|
|
Role cytokininů v regulaci vyrůstání pupenů hrachu
Vetter, Martin
Cílem této diplomové práce bylo objasnit roli cytokininů v regulaci vyrůstání kotylárních pupenů hrachu (Pisum sativum L). Dekapitace růstového vrcholu a následná aplikace IAA lanolinové pasty spolu s BAP vedly ke zvýšení exprese genů PsDRM1 PsBRC1, spojovaných s dormantním stavem pletiva. To naznačuje, že cytokinin může mít vliv na zvýšení množství transportovaného auxinu v hlavním stonku. Aplikace cytokininu na kotylární pupen intaktních rostlin způsobila vyrůstání tohoto pupenu. Imunolokalizací byla prokázána polarizace PIN1 proteinů v takto ošetřených pupenech, na rozdíl od pupenů, na které cytokinin aplikován nebyl. Znamená to, že cytokinin přímo ovlivňuje polarizaci PIN1 proteinů, a tím i následnou kanalizaci polárního auxinového toku.
|
|
|
Expresní profily vybraných genů při vyrůstání kotylárních pupenů hrachu
Psotová, Martina
Cílem této diplomové práce bylo studium expresních profilů vybraných genů při iniciaci vyrůstání kotylárních pupenů hrachu setého (Pisum sativum L.). Byly použity dekapitované rostliny s aplikací 0,5 % IAA pasty na stonkový pahýl. Z takto ošetřených rostlin byly odebrány kotylární pupeny s časovým rozestupem 0, 1, 3, 6, 12, 24, 48, 120 hodin. Biologický materiál byl podroben analýze exprese genů PsDRM1, PsBRC1, PsAUX1, PsPIN1 a PsYUC1. Výsledná exprese byla normována na expresi genů PsEF1-alfa, PsActin a Ps beta-tubulin. Aplikace auxinu namísto dekapitovaného vrcholu zabrzdila vyrůstání kotylárních pupenů. Tato inhibice růstu kotylárních pupenů byla doprovázena zvýšenou expresí genů spojovaných s dormancí, PsDRM1, PsBRC1 a genu pro biosyntézu auxinu PsYUC1 a sníženou expresí genů auxinových přenašečů PsPIN1 a PsAUX1.
|
|
|
Regulácia vyrastania kotylárnych pupeňov hrachu
Kucsera, Attila
Práce je věnována problematice regulace vyrůstání kotylárních pupenů u rostlin hrachu setého (Pisum sativum L.). Rostliny byly pozorovány po dekapitaci apexu a odstranění klíčních listů a jejich následném nahrazení agarovými gely o různém složení. Pokusy byly vykonány za přístupu světla i ve tmě. Získané výsledky potvrdily, že auxin reguluje vyrůstání kotylárních pupenů hrachu a že sacharóza má částečný inhibiční efekt na jejich růst. Tento inhibiční účinek se prohluboval, pokud rostliny vyrůstaly ve tmě. Další pokusy prokázaly, že klíční listy regulují apikální dominanci v závislosti na tom, jestli rostliny rostou na světle, nebo ve tmě.
|
|
|
Vplyv fotoperiódy na apikálnu dominanciu u hrachu
Füleky, Martin
Součástí mé práce bylo vypracování literární rešerše, ve které jsem se věnoval vlivu fotoperiody, intenzity světla, fytohormonů (zejména auxinů, cytokininů a strigolaktonů) a dalších faktorů na větvení stonku rostlin hrachu. Vlastní experiment byl zaměřený na zjištění vlivu různých délek dne (8 hodin, 16 hodin, 24 hodin) na větvení stonku hrachu. Analyzovaly se intaktní rostliny, rostliny dekapitované nad 3. nodem a rostliny dekapitované nad dělohami. Počítaly se čisté přírůstky délky větví po dobu 5 dní a následně byly sestrojeny grafy a provedena statistická analýza. Z rostlin byly odebrány vzorky, které byly využity v následných analýzách genové exprese. K tomuto účelu byla použita metoda semikvantitativní RT-PCR s následným vyhodnocením intenzity exprese z agarózového gelu.
|
|
|
Růstové korelace u rostlin konopí setého
Michálková, Klára
Teoretická část bakalářské práce Růstové korelace u rostlin konopí setého je věnována především problematice růstových korelací. V bakalářské práci jsou charakterizovány konkrétní příklady růstových korelací včetně detailněji popsané problematiky apikální dominance lodyhy. Je zde také popsána základní botanická, morfologická a genetická charakteristika konopí, včetně významných obsahových látek. V experimentální části práce je zkoumána intenzita větvení stonku intaktních rostlin vybraných genotypů technického a medicinálního konopí. U rostlin byl měřen čistý přírůstek délky axilárních pupenů prvního, druhého a třetího nodu. V průběhu několika dnů byly testovány reakce rostlin na dekapitaci a exogenní aplikaci auxinu. U technického konopí byla zaznamenána silná odezva na exogenně aplikovaný auxin, zatímco u medicinálního konopí byla ve většině případů prokázána snížená citlivost vůči exogenně aplikovanému auxinu. Z hlediska větvení stonku bylo zjištěno, že medicinální genotypy konopí větví podstatně více než odrůdy konopí technického. Z výsledků roubovacího pokusu pak vyplývá, že podnož technického konopí výrazně větvení roubu medicinálního konopí neovlivnila.
