Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Biodostupnost rtuti ve vysoce kontaminovaných půdách a její přestup do hub
Bártová, Veronika
Diplomová práce se zabývá biodostupností rtuti ve vysoce kontaminovaných půdách odebraných v lokalitě Jedová hora v Brdské vrchovině a jejím přestupem do hub. Teoretická část se zabývá charakteristikou rtuti, její toxicitou a výskytem v životním prostředí se zaměřením na obsah rtuti v půdě a přestup rtuti do bioty (hub a mechů). V praktické části je shrnuta vlastní analýza stanovení rtuti pomocí jednoúčelového atomového absorpčního spektrometru AMA 254 a mobilních forem rtuti technikou difúzního gradientu v tenkém filmu - DGT. Průměrné množství rtuti se v odebraných vzorcích půd pohybovalo v rozmezí 1,25 +/- 0,01 mg.kg-1 - 276,18 +/- 0,09 mg.kg-1. Z půdy do půdního roztoku přecházelo pouze 0,01 - 0,09 % rtuti. Z půdního roztoku bylo pro DGT jednotky a tedy i pro biotu dostupné pouze 0,10 - 4,47 % rtuti. Obsah rtuti v půdním roztoku (r = 0,861) i mobilních forem rtuti (r = 0,980) v půdách statisticky významně koreloval s celkovým obsahem rtuti v půdách i s celkovým obsahem síry v půdách (r = 0,931). Nejvyšší koncentrace rtuti v houbách byla stanovena u Holubinky sesterské (Russula sororia Fr.) 12,490 +/- 2,439 mg.kg-1 sušiny, u mechů byla nejvyšší koncentrace rtuti stanovena u Ploníku ztenčeného (Polytrichum formosum) 0,420 +/- 0,111 mg.kg-1 sušiny.
Stanovení mobilních forem rtuti v půdách pomocí techniky difúzního gradientu v tenkém filmu
Zouharová, Iveta
Diplomová práce se zabývá stanovením mobilních forem rtuti pomocí techniky difúzního gradientu v tenkém filmu. Teoretická část se zabývá především problematikou výskytu chemických forem rtuti v životním prostředí, působením rtuti na rostliny a metodami stanovení mobilních forem rtuti. V praktické části byla sledována akumulace rtuti z půd do jednotlivých orgánů hrachu setého (Pisum sativum L.). Vzorky půd byly odebírány ve městě Brně na ulicích Opuštěná a Zvonařka. Obsahy rtuti v půdách se pohybovaly v rozmezí 0,32618 +- 0,02493 mg.kg-1 -- 0,08382 +- 0,00255 mg.kg-1. Pouze 0,15 -- 0,20 % rtuti přecházelo z půdy do půdního roztoku. Z půdního roztoku bylo pro DGT jednotky a tedy i rostliny dostupné pouze 2,21 -- 3,45 % rtuti. Obsah rtuti v půdě ovlivňoval množství rtuti v hrachu setém. Nejvyšší obsahy rtuti byly zaznamenány v listech a kořenech, nejmenší množství bylo v konzumních částech rostlin hrachu setého. Byly nalezeny významné korelace mezi obsahem mobilní rtuti stanoveným metodou DGT a obsahy rtuti v kořenu, listu a stonku hrachu setého (korelační koeficienty 0,913 -- 0,984). Simulace kyselých dešťů neprokázala zvýšení mobility rtuti s rostoucí acidifikací půdy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.