|
|
Využití hyperspektrálních dat k detekci a klasifikaci vybraných antropogenních materiálů
Novotná, Kateřina ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Batistová, Jana (oponent)
Práce se zabývá možnostmi využití hyperspektrálních dat senzorů APEX a AISA k detekci a klasifikaci antropogenních materiálů v území Čáslavi, Rokytnice nad Jizerou a Harrachova. Hlavním cílem práce bylo navrhnout metodiku detekce a klasifikace střešních krytin a pokryvů komunikací na základě vytvořených spektrálních knihoven. Dalším cílem bylo zhodnotit možnosti využitelnosti spektrálních knihoven pro klasifikaci, porovnat možnosti hyperspektrálních dat s větším a menším spektrálním rozsahem a vytvořit mapy sledovaných antropogenních materiálů. V metodické části je popsán postup zpracování, zahrnující vytvoření masek antropogenních materiálů pro komunikace a střešní krytiny, nastavení parametrů čtyř vybraných klasifikačních algoritmů (Linear Spectral Unmixing, Multiple Endmember Mixture Analysis, Spectral Angle Mapper, Spectral Information Divergence) a zhodnocení přesnosti klasifikace. Výsledky jsou vizualizovány a zhodnoceny z hlediska vypočtené celkové přesnosti klasifikace a celkového podílu klasifikovaných pixelů. Na závěr jsou dosažené výsledky porovnány s existujícími studiemi a jsou uvedena možná vylepšení pro pokračování práce na tomto tématu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Využití hyperspektrálních dat k detekci a klasifikaci vybraných antropogenních materiálů
Novotná, Kateřina ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Batistová, Jana (oponent)
Práce se zabývá možnostmi využití hyperspektrálních dat senzorů APEX a AISA k detekci a klasifikaci antropogenních materiálů v území Čáslavi, Rokytnice nad Jizerou a Harrachova. Hlavním cílem práce bylo navrhnout metodiku detekce a klasifikace střešních krytin a pokryvů komunikací na základě vytvořených spektrálních knihoven. Dalším cílem bylo zhodnotit možnosti využitelnosti spektrálních knihoven pro klasifikaci, porovnat možnosti hyperspektrálních dat s větším a menším spektrálním rozsahem a vytvořit mapy sledovaných antropogenních materiálů. V metodické části je popsán postup zpracování, zahrnující vytvoření masek antropogenních materiálů pro komunikace a střešní krytiny, nastavení parametrů čtyř vybraných klasifikačních algoritmů (Linear Spectral Unmixing, Multiple Endmember Mixture Analysis, Spectral Angle Mapper, Spectral Information Divergence) a zhodnocení přesnosti klasifikace. Výsledky jsou vizualizovány a zhodnoceny z hlediska vypočtené celkové přesnosti klasifikace a celkového podílu klasifikovaných pixelů. Na závěr jsou dosažené výsledky porovnány s existujícími studiemi a jsou uvedena možná vylepšení pro pokračování práce na tomto tématu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Krátkodobé a dlouhodobé změny rozdělení frakcí a speciaci potenciálně rizikových prvků, s důrazem na chrom, v pevných vzorcích v životním prostředí
Jeřábková, Julie ; Drábek, Ondřej (vedoucí práce)
Frakcionace potenciálně rizikových prvků v pevných vzorcích přírodního i antropogenního původu v životním prostředí má zásadní vliv na jejich uvolňování, mobilitu či přístupnost pro organismy. Na rozdělení prvků mezi jednotlivé frakce má vliv půdní reakce, oxidačně redukční podmínky, složení a vlastnosti půdní organické hmoty aj. Zastoupení frakcí rizikových prvků v půdě a dalších materiálech v životním prostředí není neměnné, změnou podmínek může dojít k jeho změnám, což má důsledek pro imobilizaci či naopak zvýšení mobility, přístupnosti a nebezpečnosti rizikových prvků.
Určité změny půdních podmínek způsobené například klimatickými jevy (záplavy, promývání půd apod.) či lidskými zásahy (např. vápnění) mohou vést k výrazným změnám v rozložení frakcí potenciálně rizikových prvků v půdách či antropogenních materiálech.
Cílem této práce bude posoudit vliv změny podmínek na krátkodobé a dlouhodobé změny frakcionace vybraných rizikových prvků (As, Cd, Cr, Cu, Pb, Zn) v půdách a v dalších pevných vzorcích zejména antropogenního původu (struska apod.) v životním prostředí.
|
host ::
RSS.