|
|
Archeobotanická charakteristika rostlinných makrozbytků z uloženin doby bronzové a železné z jihočeských sídlištních a pohřebních kontextů
ŠÁLKOVÁ, Tereza
Práce se zabývá archeobotanickou analýzou a jejím možným přínosem v různých typech archeologických kontextů doby bronzové a železné. Využitím této metody na vybraných výzkumech sledovaného období v jižních Čechách se podařilo zachytit druhovou strukturu pěstovaných rostlin a její vývoj během sledovaného období. V kontextu střední Evropy starší a střední doby bronzové byly jižní Čechy složením pěstovaných rostlin blíže alpské oblasti. V mladší a pozdní době bronzové bylo druhové složení ekonomicky stěžejních pěstovaných rostlin v jižních Čechách specifické, bližší však bylo spíše jádrovým oblastem Čech. V době železné byly jednotlivé jihočeské soubory variabilní, což bylo ovšem typické i pro oblast Alp a alpského podhůří stejně jako pro jádrové oblasti Čech. Oba porovnávané regiony i jižní Čechy se ale lišily od východních regionů (především malým množstvím pšenice jednozrnky). Archeobotanika také umožnila rekonstruovat otevřenou zemědělskou krajinu s velkou mírou odlesnění jak v zázemí jihočeských hradišť a rovinných sídlišť starší a střední doby bronzové, tak v zázemí modelových sídlišť mladší doby bronzové na Bechyňsku - Hvožďan a Březnice. Odlesněná krajina se odrážela i v pohřbu v mohyle na samém okraji osídleného území starší doby železné v Zahrádce na Českokrumlovsku. Během sledovaného období bylo doložené čerpání rostlinných zdrojů a ekonomický význam sběru rostlin v zázemí sídlišť a okolí pohřebišť. Archeobotanika umožnila rovněž rekonstruovat detaily v procesech, které souvisely s ukládáním kovových depotů v době bronzové, procesy související s pohřebním ritem a využíváním krajiny v okolí pohřebišť i procesy ukládání odpadu na sídlištích.
|
|
|
Phytolith analysis at the Neolithic tell Vrbjanska Čuka in Pelagonia (North Macedonia)
BUDILOVÁ, Kristýna
The thesis deals with an analysis of phytoliths, microscopical residues of plants. The analysis was applied in order to gain a new archaeobotanical data on the Neolithic period at the archaeological site Vrbjanska Čuka in Pelagonia, North Macedonia. The results brought new insights into a plant management and related activities on the site, as well as contributed to an understanding of a past environment of the early agricultural society.
|
|
|
ANALÝZA ROSTLINNÝCH MAKROZBYTKŮ Z NEOLITICKÉHO TELLU VRBJANSKÁ ČUKA, REPUBLIKA SEVERNÍ MAKEDONIE
VYCHRONOVÁ, Michaela
Tato diplomová práce se zabývá analýzou rostlinných makrozbytků z neolitické tellové lokality Vrbjanská Čuka (jihozápad Severní Makedonie). Získaná archeobotanická data, vyhodnocená pomocí literární revue, tafonomického pozorování a statistických analýz, mají za cíl přispět k lepšímu poznání a pochopení raně neolitické společnosti na tomto sídlišti. Analýzy zjistily archaickou obilnářskou ekonomiku, založenou především na pěstování pluchatých forem pšenic a ječmene, doplněnou o luštěniny a o využívání řady divokých rostlin.
|
|
|
Hunter-gatherer Archaeobotany: Central European Mesolithic
PTÁKOVÁ, Michaela
Disertační práce se zabývá obdobím mezolitu ve středoevropském prostoru z perspektivy environmentální archeologie. Na základě analýzy rostlinných makrozbytků zkoumá potenciální rostlinnou složku mezolitické stravy. Práce dále přispívá k poznání historie vegetace v oblasti Českého ráje a vlivu mezolitických komunit na přírodní prostředí. Následuje diskuse týkající se přechodu od lovecko-sběrařského způsobu života k produktivním ekonomikám.
|
|
|
Tracing the history of synanthropic flora and vegetation in the Czech Republic
Pokorná, Adéla ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Lososová, Zdeňka (oponent) ; Mercuri, Anna Maria (oponent)
1 Abstrakt Rostlinné makrozbytky z archeologických situací byly studovány za účelem vystopovat historii postupného utváření dnešní synantropní vegetace. Synantropní rostliny jsou velmi heterogenní skupinou s různými vlastnostmi a životními strategiemi, a také s různou imigrační historií. Synantropní flóra je obecně bohatá na nepůvodní druhy, proto je důležité znát dobu, od kdy se tyto druhy vyskytují na našem území (jejich residence time). Kromě stanovení Minimum Residence Time (MRT) nepůvodních druhů byla studována také dynamika utváření flóry a vegetace sídel s důrazem na středověk, jakožto dobu, kdy u nás vznikala první města. Vznik městských aglomerací mohl vést ke vzniku nových typů stanovišť, následovaném vytvořením nových rostlinných společenstev - předchůdců těch dnešních. Města jsou specifickým případem antropogenního prostředí s množstvím různých synantopních habitatů. Také proto jsou dnes velmi druhově bohatá. Otázky 1. Kdy vznikla flóra středověkých měst? Byl přechod mezi pravěkem a středověkem pozvolný nebo náhlý? 2. Které konkrétní druhy se podílely na středověké změně synantropní vegetace? Odkud ty druhy pocházejí? Byl vznik měst právě tím faktorem, který vyvolal změnu druhového složení? 3. Jaký měla středověká urbanizace vliv na lokální diversitu synantropní flóry? Spíše se objevily nové...
|
|
|
Fytolitová analýza materiálu ze záchranného archeologického výzkumu v Radčicích, okr. Strakonice.
