|
|
Koření z čeledi miříkovitých a jejich využití v potravinářském průmyslu
Halodová, Tereza
Tato diplomová práce s názvem Koření z čeledi miříkovitých a jejich využití v potravi-nářském průmyslu se zabývá charakteristikou léčivých, aromatických a kořeninových rostlin, legislativou týkající se koření, obsahovými látkami rostlin a využitím těchto rost-lin, zejména silic v potravinářství. V rámci práce jsou uvedeny metody extrakce silic z rostlinných materiálů a také normy pro stanovení obsahu silic. Je popsána čeleď miří-kovité, která obsahuje významné rostlinné druhy používané zejména jako koření a vy-brané druhy z této čeledi jako jsou anýz vonný, fenykl obecný, kmín kořenný, kopr vonný a koriandr setý, byly v praktické části analyzovány a porovnávány. V těchto druzích ko-ření, získaných od čtyř zpracovatelů, byl metodou destilace vodní parou dle normy Čes-kého lékopisu (2017) stanoven obsah silic. Dosažené výsledky obsahu silic se pohybo-valy v rozmezí 0,66 ml/100 g – 5,26 ml/100 g.
|
|
| |
|
|
Diferenciace v polyploidním komplexu Libanotis pyrenaica (Apiaceae)
Přívozníková, Hana ; Chrtek, Jindřich (vedoucí práce) ; Vít, Petr (oponent)
Polyploidizace patří u rostlin mezi hlavní evoluční mechanismy. V čeledi Apiaceae není častá, mezi zajímavé polyploidní komplexy tu paří Libanotis pyrenaica, s doposud zjištěným diploidním (2n = 2x = 22), tetraploidním (2n = 4 x = 44) a vzácně i triploidním (2n = 3x = 33) cytotypem. Předložená diplomová práce se zaměřila na geografický pattern ploidní diferenciace ve střední Evropě, genetickou variabilitu a některé biologické vlastnosti tohoto druhu. Použita byla metoda průtokové cytometrie, analýzy dvou úseků chloroplastové DNA (trnF-trnL a cp018-cp020), morfometrika a analýza klíčivosti semen v experimentálních podmínkách. Diploidní cytotyp byl zjištěn v celé zkoumané oblasti; v České republice zejména v Českém středohoří, jižních Čechách a roztroušeně na Moravě, na Slovensku zejména v karpatské oblasti na západní a střední části státu a v Pieninách. Tetraploidní cytotyp se vyskytuje hlavně ve východní části střední Evropy; v České republice se vyskytuje hlavně ve východním Polabí a v okolí moravských úvalů; na Slovensku zejména v Pováží, Slovenském rudohoří a Belanských Tatrách. Smíšená populace byla nalezena jen jedna (Polsko), bez objevení triploidních rostlin. Diploidní populace jsou vesměs vázané na přirozená stanoviště, tetraploidní naopak na člověkem často do značné míry ovlivněná...
|
|
|
Diferenciace v polyploidním komplexu Libanotis pyrenaica (Apiaceae)
Přívozníková, Hana ; Chrtek, Jindřich (vedoucí práce) ; Vít, Petr (oponent)
Polyploidizace patří u rostlin mezi hlavní evoluční mechanismy. V čeledi Apiaceae není častá, mezi zajímavé polyploidní komplexy tu paří Libanotis pyrenaica, s doposud zjištěným diploidním (2n = 2x = 22), tetraploidním (2n = 4 x = 44) a vzácně i triploidním (2n = 3x = 33) cytotypem. Předložená diplomová práce se zaměřila na geografický pattern ploidní diferenciace ve střední Evropě, genetickou variabilitu a některé biologické vlastnosti tohoto druhu. Použita byla metoda průtokové cytometrie, analýzy dvou úseků chloroplastové DNA (trnF-trnL a cp018-cp020), morfometrika a analýza klíčivosti semen v experimentálních podmínkách. Diploidní cytotyp byl zjištěn v celé zkoumané oblasti; v České republice zejména v Českém středohoří, jižních Čechách a roztroušeně na Moravě, na Slovensku zejména v karpatské oblasti na západní a střední části státu a v Pieninách. Tetraploidní cytotyp se vyskytuje hlavně ve východní části střední Evropy; v České republice se vyskytuje hlavně ve východním Polabí a v okolí moravských úvalů; na Slovensku zejména v Pováží, Slovenském rudohoří a Belanských Tatrách. Smíšená populace byla nalezena jen jedna (Polsko), bez objevení triploidních rostlin. Diploidní populace jsou vesměs vázané na přirozená stanoviště, tetraploidní naopak na člověkem často do značné míry ovlivněná...
