Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Detekce perzistentních borelií \kur{Borrelia burgdorferi} sensu lato ve tkáních savců přeléčených antibiotiky
OPELKA, Jakub
Lymská borelióza je nejrozšířenější infekční choroba, jejímž vektorem jsou klíšťata komplexu Ixodes ricinus. Toto multiorgánové onemocnění je způsobené patogenními spirochétami z komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato. Přestože lymská borelióza ještě není uznána jako nemoc přímo působící úmrtí pacienta, snižuje kvalitu života milionům lidí po celém světě. Všechny fáze lymské boreliózy jsou běžně léčeny antibiotiky doxycyklinem a amoxicilinem. V 10 - 20% případů příznaky onemocnění přetrvávají i po léčbě, ale většina praktických lékařů připisuje tyto příznaky psychosomatickým problémům. Výsledky této práce ukazují, že v tkáních savců po léčbě běžně předepisovanými antibiotiky podle lékařských protokolů stále existují perzistentní formy borrelií s frekvencí 0,16 - 0,3 jedinců na 1 mm3. Schopnost rekultivovat B. burgdorferi sensu lato z tkání myší léčených antibiotiky potvrdila jejich životaschopnost a naznačuje, že relaps infekce může být způsoben původní infekcí.
Surveillance bakteriální kmenů produkujících širokospektrou beta-laktamázu.
VLASOVÁ, Martina
V úvodní části mé diplomové práce se zaměřuji na zmapování problematiky spojené s antibiotickou terapií a následným rozvojem antibiotické rezistence. Sledování rezistence se zakládá především na sběru dat a vyhodnocování výsledků stanovených citlivostí z celého světa. Antibiotická rezistence je přirozený jev, který se uplatňuje v evoluci mikrobů jako jeden z mechanismů adaptace na nové podmínky v prostředí. Na závěr teoretické části jsem popsala českou i evropskou legislativu a nástroje pro kontrolu výskytu antibiotické rezistence. Pro tuto práce jsem si zvolila výzkumnou otázku, zda se výskyt ESBL kmenů v Nemocnici České Budějovice a.s. v čase zvyšuje a zda jsou tyto hodnoty srovnatelné s hodnotami dosaženými v moravských nemocnicích. Jedná se o Fakultní nemocnici Olomouc, Fakultní nemocnici Ostrava a Krajskou nemocnici T. Bati ve Zlíně. Sběr dat jsem prováděla ve spolupráci s laborantkami a lékaři v laboratoři Bakteriologie Nemocnice České Budějovice a.s. Bakterie testované na průkaz produkce ESBL pocházely z biologických materiálů pacientů Nemocnice České Budějovice a.s. Prvním cílem bylo porovnání výsledků v Nemocnici České Budějovice a.s. v čase, a bylo zaměřeno na období 2007 ? 2012. Pokud se zaměřím na celkový počet ESBL kmenů, které byly izolovány od roku 2007, mají hodnoty vzestupnou tendenci. Zatímco v roce 2007 bylo zjištěno jen 64 kmenů o rok později se počet více než zdvojnásobil. V roce 2010 se hodnoty vyšplhaly na 281 kmenů a ve sledovaném roce 2012 dosáhl počet na 321 kmenů. Výskyt ESBL kmenů se od roku 2007 navýšil asi pětkrát. Kromě zvyšující se tendence lze z dlouhodobého hlediska říci, že se výrazně změnilo spektrum výskytu jednotlivých druhů v produkci ESBL. V roce 2007 to byly kmeny K. pneumoniae, které dominovaly statistikám, ale postupem času se do popředí dostávaly kmeny E. coli. Hodnoty z roku 2012 ale ukazují, že výskyt ESBL kmenů K. pneumoniae je opět téměř srovnatelný s počtem kmenů E. coli. Druhým cílem bylo porovnat výsledky z roku 2012 se studií Prevalence ESBL-pozitivních enterobakterií ve velkých moravských nemocnicích. V celkovém přehledu všech producentů ESBL jsou hodnoty nemocnice České Budějovice (5,23 %) srovnatelné s hodnotami v Ostravě (4,9 %) a ve Zlíně (4,3 %). Počet kmenů v nemocnici v Olomouci je oproti Č. Budějovicím asi dvakrát vyšší (11,8 %). České Budějovice se v tomto porovnání řadí spíše k nemocnicím s nižším výskytem ESBL producentů. Nemocnice České Budějovice a.s. se nachází pod celorepublikovým průměrem, což vychází z jejího propracovaného systému péče o pacienty s kolonizací nebo infekcí ESBL kmeny a ze systému kontroly antibiotické terapie pomocí antibiotického střediska. Tyto výsledky mohou sloužit Nemocnici České Budějovice ke statistickým účelům a také k návrhům na zlepšování péče o pacienty. V diskuzi jsem poukázala na nebezpečí šíření rezistentních kmenů bakterií v komunitě a s tím spojené nebezpečí při závažných nebo hromadných haváriích. V těchto případech může skrz otevřené rány postižených vnikat do těla řada infektů včetně ESBL producentů. Na rozdíl od běžných citlivých bakterií nejsou tyto citlivé k běžně používaným antibiotikům a tím ohrožují životy lidí postižených havárií.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.