|
|
Vliv teploty na schopnost oplození a líhnivosti při krátkodobém skladování neoplozených jiker síha peledě (Coregonus peled)
RYTÍŘ, Jan
Síh peleď Coregonus peled (Gmelin, 1788), původem z Ruska, byl pro své chutné maso a dobré růstové schopnosti, v roce 1970 introdukován i do České republiky. Chov tohoto druhu byl v minulosti velmi oblíbený. Dnes ale zejména díky rybožravým predátorům, chovaných síhů v rybníkářství rapidně ubývá. Cílem této diplomové práce bylo shrnutí dostupných informací z oblasti biologie síha peledě, umělé reprodukce a dále také informace o vlivu teploty na schopnost oplození a líhnivosti při krátkodobém skladování neoplozených jiker u ostatních lososovitých druhů ryb. V praktické části pak bylo sledováno, jaký vliv mají teplota a délka skladování uměle vytřených, neoplozených jiker peledě na oplozenost, přežití do stádia očních bodů a líhnivost. Neoplozené jikry byly po výtěru rozděleny do pěti misek a uloženy do termoizolačních boxů, které byly vytemperovány na teploty 2,5; 5; 7,5; 10 a 12,5 °C. Po časových intervalech 1, 4, 12, 24, 36, 48, 60 a 72 hodin, bylo z každého termoboxu odebráno cca 100 - 200 jiker, které byly osemeněny čerstvě odebraným spermatem od více mlíčáků a aktivovány vodou z líhně. Oplozené a pročištěné jikry byly nasazeny do inkubačních přístrojů s přítokem čisté vody. Odumřelé jikry byly odstraňovány a zaznamenávány. Následně se stanovila oplozenost, přežití do stádia očních bodů a líhnivost. Výsledné hodnoty těchto parametrů byly vyjádřeny v procentech z celkového množství nasazených jiker. Vysoké úrovně oplozenosti a přežití do stádia očních bodů, bylo dosahováno při skladování do 1 dne od výtěru u všech teplot, kromě nejvyšší teploty 12,5 °C. S postupným prodlužováním intervalu se také snižovaly parametry oplozenosti a přežití, a to nejznatelněji u teplot 7,5 a 10 °C. Pro získání co největšího množství plůdku v rybářské praxi, lze doporučit skladování jiker při 2,5 a 5 °C, a to až do 48 hodin od umělého výtěru. Při vyšších teplotách se efektivní doba skladování zkracuje na 12 hodin. Skladování jiker po delší dobu než 48 hodin, již z praktického hlediska nemá smysl. Současně bylo zjištěno, že při výše uvedených optimálních teplotách pro skladování jiker (2,5 a 5 °C) je nejlepších výsledků líhnivosti dosaženo při skladování uměle vytřených jiker v délce 12 hodin. Nejen při delších, ale i při kratší délkách skladování byly hodnoty tohoto parametru nižší.
|
|
|
Hormonální indukce ovulace trnovce hřebenočelého (Agamyxis pectinifrons)
KNOWLES, Jindřiška
Cílem bakalářské práce bylo zjistit optimální způsob hormonální indukce ovulace jikernaček trnovce hřebenočelého pomoci hormonálního přípravku, obsahující GnRHa s nebo bez dopamin inhibitoru metoclopramid. Dalším cílem této práce bylo vypracování literární studie o tomto druhu. V průběhu roku 2012 a 2013 byly provedeny celkem 2 experimenty s hormonálně indukovaným výtěrem. Experimenty se od sebe lišili v teplotě vody 29,5 °C (experiment č. 1) vs. 26 °C (experiment č. 2). Při každém experimentu byly ryby rozděleny do 4 skupin. Skupina A byla injikována pouze mGnRHa, skupina B dopamin inhibitorem metoclopramid, skupina C kombinací mGnRHa s metoclopramidem a skupina D byla injikována pouze fyziologickým roztokem (0,9 % NaCl). V případě obou experimentů se podařilo ovulaci indukovat pouze u skupin injikovaných kombinací GnRHa s dopamin inhibitorem.U experimentu č. 1 se míra ovulace pohybovala na úrovni 60 %, relativní plodnost byla 331 025 +- 47 508 ks jiker . kg-1, délka latence se pohybovala na úrovni 10,3 +- 0,6 hodiny a index plodnosti byl stanoven na 13,8. Při experimentu č. 2. byla úroveň ovulace 50 %, relativní plodnost byla 408 561 +- 34 934 ks jiker . kg-1, interval latence 13,7 +- 0,7 hodiny a index plodnosti byl 15,35. Výsledky experimentů ukazují na silnou dopamin inhibici sekreci LH u trnovce hřebenočelého a prokázaly, že kombinaci GnRHa s dopamin inhibitorem je možné úspěšně používat k indukci ovulace u trnovce hřebenočelého.