BUDILOVÁ, Kristýna
Jedním z cílů této práce je vytvořit literární rešerši o možnostech využití fytolitové analýzy v archeologii, a to zejména v kontextu prostředí období neolitu ve střední Evropě. Získané poznatky se uplatňují v samotné fytolitové analýze materiálu z archeologického výzkumu v Radčicích. Analýza spočívá v determinaci fytolitů, určení taxonů jejich možného původu a zhodnocení rozdílů fytolitových spekter vzorků z různých částí výplně, součástí práce je i tvorba referenční sbírky rostlin vybraných druhů. Práce by měla řešit formulované otázky o způsobu utváření výplně objektu, výskytu obilovin na lokalitě a souvislosti mezi funkcí pravěkých nástrojů a fytolitů na nich nalezených.
|
|
|
Analýza antrakologického materiálu z Vladislavského sálu Pražského hradu
NOVOTNÁ, Michaela
Tato práce se věnuje analýze antrakologického materiálu z klenebního zásypu Vladislavského sálu na Pražském hradě. V rámci práce bylo na základě zmíněné metody zjištěno druhové složení uhlíků přítomných v zásypu, přičemž takto získané byly následně interpretovány a porovnány s jinými soubory podobných vlastností. Zároveň jsou v práci nastíněny okolnosti vzniku klenebního zásypu a možnost, kterými mohlo být do hlavního města dopravováno palivové dříví. V práci jsem čerpala z archeologických, archeobotanických a historickcýh pramenů a publikací.
|
|
|
Tracing the history of synanthropic flora and vegetation in the Czech Republic
Pokorná, Adéla ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Lososová, Zdeňka (oponent) ; Mercuri, Anna Maria (oponent)
1 Abstrakt Rostlinné makrozbytky z archeologických situací byly studovány za účelem vystopovat historii postupného utváření dnešní synantropní vegetace. Synantropní rostliny jsou velmi heterogenní skupinou s různými vlastnostmi a životními strategiemi, a také s různou imigrační historií. Synantropní flóra je obecně bohatá na nepůvodní druhy, proto je důležité znát dobu, od kdy se tyto druhy vyskytují na našem území (jejich residence time). Kromě stanovení Minimum Residence Time (MRT) nepůvodních druhů byla studována také dynamika utváření flóry a vegetace sídel s důrazem na středověk, jakožto dobu, kdy u nás vznikala první města. Vznik městských aglomerací mohl vést ke vzniku nových typů stanovišť, následovaném vytvořením nových rostlinných společenstev - předchůdců těch dnešních. Města jsou specifickým případem antropogenního prostředí s množstvím různých synantopních habitatů. Také proto jsou dnes velmi druhově bohatá. Otázky 1. Kdy vznikla flóra středověkých měst? Byl přechod mezi pravěkem a středověkem pozvolný nebo náhlý? 2. Které konkrétní druhy se podílely na středověké změně synantropní vegetace? Odkud ty druhy pocházejí? Byl vznik měst právě tím faktorem, který vyvolal změnu druhového složení? 3. Jaký měla středověká urbanizace vliv na lokální diversitu synantropní flóry? Spíše se objevily nové...
|
|
|
Holocenní klima a vegetace SV Afriky v interakci s kulturním vývojem směřujícím k zemědělství.
Kuncová, Kristýna ; Pokorná, Adéla (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent)
Před více než osmi tisíci lety, v důsledku rychle se měnících environmentálních podmínek, dochází v oblasti Blízkého východu k zásadní změně ve strategii získávání potravy tehdejších obyvatel: z lovce-sběrače se postupně stává pastevec a zemědělec. I když jsou příčiny a průběh této "revoluce" v současnosti poměrně dobře zdokumentované, informací o biologickém pozadí transformace k zemědělství, tj. kultivace a domestikace plodin, je překvapivě málo, resp. jsou značně fragmentární. Tato práce se zabývá interakcí člověk- životní prostředí v raném a středního holocénu v oblasti severovýchodní Afriky a shrnuje současný stav poznání archeobotanických výzkumů se zvláštním ohledem na problematiku domestikace zemědělských plodin.
|
|
|
Archeobotanika barokní zahrady zámku Lemberk
PODROUŽEK, Jan
Byly odebrány vzorky z prostoru barokní zahrady v blízkosti zámku Lemberk v severních Čechách. Ze vzorků byly separovány a determinovány rostlinné makrozbytky. Výsledky byly zhodnoceny a porovnány s další environmentální analýzou.
|
host ::
RSS.