|
|
Předoperační a pooperační péče v kardiochirurgii z pohledu pacienta
Votava, Adam ; Klokočková, Šárka (vedoucí práce) ; Zámečníková, Kateřina (oponent)
Předoperační a pooperační péče v kardiochirurgii z pohledu pacienta - Adam Votava ABSTRAKT Bakalářská práce ,,Předoperační a pooperační péče v kardiochirurgii z pohledu pacienta" zjišťovala, hodnotila a porovnávala pohledy pacientů, kteří podstoupili kardiochirurgický operační výkon na poskytovanou zdravotní péči. Cílem práce bylo zmapovat problematické oblasti v poskytovaných informací o průběhu plánované péče a další oblasti s tímto tématem spojené. V teoretické části práce byl představen samotný obor kardiochirurgie, procesu hospitalizace na kardiochirurgickém oddělení a specifické informace o operačním výkonu, kterým si dotazovaní prošli. Dále se zabývala rolí pacienta ve zdravotnictví. Předkládá právní a etické aspekty pacienta v České republice a byly vysvětleny faktory ovlivňující pacientův přístup k poskytované zdravotní péči. Na závěr tato část vysvětluje potřebu informací a možné zdroje, které může kardiochirurgický pacient využít pro svůj prospěch. Empirická část obsahuje výsledky vlastního průzkumného šetření a porovnání výsledků s výsledky dalších podobných prací. Metoda: Kvalitativní výzkum - polostrukturovaný rozhovor. Výsledky: Výzkumného šetření se zúčastnilo osm dotazovaných. Jednotlivé odpovědi dotazovaných byly následně analyzovány. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že hodnocení...
|
|
|
Podpora pacientů indikovaných k aortokoronárnímu bypassu
KALVASOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývala podporou pacientů indikovaných k aortokoronárnímu bypassu (CABG) a jejich spokojeností s ní. Psychická podpora pacientů hrála důležitou roli v předcházení komplikací, a proto bylo důležité, se na pacienta jako na holistickou bytost zaměřit. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit způsob edukace pacientů, zmapovat znalosti v oblasti zdravého životního stylu, jehož nedodržování vedlo k indikaci aortokoronárního bypassu a zjistit míru duševní podpory pacientů indikovaných k aortokoronárnímu bypassu. Pro dosažení cílů bylo užito kvalitativní metody šetření, kdy data byla dále získána pomocí polostrukturovaného rozhovoru s pacienty po aortokoronárním bypassu. Rozhovor byl proveden celkem s 10 pacienty právě po tomto výkonu. Výsledek výzkumného šetření poukázal na to, že pacienti neměli dostatek informací ohledně zdravého životního stylu, jehož nedodržování vedlo k indikaci aortokoronárního bypassu. Dalším nedostatkem vyplývajícím z našeho výzkumu byl fakt, že pacienti před výkonem neměli dostatečnou psychickou podporu i přes skutečnost, že byla pro fyzické zdraví tolik důležitá. Co ovšem vyšlo z našeho výzkumu uspokojivě, byla edukace pacienta zdravotním personálem. Výzkum ukázal, že personál prováděl dostatečně kvalitní a dostačující edukaci ve formě ústní, ale i demonstrativní. Velice pozitivně byla ze strany pacientů hodnocena v rámci edukace informační brožura pro pacienty podstupující operaci srdce, kterou všichni před výkonem obdrželi. Na základě výsledků lze doporučit, že by bylo vhodné v rámci proškolení personálu apelovat na nutnost a potřebu pacienty v době hospitalizace psychicky podpořit a nabídnout jim psychickou podporu.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s ischemickou chorobou srdeční po kombinovaném kardiochirurgickém výkonu s následnými komplikacemi
Kováčová, Anna ; Sentivanová, Lenka (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce na téma Ošetřovatelská péče o pacienta s ischemickou chorobou srdeční po kombinovaném kardiochirurgickém výkonu s následnými komplikacemi, se zabývá specifikou ošetřovatelské péče o pacienta nejprve po kombinovaném kardiochirurgickém výkonu a následně i po rehospitalizaci pro mediastinitidu a infekční endokarditidu na srdečních chlopní. V teoretické části analyzuji načerpané poznatky týkající se dané problematiky. Použité informace jsou čerpány z odborné literatury, českých i zahraničních článku a z doporučených postupů Evropské kardiologické společnosti. Hlavním cílem práce je shromáždění a zpracování dat pacienta v delším časovém období do dvou kazuistik. V Kazuistice I. se zaměřuji na podrobný popis ošetřovatelské péče po kombinovaném kardiochirurgickém výkonu v rámci tří dnů, kdy byl pacient přeložen na jednotku intenzivní péče. V Kazuistice II. jsem shromáždila poznatky u stejného pacienta po rehospitalizaci z důvodu infekčních komplikací, které podrobně hodnotím v průběhu tří dnů hospitalizace na jednotce intenzivní péče. Mezi mé další cíle patří zjištění, zda se objevují rozdíly v ošetřovatelské péči mezi těmito dvěma kazuistikami. Na závěr bych poukázala na vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči na jednotce intenzivní péče kliniky kardiovaskulární chirurgie. Veškeré...