|
|
Péče o lidi s Alzheimerovou chorobou
TESÁRKOVÁ, Veronika
Obsahem mé diplomové práce je nastínění důležitosti správného porozumění potřebám jedinců trpících Alzheimerovou chorobou a zároveň správné péče o tyto pacienty. Úvodní část se zaměřuje na samotný popis Alzheimerovy demence spolu s příznaky, druhy, diagnostikou a možnostmi léčby. Pozornost je soustředěna na možnosti správné komunikace s těmito pacienty a na to navazující vhodnou rodinnou či ústavní ošetřovatelskou péči. Závěrečné část se zabývá nabídkou vhodných aktivit a různých druhů terapií, které mají pozitivní vliv na celkovou osobnost jedince s Alzheimerovou demencí.
|
|
|
TRÉNINK PAMĚTI U SENIORŮ V DENNÍM CENTRU SANCO V PŘÍBRAMI
ŽEBROVÁ, Ivana
Trénováním paměti se dnes zabývá řada organizací například v Německu, Rakousku či Anglii. Také u nás existuje Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging. Sdružuje odborné cvičitele {--} trenéry, kteří prošli školením. Tato činnost se nejčastěji zaměřuje na trénování paměti seniorů. Česká republika se řadí k dalším evropským zemím, ve kterých budou osoby nad 60 let tvořit v blízké budoucnosti výraznou část populace. Prodloužení délky života může být pro společnost vážným problémem. Cílem této práce je zhodnotit trénink paměti s klienty denního centra SANCO v Příbrami a prokázat, že tento kurz zlepší paměť a kognitivní funkce klientů, kteří přišli již s prvními příznaky demence. Tento kvantitativní výzkum sleduje poměrně malý soubor respondentů na oddělení specializované péče určené zejména pro osoby postižené Alzheimerovou chorobou a jinými typy demence, s kapacitou pro 10 až 15 klientů docházejících ze svého domova a pro 12 klientů s trvalým pobytem. Zhodnocení efektu trénování paměti u seniorů bylo provedeno pomocí standardizovaného Folsteinova testu Mini-Mental State Esamination, MMSE. Lze získat 0 {--} 30 bodů, přičemž hladina 25 {--} 30 bodů se považuje za normál. Jednotliví klienti byli sledováni po dobu třech měsíců trénování paměti. Test byl proveden na začátku a na konci tohoto období. Respondenti, kteří měli skóre MMSE v hladině 24 - 18 bodů, dosáhli po tréninku paměti zlepšení o 0,27 bodu a klienti, kteří měli skóre 17 {--} 6 bodů, dosáhli po tréninku zhoršení o 0,3 bodu. Cíl práce lze považovat za naplněný. Výzkum upozorňuje na důležitost tréninku paměti u seniorů s počínající demencí, protože v určitém časovém období je možno dosáhnout udržení či mírného zlepšení kognitivních funkcí. U seniorů se středně pokročilou demencí trénink paměti zpomaluje postupné snižování kognitivních funkcí. Trénování paměti zlepšuje kvalitu života i u seniorů, kde nejde již jen o selhávání paměti, ale o organické změny v mozku. Práce může být použita jako argument pro zavedení těchto kurzů v zařízeních pracujících s klienty trpícími demencí.
|
|
|
Práce svépomocných skupin domácích pečovatelů u nemocných s Alzheimerovou chorobou
ŘÍHOVÁ, Jana
Současný trend obecného stárnutí populace s sebou nese celou řadu závažných důsledků, zejména nárůst incidence a prevalence nemocí, které se u starší populace vyskytují mnohem častěji. Nejzávažnější ze zdravotnického a socioekonomického pohledu se v tomto kontextu jeví onemocnění demencí, protože prevalence tohoto onemocnění u lidí starších 60 let vykazuje s přibývajícími lety téměř exponenciální charakter. Zhoršování stavu nemocného je značnou zátěží i pro rodinu. Je velice těžké přijmout skutečnost tak velkého úpadku osobnosti blízkého člověka a nezměnit k němu postoj. Postižený člověk je sice stále fyzicky přítomen, ale psychicky se změnil, ztratil svou osobnost: {\clqq}Je to on, ale už to není on.`` V rámci kvalitativního výzkumu byla využita technika řízeného i neřízeného rozhovoru, kazuistiky a sekundární analýza dat. Řízené rozhovory byly provedeny v Domově pro seniory Máj. Soubor tvořilo 5 rodinných příslušníků lidí, kteří trpí Alzheimerovou chorobou, 5 zdravotních sester z oddělení se zvláštním režimem a 3 sociální pracovnice. Sekundární analýza dat byla provedena na základě statistiky zveřejněné v ročníkové práci na téma: Problémy rodinných pečovatelů o nemocné Alzheimerovou chorobou. Dotazovaných respondentů bylo 15. V rámci stanoveného cíle- zmapování činnosti svépomocných skupin- jsem využila data zveřejněná ve Výroční zprávě České alzheimerovské společnosti z roku 2005. Dále byl proveden neřízený rozhovor s koordinátorem svépomocné skupiny v Českých Budějovicích. Výsledky výzkumu ukázaly jako největší problém při péči o nemocného psychickou zátěž. Ke zlepšení psychiky může pomoci odpočinek, relaxace, zábava... Když se tyto zásady dodrží, většina problémů nenastane. Ke splnění těchto bodů je zapotřebí pomoc další osoby. Zde by měly nastoupit služby (denní stacionáře, respitní péče, svépomocné skupiny). Výzkum poukázal na problém nedostupnosti svépomocných skupin rodinných pečovatelů o nemocné Alzheimerovou chorobou v rámci určitých regionů České republiky a dále na nízkou informovanost o jejich existenci a činnosti. Doufám, že moje práce pomůže pečovatelům předcházet problémům, které jsem v ní naznačila (hlavně psychickým), tak již existujícím svépomocným skupinám.
|
host ::
RSS.