|
|
Využití arteterapeutických přístupů při výuce výtvarné výchovy na 1.stupni ZŠ
KNĚZOVÁ, Michaela
Práce pojednává o výtvarném vzdělávání na základní škole a o jeho propojení s arteterapií. Uvádí se požadavky na žáka a stanovení úspěšnosti, o fenoménu výtvarného projevu a jeho znacích v dětském projevu, komunikaci ve výtvarném projevu a ve výchově, imaginaci, vývoji výtvarného projevu a kognitivním vývoji dítěte a krizi ve výtvarném projevu. Dále pokračuje seznámením s východisky, přístupy a metodami arteterapie. Podrobně se zabývá projektivně intervenční arteterapií, která je založena na výtvarném ontogenetickém pojetí, její metodikou a metodikou používanou při vedení ve výtvarné výchově. Stručně pojednává o artefiletice, která je jedním z přístupů ve výtvarném vzdělávání. Dále v praktické části seznamuje s konkrétním využitím arteterapie s žáky během výuky výtvarné výchovy formou kazuistiky a popisu výtvarné činnosti. Popsána jsou témata zadávaná při výtvarném vedení a též různé alternativy metodického vedení a hodnocení posunu ve výtvarném vývoji.
|
|
|
Možnosti využití arteterapie u dětí ve speciální škole
DRÁPALOVÁ, Alena
Bakalářské práce se zabývá využitím arteterapie v různorodé skupině žáků speciální základní školy. Odpovídá na otázku, jak efektivně pracovat s heterogenní skupinou žáků mladšího školního věku, kteří mají odlišné vývojové potřeby. Posuzuje vhodné využití metod a forem práce s touto skupinou a hodnotí benefity a limity arteterapie s ohledem na fungování skupiny. Účinnost arteterapie jako metody je ověřována prostřednictvím pozorování výtvarného posunu jednotlivých žáků. Hledáním souvislostí výtvarného posunu s chováním žáků ve skupině, které je také ověřováno rozhovorem se školním psychologem a rodiči žáků. Autorka dospěla k závěru, že arteterapie v heterogenní skupině žáků je pro skupinu přínosná z hlediska porozumění individuálním odlišnostem jednotlivých členů skupiny a nácviku sociálních dovedností včetně pomoci a empatie. Nicméně má své výrazné limity především v možnostech reflexe výtvarných děl, které jsou dány výrazně odlišnými vývojovými potřebami jednotlivých žáků a limitují hloubku diskuze nad jednotlivými tématy.
|
|
|
Význam arteterapie u dětí v Klokánku
PEKÁRKOVÁ, Markéta
Předkládaná bakalářská práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Vzhledem k tématu práce se v teoretické části pozornost věnuje významu rodiny pro psychický vývoj dítěte. Dále je popisována problematika dětí a dospívajících, kteří vyrůstají v náhradní rodinné péči. Jelikož jsou v praktické části sledovány děti ze zařízení Klokánek, které je určeno především pro děti ohrožené špatným zacházením, věnuje se teoretická část práce následně syndromu CAN a psychické deprivaci. V posledním, třetím oddíle, teoretické části jsou popisovány projevy syndromu CAN a psychické deprivace ve výtvarné tvorbě dětí. Oddíl se věnuje arteterapeutické práci s dětmi, které prožily trauma, a popisuje některé arteterapeutické metody pro práci s touto skupinou. Teoretická část je uzavřena popisem tzv. "rožnovské interpretační arteterapie", na základě které diplomantka arteterapeuticky v Klokánku působila. V praktické části diplomantka popisuje svou přímou arteterapeutickou práci s dětmi v Klokánku. Obrázkovou produkci dětí hodnotí podle "rožnovského" přístupu, přičemž jako pomůcku užívá Cognetem navržený formulář pro hodnocení výtvarné produkce. Na základě své práce diplomantka hodnotí arteterapii v zařízení typu Klokánek jako velmi přínosnou formu podporující terapie a jako doplňkovou k psychodiagnostice
|
|
|
Arteterapie jako podpůrná metoda u integrovaných žáků
LANČOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá využitím arteterapie na základní škole jako podpůrné metody při integraci žáků s různými poruchami. Odpovídá na otázku, jak efektivně začlenit arteterapii do integrace žáků se znevýhodněním, specificky do systému individuální péče a do reedukace poruch. Posuzuje vhodnost různých metod a forem práce pro tuto skupinu dětí. Pedagogům základních škol tato práce ukazuje konkrétní příklady začlenění arteterapie do systému podpůrných opatření při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Účinnost arteterapie jako metody je zde ověřena prostřednictvím pozorování výtvarného posunu zkoumané skupiny dětí. Autorka dospěla k závěru, že arteterapii lze zařadit mezi podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Stejně jako je na školách prováděna reedukace specifických poruch učení, je vhodné do podpůrných opatření zařadit arteterapii.
|
host ::
RSS.