|
|
Hodnotící škály v traumatologii
PROKOPOVÁ, Martina
Moderní rytmus života (technizace, zvyšující se intenzita sportu, motorismus) má za následek přibývání úrazů i zvyšování jejich závažnosti. Vzrůstá i počet těžkých úrazů a polytraumat. V žebříčku příčin úmrtí jsou úrazy na prvním místě především u dětí a dospělých ve věku do 35 let. Traumatologie se zabývá prevencí, diagnostikou a léčbou úrazů, které se týkají měkkých tkání, kostí a kloubů. Traumatologii bychom měli brát jako komplexní diagnostiko-terapeutický proces, do kterého patří odběr anamnézy, klinické vyšetření a zobrazovací metody. Na základě tohoto vyšetření se poté stanoví diagnóza, následují terapeutické úvahy a pacient je eventuálně indikován k operačnímu řešení. Hodnotící škály v ošetřovatelství tvoří nedílnou součást ošetřovatelské dokumentace. S jejich pomocí lze velmi dobře definovat předmět pozorování a způsob hodnocení (skórování vybraných projevů). Na základě získaných informací lze poté přesně identifikovat, objektivizovat a dokumentovat vzniklé problémy, související s ošetřovatelskou péčí. Výsledkem je nalezení adekvátního řešení problému a zkvalitnění ošetřovatelské péče. Sestry by proto měly být vybaveny základními dovednostmi, jak hodnotící škály využívat a jak s nimi pracovat. Diplomová práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část obsahuje informace týkající se oboru traumatologie, její historie a traumacenter České republiky. Dále obsahuje informace týkající se ošetřovatelské dokumentace, jejíž součástí hodnotící škály jsou. Převážně jsme se zde však věnovali jednotlivým hodnotícím škálám pro posouzení stavu vědomí, pro posouzení rizika vzniku dekubitů, pro posouzení rizika pádu a pro měření stupně soběstačnosti. Mezi další škály, kterými jsme se zabývali, patří hodnocení bolesti, nutriční screening a screeningové testy pro hodnocení kognitivních funkcí. Tyto škály jsme dále podrobněji rozebírali. První celek výzkumné části diplomové práce byl realizován formou kvalitativního šetření na základě polostrukturovaných rozhovorů se zdravotními sestrami pracujícími na traumatologickém oddělení. Součástí rozhovorů byly jak otázky základní, tak otázky doplňující, které byly pokládány v případě potřeby až v průběhu rozhovorů s dotázanými. Výzkumné šetření probíhalo v měsíci dubnu v jednom z traumacenter České republiky. Po skončení tohoto šetření byly výsledky do detailu podrobeny zkoumání pomocí kódování a kategorizace. Nejdůležitější odpovědi dotázaných pak byly znázorněny ve schématech, která byla vytvořena dle stanovených kategorií. Pro druhý celek byl zvolen kvantitativní výzkum prováděný formou anonymního šetření - ankety s celkovým počtem 50 dotázaných. Tato technika byla vybrána jako podpora pro získaná kvalitativní data. Cílem této práce bylo zjistit využití škál pro hodnocení pacienta v traumatologii a zároveň zmapovat pohled sester na problematiku hodnotících škál a jejich využití v traumatologii. K dosažení cílů byly vytvořeny tyto otázky. VO1. Jaké hodnotící škály se v traumatologii pro hodnocení pacienta využívají? VO2. Jak mohou hodnotící škály přispět ke zkvalitnění péče o pacienta? VO3. Jsou výsledky hodnotících škál aktivně využívány pro stanovení intervencí při péči o pacienta? VO4. Jaký je názor sester na používání hodnotících škál v traumatologii? VO5. Jaké hodnotící škály sestrám v traumatologii vyhovují a jsou přínosné? Během výzkumného šetření bylo zjištěno, že na základě používání hodnotících škál dochází ke zkvalitnění péče. Hodnotící škály nám slouží k pravidelnému hodnocení stavu pacienta a k posouzení rizik, kterými je během hospitalizace ohrožen. Ačkoliv sestry vidí hodnotící škály jako přínosné, jsou pro ně na traumatologickém oddělení pouze dalším administrativním zatížením. Přesto jsou výsledky hodnotících škál aktivně využívány pro stanovení intervencí.
|
|
|
Srovnání znalostí všeobecných sester a praktických sester o prevenci a léčbě dekubitů
Krajč, Lukáš ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Pro svoji bakalářskou práci jsem zvolil oblast dekubitů. Dekubitus je závažnou komplikací, která postihuje všechny věkové skupiny pacientů a snižuje jejich kvalitu života. Výskyt dekubitů patří mezi základní indikátory kvality léčebné a ošetřovatelské péče a je pečlivě monitorován. Nicméně vznikají i navzdory kvalitní a profesionální péči ošetřovatelského personálu,neboť existují faktory,které při vzniku dekubitu ovlivnitnedokážeme. Ve fázi, kdy tedy již došlo ke vzniku dekubitu, přichází na řadu léčba. Stejně jako dnes již není možné pojímat dekubitusjako samostatnýproblém,taki jeho léčba musí být pojata komplexně. Na prevenci i léčbu proleženin jsou ročně vynakládány nemalé finanční částky. Nejefektivněji vynaložené finanční prostředky jsou na prevenci, která cíleně chrání pacienty před poškozením jejich zdraví. V teoretické části otevírám problematiku dekubitů. Především se zaměřuji na diagnostiku, léčbu a prevenci.Podkladypro vypracování práce jsem čerpal na základě rešerše vytvořené v Národní lékařské knihovně. Zahrnuto bylo i doporučení European Pressure Ulcer Advisory Panel - EPUAP. Ve své práci používám citační normu ISO 690. Metodika: Pro vypracování bakalářské práce jsem zvolil kvantitativní formu výzkumu. Kvantitativnísběr dat pomocí strukturovanéhodotazníkového šetření, který zjišťuje...
|
host ::
RSS.