře při kardiopulmocerebrální resuscitaci v posádce rychlé zdravotnické pomoci, rychlé lékařské pomoci a randes - vouz
HOKROVÁ, Iveta
Bakalářská práce zjišťuje činnost zdravotnického záchranáře při kardiopolmocerebrální resuscitaci v posádce rychlé zdravotnické pomoci, rychlé lékařské pomoci a randes vouz systému. V teoretické části se zabývám vzděláním a kompetencemi zdravotnického záchranáře. Následují anatomicko-fyziologické poznatky srdce, dýchacího systému a centrální nervové soustavy. Současně vysvětluji složení jednotlivých posádek zdravotnické záchranné služby a zmiňuji se o výjezdových základnách v Jihočeském kraji. Dále popisuji postup při základní a rozšířené kardiopolmocerebrální resuscitaci a práci s automatizovaným externím defibrilátorem. Poté následuje praktická část s cílem zjistit kompetence zdravotnického záchranáře v jednotlivých typech výjezdových posádek a postup při kardiopolmocerebrální resuscitaci. Dotazníkového šetření se zúčastnilo sto zdravotnických záchranářů z Jihočeského kraje, kteří odpovídali na třináct otázek týkajících se kardiopolmocerebrální resuscitace. Výsledky získané z dotazníků byly odpovědí na mou jednu hypotézu. V přílohách dokládám geografické rozložení výjezdových stanovišť v Jihočeském kraji a tabulku Výjezdových stanovišť Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje ? obsazení posádkami.
|
host ::
RSS.