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s dg. Ischemická choroba srdeční po operaci
Šedová, Lenka ; Heřmanová, Jana (vedoucí práce) ; Jirásek, Vít (oponent)
Autor práce: Lenka Šedová Vedoucí práce: Mgr. Jana Heřmanová Odborný konzultant: MUDr. Vít Jirásek Téma práce: Ošetřovatelská péče o pacienta s dg. ischemická choroba srdeční po operaci Souhrn: Cílem práce je zpracování případové studie u 79 letého pacienta po kardiochirurgické operaci. Operace byla indikované kvůli ischemické chorobě srdeční. Klinická část práce se zabývá charakteristikou a dělením ICHS. Dále pojednává o diagnostice a léčebných postupech u NAP (nestabilní angína pectoris). V další části práce je popsán průběh hospitalizace pacienta. Poslední část popisuje ošetřovatelský proces u tohoto pacienta, řeší otázku psychologie pacienta a jeho návrat do běžného života. Ošetřovatelská anamnéza je formulována dle modelu Virginie Henderson. Důležitou roli v omezení komplikací hraje edukace. Klíčová slova: ICHS, NAP, ošetřovatelský proces, model V. Henderson, aortokoronární bypass, Warfarin, vyšetřovací metody, soběstačnost, sebepéče
|
|
|
Vitální kapacita plic po operaci srdce v Institutu klinické a experimentální medicíny Praha
CHVOJKOVÁ, Lenka
Kardiovaskulární onemocnění v České republice jsou hlavní příčinou úmrtí a významně přispívají k nemocnosti a předčasné invaliditě. Možnosti léčby kardiovaskulárních onemocnění se v dnešní době čím dál více rozvíjejí. Důležitou součástí je navazující lázeňská péče a v dostatečné míře prováděna účinná kardiorehabilitace. Teoretická část charakterizuje funkční vyšetření plic a zátěžové testy v kardiologii. Současně také popisuje časnou lázeňskou péči a definuje kvalitu života. Cílem diplomové práce, která se zabývá vitální kapacitou plic, bylo prokázat pozitivní vliv časné lázeňské péče na vitální kapacitu plic a na zlepšení kvality života, konkrétně na pozitivní vnímání svého celkového fyzického zdraví. Hypotézy ? H1: Časná lázeňská terapie pozitivně ovlivňuje hodnoty spirometrie. H2: Pacienti s časnou lázeňskou terapií lépe vnímají své celkové fyzické zdraví. K ověření stanovených cílů a hypotéz diplomové práce byla zvolená forma kvantitativního výzkumu. Ke sběru byl využit standardizovaný mezinárodní dotazník kvality života Short Form SF ? 36. Ke zjištění objektivních funkčních parametrů byla použitá spirometrie. K porovnání bylo použito hodnot spirometrického vyšetření. Do výzkumu bylo zařazeno 32 pacientů po kardiorevaskularizační operaci, kteří 6 ? 8. den po operaci byli přeloženi do Lázní Poděbrady, 22 mužů (69 %) a 10 žen (31 %). Průměrný věk probandů byl 66,06 + 11,48 let. Kontrolní skupinu tvořilo 10 zdravých dobrovolníků. Do výzkumu bylo zařazeno 8 žen (80 %) a 2 muži (20 %) s průměrným věkem 37,1 + 13,3 let. Z výsledků spirometrie před operací srdce v Kardiocentru IKEM, při vstupním a výstupním vyšetření v Lázních Poděbrady vyplývá, že rozdíl ve výsledcích mezi druhou a třetí spirometrií nastal. Druhé a třetí spirometrické vyšetření je období, kdy respondent absolvuje časnou lázeňskou péči. Po operaci srdce dochází k zhoršení spirometrických výsledků a v průběhu lázeňské terapie se hodnoty zlepší. Z výzkumu vyplynulo, že pocit vnímání celkového fyzického zdraví po operaci srdce je závislý na vnímání bolesti, která podle výzkumu negativně ovlivnila pocit celkového vnímání fyzického zdraví. H1 se potvrdila a H2 se nepotvrdila. Pro zlepšení současné situace by bylo vhodné v průběhu lázeňské terapie věnovat nejen kardiorehabilitaci, ale i zlepšení vnímání bolesti, například psychoterapii (arteterapie, muzikoterapie?). Důležité je i rozšířit možnost ambulantní kardiorehabilitace v každém kardiocentru pro pacienty po operacích srdce.
|
host ::
RSS.