|
|
|
Libanotis pyrenaica - unikátní polyploidní komplex v čeledi Apiaceae
Přívozníková, Hana ; Chrtek, Jindřich (vedoucí práce) ; Vít, Petr (oponent)
5 Abstrakt Libanotis pyrenaica je občas opomíjenou rostlinou naší květeny z čeledi Apiaceae. Vyskytuje se na xerotermních a bazických stanovištích, zejména vápencích. Najít ji můžeme na keřnatých, kamenitých nebo travnatých stráních, drolinách, v lomech, na pastvinách, ve světlých lesích, podél silnic, na železničních náspech, březích řek nebo na zříceninách hradů. U nás je Libanotis pyrenaica původní, ale v některých územích se sekundárně šíří (podél toků řek, železničních tratí...) Druhotný výskyt je u nás uváděn zejména z východních Čech. Z českých zemí známe dvě ploidní úrovně, 2n = 2x = 22 a 2n = x = 44. Diploidní rostliny se vyskytují na jihu Čech (Sušicko-horažďovické vápence a Českokrumlovské Předšumaví), zatímco tetraploidní cytotyp byl zatím zjištěn ve východních Čechách a na jižní Moravě. V ostatních evropských státech je naproti tomu rozšířenější diploidní cytotyp. Frekvence a přesnější geografické rozšíření obou ploidních úrovní jsou zatím neznámé. Klíčová slova: Libanotis pyrenaica, Seseli, žebřice pyrenejská, diploid, tetraploid, rozdílnost mezi cytotypy, Apiaceae, průtoková cytometrie
|
|
|
Obsah vybraných fenolických látek v kořeninových rostlinách.
BERANOVÁ, Zuzana
Práce se věnuje obsahu vybraných fenolických látek v některých zástupcích čeledi Alliaceae, Lamiaceae a Apiaceae. Fenolické látky se v rostlinách vyskytují v širokém zastoupení a ve vysokých koncentracích. Flavonoidy jsou jednou z menších skupin fenolických látek, ale poměrně významnou. Konzumací potravin obsahujících flavonoidy se předchází výskytu některých onemocnění, jako je ateroskleróza, kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Pro výjimečné biologické účinky byla pozornost věnována pěti flavonoidům: kemferolu, kvercetinu, myricetinu, apigeninu a luteolinu. Pro stanovení obsahu fenolických látek byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Analyzováni byli tři zástupci čeledi Alliaceae, dva zástupci čeledi Lamiaceae a tři zástupci čeledi Apiaceae. K analýze byly použity jen jedlé části rostlin a porovnávaly se obsahy fenolických látek jednotlivých druhů rostlin pěstovaných na záhoně a ve skleníku. Metodou HPLC se nejdříve zjistilo kvalitativní zastoupení fenolických látek. Výsledkem jsou chromatografické profily, z kterých byly vypočítány obsahy jednotlivých fenolických látek. Poté se metodou HPLC stanovil obsah celkového kemferolu, kvercetinu, myricetinu, apigeninu a luteolinu. Nejvyšší obsah celkového kemferolu byl stanoven u petržele hladkolisté pěstované na záhoně (588 mg/kg čerstvé hmoty) a ve skleníku (340 mg/kg čerstvé hmoty). Nejvyšší obsah kvercetinu byl zjištěn u cibule červené pěstované ve skleníku (773 mg/kg čerstvé hmoty) a u bazalky zelené velkolisté pěstované na záhoně (535 mg/kg čerstvé hmoty). Nejvyšší obsah celkového apigeninu byl stanoven u petržele hladkolisté pěstované ve skleníku (1790 mg/kg čerstvé hmoty) a u petržele kadeřavé pěstované na záhoně (3690 mg/kg čerstvé hmoty).
|
host ::
RSS.