|
Fotobiologická bezpečnost svítidel a světelných zdrojů
Štěpánek, Jaroslav ; Bendová,, Zdeňka (oponent) ; Vik,, Michal (oponent) ; Škoda, Jan (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývá fotobiologickými vlastnostmi optického záření a jejich vztahem k lidskému tělu. V práci jsou popsány možné následky na živou tkáň při nadměrné expozici optického záření. Práce se také zabývá hodnocením světelných zdrojů, svítidel a optických přístrojů ve vztahu k fotobiologické bezpečnosti. V práci je vytvořen hodnotící postup pro světelné zdroje na fotobiologickou bezpečnost v souladu s normou ČSN EN 62471. Jeho smysl spočívá ve výpočtu nebezpečí z naměřených hodnot intenzity ozáření pro různé fotometrické vzdálenosti. V práci je jeho platnost ověřena měření světelných zdrojů, u nichž se měnil jejich zorný úhel a fotometrická vzdálenost. V práci se nachází i aplikace tohoto postupu při hodnocení UV zdrojů, u nichž pomáhá stanovit bezpečnou vzdálenost, v níž UV zdroje nevytváří žádné nebezpečí. Mezi hodnocené UV zdroje patří UVA svítidlo s dominantní vlnovou délkou 365 nm nebo oblouk elektrické svářečky. V práci je dále popsána metoda vyhodnocování světelných zdrojů na nebezpečí modrého světla pro afakické a pseudofakické oko, která pomáhá určit nebezpečí pro oko bez čočky nebo s implantovanou čočkou. Dále byla vytvořena metoda hodnocení nebezpečí modrého světla v závislosti na věku exponované osoby. V rámci práce byl také vytvořen výpočetní program pro hodnocení fotobiologické bezpečnosti ze spektrálních dat uložených v knihovně programu nebo z dat spektroradiometrických měření. Práce se také okrajově zabývá tématem cirkadiánních rytmů, které úzce souvisí s fotobiologickými projevy v lidském těle. V práci je srovnání světelných zdrojů, pro něž jsou vypočteny ekvivalentní osvětlenosti, při nichž mají světelné zdroje stejný účinek na potlačení produkce hormonu melatoninu.
|
|
Fotobiologická bezpečnost svítidel a světelných zdrojů
Štěpánek, Jaroslav ; Bendová,, Zdeňka (oponent) ; Vik,, Michal (oponent) ; Škoda, Jan (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývá fotobiologickými vlastnostmi optického záření a jejich vztahem k lidskému tělu. V práci jsou popsány možné následky na živou tkáň při nadměrné expozici optického záření. Práce se také zabývá hodnocením světelných zdrojů, svítidel a optických přístrojů ve vztahu k fotobiologické bezpečnosti. V práci je vytvořen hodnotící postup pro světelné zdroje na fotobiologickou bezpečnost v souladu s normou ČSN EN 62471. Jeho smysl spočívá ve výpočtu nebezpečí z naměřených hodnot intenzity ozáření pro různé fotometrické vzdálenosti. V práci je jeho platnost ověřena měření světelných zdrojů, u nichž se měnil jejich zorný úhel a fotometrická vzdálenost. V práci se nachází i aplikace tohoto postupu při hodnocení UV zdrojů, u nichž pomáhá stanovit bezpečnou vzdálenost, v níž UV zdroje nevytváří žádné nebezpečí. Mezi hodnocené UV zdroje patří UVA svítidlo s dominantní vlnovou délkou 365 nm nebo oblouk elektrické svářečky. V práci je dále popsána metoda vyhodnocování světelných zdrojů na nebezpečí modrého světla pro afakické a pseudofakické oko, která pomáhá určit nebezpečí pro oko bez čočky nebo s implantovanou čočkou. Dále byla vytvořena metoda hodnocení nebezpečí modrého světla v závislosti na věku exponované osoby. V rámci práce byl také vytvořen výpočetní program pro hodnocení fotobiologické bezpečnosti ze spektrálních dat uložených v knihovně programu nebo z dat spektroradiometrických měření. Práce se také okrajově zabývá tématem cirkadiánních rytmů, které úzce souvisí s fotobiologickými projevy v lidském těle. V práci je srovnání světelných zdrojů, pro něž jsou vypočteny ekvivalentní osvětlenosti, při nichž mají světelné zdroje stejný účinek na potlačení produkce hormonu melatoninu.
|