Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv intenzity žadonění na míru predace u ťuhýka obecného a kukačky obecné
ČAPEK, Jan
V této studii jsem zkoumal, zdali hlasitější žadonění kukačky obecné (Cuculus canorus), která představuje hnízdního parazita, zvýší míru predace na hnízdo ťuhýka obecného (Lanius collurio), jehož mláďata žadoní s nižší hlasitostí. Experiment probíhal nejprve v červnu, tedy v hnízdní sezóně ťuhýka a druhý na podzim roku 2023. V jarních pokusech byla hnízda umístěna do keřů a na podzim umístěna na zem. Experiment vždy probíhal na trojici hnízd, kdy na každém hnízdě hrála rozdílná nahrávka. Konkrétně se jednalo o nahrávky mláděte kukačky obecné, dále mláďat ťuhýka obecného a třetí reproduktor představoval tichou kontrolu. Na těchto hnízdech jsem pozoroval, zdali bude na některé z nich míra predace vyšší než na ostatní. Zvláště zdali bude míra predace vyšší na hnízdo s nahrávkou kukačky obecné.
Predátoři a antipredační obrana křísů (Hemiptera: Auchenorrhyncha)
Zeman, Šimon ; Raška, Jan (vedoucí práce) ; Michalko, Radek (oponent)
Křísi (Auchenorrhyncha) jsou jednou z druhově nejbohatších skupin hemimetabolního hmyzu. Živí se převážně fytofágně a představují důležitou součást přírodních ekosystémů, pro člověka jsou významní zejména jako škůdci řady kulturních plodin. Kvůli jejich hojnému zastoupení v nejrůznějších typech biotopů slouží za potravu širokému spektru predátorů, mezi nimiž nalézáme obratlovce i bezobratlé živočichy. Křísi však disponují řadou antipredačních strategií, pomocí nichž se mohou svým predátorům úspěšně bránit. Tato bakalářská práce shrnuje dostupné informace o predaci křísů a krátce pojednává o chování predátorů spojeným s lovem kořisti. V druhé části se zaměřuje na antipredační strategie křísů a jejich výskyt u jednotlivých skupin. Pojednáno je též o potenciálních predátorech, proti kterým by se mohly antipredační mechanismy uplatňovat.
Varovná vokalizace pěnice vlašské (\kur{Sylvia nisoria})
SÝKOROVÁ, Jana
Varovné hlasy jsou klíčovou součástí antipredačního chování u ptáků. V této studii jsem nahrávala a analyzovala hlasové reakce pěnice vlašské (Sylvia nisoria) v reakci na různé atrapy ptačí predátorů i neškodných druhů. Informace o nebezpečí je ve hlase kódováná pomocí gradujícího signálu.
Antipredační chování pěnice vlašské (\kur{Sylvia nisoria})
BURŠÍKOVÁ, Markéta
Můj výzkum byl zaměřen na popsání antipredačního chování pěnice vlašské vůči pěti prezentovaným ptačím atrapám lišících se mírou nebezpečí pro pěnici vlašskou. Jednalo se o krahujce obecného (Accipiter nisus), sojku obecnou (Garrulus glandarius), straku obecnou (Pica pica), ťuhýka obecného (Lanius collurio) a holuba domácího (Columba livia f. domestica). Pokusy byly koncipovány jako dráždící experimenty u hnízd s mláďaty pěnice vlašské. Výzkum se dále zaměřil i na vztah pěnice vlašské a ťuhýka obecného, který často hnízdí v její blízkosti.
Red-backed Shrikes (Lanius collurio) adjust the mobbing intensity, but not mobbing frequency, by assessing the potential threat to themselves from different predators
NĚMEC, Michal
We tested ability to adjust nest defence in the red-backed shrike. We presented dummies of three species of adult bird predators (sparrowhawk, kestrel, and long-eared owl; differing in the potential danger for the defending birds), plus two species of nest predators (jay and magpie; differing in the proportion of nestlings of small passerines in their diets). A dummy pigeon was used as the control. Shrikes regularly attacked all of the dummies tested, with the exception of the magpie and pigeon.
Antipredační chování ťuhýka obecného (\kur{Lanius collurio}) proti krkavcovitým
NĚMEC, Michal
V předchozích pokusech s atrapami predátorů jsme zaznamenali zajímavý rozdíl v obraně hnízda ťuhýkem obecným proti dvěma podobným predátorům hnízd (sojce a strace). Sojka byla napadána velmi intenzivně, zatímco straka zcela výjimečně. Navíc se zdálo, že v přítomnosti straky se ťuhýci drží v krytu. V této práci popisuji antipredační chování ťuhýka obecného vůči našim ostatním krkavcovitým. Vycpané atrapy sojky, ořešníka, havrana, vrány a krkavce byly v náhodném pořadí umisťovány k hnízdům ťuhýků. Ukázalo se, že sojka a ořešník (překvapivě) byli atakováni velmi silně, zatímco havran, vrána a krkavec výjimečně. Reakce ťuhýků byla ovlivněna hlavně druhem predátora, věkem mláďat a kvalitou ukrytí hnízda. Více - www.mn.ic.cz

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.