|
|
|
Využitie muntantov ramosus pri štúdiu fytohormonálnej regulácie vetvenia stonky u hrachu
Polko, Peter
Tato práce je zaměřena na efekt fytohormonální aplikace na apikální dominanci, anatomickou stavbu stonku a expresi PsPIN1 u hrachu setého (Pisum sativum L.) odrůdy Paloma a z ní odvozeného mutanta rms4. V rámci práce byl studován účinek dekapitace, exogenní aplikace auxinu (IAA, ve formě lanolinové pasty) a strigolaktonu (GR24, ve formě přídavku do živného roztoku) na růstovou aktivitu axilárních pupenů 1. až 4. nodu. Po dekapitaci (nad 4. nodem) reagovaly "wild-type" rostliny zvýšenou intenzitou růstu axilárních pupenů v téměř všech sledovaných nodech a aplikace IAA inhibovala růst axilárních pupenů na úroveň intaktních rostlin. U mutanta rms4 byla reakce na dekapitaci pozorována pouze u axilárních pupenů 4. nodu a zároveň byla pozorována necitlivost k aplikaci IAA v ostatních sledovaných nodech. GR24 v malé míře inhiboval růst axilárních pupenů "wild-type" rostlin, u rms4 mutanta nebyl tento inhibiční efekt pozorován. Dále se práce věnuje účinkům dekapitace na transport [3H] - IAA z axilárního pupenu do stonku mladých rostlin. Kapacita polárního transportu auxinu ve stonku je mírně vyšší u mutanta rms4 a po dekapitaci exportuje axilární pupen více auxinu ve srovnání s "wild-type" rastlinami. De novo diferenciace cévních svazků byla pozorována 5 dnů po aplikaci IAA ve stonku obou genotypů. Exprese PsPIN1 roste po aplikaci IAA u cv. Paloma i u rms4 mutanta. V případě rms4 mutanta byl tento nárůst exprese vyšší než u odrůdy Paloma.
|
|
|
Vliv transportu auxinu na regulaci vyrůstání kotylárních pupenů hrachu
Macoszek, Ondřej
Cílem této diplomové práce bylo studium role polárního transportu auxinu v regulaci vyrůstání kotylárních pupenů hrachu setého (Pisum sativum L.) v souvislosti s kompetitivní kanalizací auxinových zdrojů. Dekapitací růstového vrcholu jako primárního zdroje auxinu byly kotylární pupeny uvolněny z inhibice. Toto uvolnění bylo provázeno zvýšenou expresí genů auxinových přenašečů PsPIN1 a PsAUX1 a poklesem exprese genů PsDRM1 a PsBRC1 spojovaných s dormantním stavem rostlinného pletiva. V další fázi byly provedeny různé způsoby exogenní aplikace auxinu na pahýly dekapitovaných rostlin a dynamika růstu kotylárních výhonů. Aplikace auxinu shora místo dekapitovaného růstového vrcholu zabrzdila vyrůstání kotylárních pupenů, jeho jednostranná boční aplikace na stonkový pahýl brzdila vyrůstání kotyláru na straně aplikace. Oboustranná aplikace auxinu vyrůstání kotylárů nebrzdila, dokud nebyly tyto zdroje izolovány plastovým insertem, coţ mělo za následek výraznou inhibici růstu obou kotylárů. Při oboustranné aplikaci zdroje auxinu si tyto vzájemně brání v kanalizaci, zatímco při jejich izolaci plastovým insertem byla kanalizace pozorována a došlo ke vzniku dvou nezávislých auxinových kanálů. Analogii této kompetice lze předpokládat i v případě kotylárních pupenů, tedy dvou potenciálních zdrojů auxinu.
|
|
|
Role RMS2 v regulaci apikální dominance
Hiršová, Veronika
V této práci byla studována role RMS2 v regulaci apikální dominance s využitím rms2 mutantních rostlin a divokého typu cv. Torsdag pro stanovení fenotypových projevů a změn v polárním transportu auxinu (imunolokalizací PIN1)způsobených rms2 mutací a aplikací auxinu. Fenotypové projevy rms2 mutantů oproti cv. Torsdag jsou, zvýšené větvení především z prvního a druhého nodu, které ale zdaleka nedosahuje stupně větvení pozorovaného u strigolakton-deficientních rostlin. Vlivem aplikace auxinu jak na intaktní, tak na dekapitované rms2 mutanty dochází k zesílení růstu pupenů nejblíže místu aplikace auxinu na rozdíl od divokého typu, u kterého aplikace růst nejbližších pupenů inhibuje. Aplikace auxinu na řeznou plochu dekapitovaného stonku nebo zboku na stonek vede u primární aplikace vždy ke kanalizaci, U sekundární aplikace 24 hodin později dochází ke kanalizaci pouze u rms2. Původně navržené zpětnovazebné přímé působení RMS2 na expresi RMS1 bylo na základě výsledků změněno na působení RMS2 jako negativního regulátoru polárního transportu auxinu.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.