|
|
|
Hormonálně indukovaný umělý výtěr jikernaček sumce velkého (Silurus glanis)
BORKOVEC, Tomáš
Cílem práce je optimalizace způsobu hormonální indukce ovulace jikernaček sumce velkého (Silurus glanis) pomocí hormonálních preparátů na bázi funkčních analogů GnRH. Generační ryby původem z rybničního chovu byly injikovány hormonálními preparáty CPE, Dagin a Ovopel. Byla monitorována doba latence v závislosti na teplotě vody, procento ovulujících jikernaček, relativní hmotnost ovulovaných jiker, oplozenost jiker a líhnivost.
|
|
|
Krátkodobé uchovávání neoplozených jiker u sumečka afrického (Clarias gariepinus).
FLOKOVIČ, Michal
Krátkodobé uchovávání neoplozených jiker sumečka afrického (Clarias gariepinus). Ve své bakalářské práci jsem se zabýval přechováváním a inkubací jiker sumečka afrického (Clarias gariepinus). Tento druh lze velmi dobře chovat při vysokých koncentracích obsádky v recirkulačních systémech. Optimální teplota pro chov je 25-28 °C. Ke krmení se používají pelety s obsahem přes 40% proteinů. Výhodou je velmi rychlý růst a kvalitní, málo tučné maso, s malým množstvím kostí. V České republice je chován jen velmi omezeně. Důvodem je konzervativní přístup jak našich chovatelů ryb, tak našich zákazníků. Intenzivní chov sumečka afrického je rozvinut zejména v Holandsku a Maďarsku. Extenzivně je produkován v rybnících a v některých afrických zemích (Egypt, Nigérie, Ghana aj.). Rozmnožování se provádí zpravidla pomocí umělého výtěru s pomocí hormonální indukce ovulace. U některých jiných druhů ryb, chovaných v akvakultuře jsou známy možnosti přechovávání neoplozených jiker a účinek vody na neoplozené jikry. U sumečka afrického nejsou v tomto směru žádné literaturní údaje. Mnou uskutečněné experimenty měly dva cíle. První cíl bylo zjistit možnost uchovávání jiker při různých teplotách před osemeněním. Druhým cílem bylo zjistit vliv časové délky styku neosemeněných jiker s vodou na jejich schopnost oplození. V obou případech byly hodnotnými parametry procento oplozených jiker a procento vylíhnutého plůdku z nasazených jiker. Jikry pocházely z umělého výtěru s využitím hormonální stimulace jikernaček pomocí maďarského přípravku Ovopel. Přípravek obsahuje syntetic analogue releasing hormone luteinzing hormone a přídavek dopaminergic inhibitor. Mimo sumečka afrického je využíván při umělé reprodukci (artificiale propagation) dalších jiných druhů ryb. Pokusy jsem zahájil v červenci 2010 a pokračoval v nich do března 2011. Pokusy byly nejprve prováděny ve Vodňanech, později v Českých Budějovicích. První experiment se uskutečnil při teplotách v rozpětí 10-30 °C. Neoplozené jikry byly přechovávány při těchto teplotách po dobu 0, ?, ?, 1, 2, 4 a 6 hodin. Poté bylo provedeno oplození odebraným spermatem a vzorky jiker inkubovány při 25°C. Při druhém experimentu, který probíhal při teplotě 25 °C, byly vzorky čerstvě vytřených jiker nasazeny do suchých misek, v časovém intervalu od 0 do 10 min. (při krocích v intervalu půl minuty) zality vodou a poté přidáno předem odebrané sperma. Oba experimenty byly provedeny opakovaně, u jiker původem celkem od 8 jikernaček. V obou případech bylo u vzorků jiker na miskách po jejich promytí provedeno spočítání nasazených kusů. Vyhodnocena byla jejich oplozenost (%), líhnivost (%).
|
|
| |
host ::
RSS.