|
|
Citlivost plůdku hlavatky obecné (Hucho hucho) k anestetikům Eugenol, MS-222 a 2-fenoxyetanol.
KAREŠ, Martin
Diplomová práce v úvodu shrnuje dosavadní známé informace o anestezii s fyziologickým působením anestetik na ryby, včetně popisu jednotlivých fází anestezie. Dále jsou uvedeny podrobné charakteristiky použitých anestetik (Eugenol, MS 222, 2-fenoxyethanol a Propiscin), popis biologie a chovu studovaného druhu ryby - hlavatky obecné (Hucho hucho) a příbuzných druhů. V experimentální části se práce zabývá posouzením vlivu jednotlivých anestetik (Eugenol, MS 222, 2-fenoxyethanol a Propiscin) na nástup jednotlivých fází anestezie (2, 3a, 3b, 4) a fází odeznění (3b, 3a, 2,). Není-li uvedeno jinak, průměrná kusová hmotnost použitých experimentálních jedinců se pohybovala v různém rozpětí. V případě anestetika Eugenol byl posuzován vliv teploty (v rozpětí 5-15°C) a koncentrace anestetické lázně (v rozpětí 0,02-0,04 ml.l-1) a vliv různé velikosti ryb (u 3 skupin v rozpětí průměrné kusové hmotnosti 4-353g, při teplotě 10°C a koncentraci anestetika 0,03 ml.l-1). Účinnost anestetik MS 222, 2-fenoxyethanol a Propiscin byla sledována pouze při teplotě 10°C, vždy při 5 různých koncentracích (MS 222 při koncentraci 60-140 mg.l-1, 2-fenoxyethanol při koncentraci 0,40-0,60 ml.l-1a Propiscin při koncentraci 0,5-1,5 ml.l-1). Před vlastními experimenty byly ryby několik dnů adaptovány na teploty, při nichž bylo sledování prováděno, den předcházející vlastním experimentům nebyly ryby krmeny. Délka pobytu experimentálních ryb v anestetické koupeli byla vždy 10 minut, poté byly ryby bezprostředně přeneseny do nádoby s čistou vodou o identické teplotě a pokračováno v jejich pozorování. Dosažené výsledky nástupu jednotlivých fází anestezie a jejího odeznívání u jednotlivých variant experimentu je charakterizován průměrnou délkou času v sekundách a směrodatnou odchylkou. Nejdelší časy nástupu anestezie vykazovala ve většině případů teplota 5°C a 7,5°C. Nejnižší časy nástupů anestezie vykazovala teplota 12,5°C. Průměrné hodnoty odeznění anestezie se s vyšší teplotou ve většině případů snižovaly, avšak s vyšší koncentrací se nástupy fází odeznění prodlužovaly. Nástupy jednotlivých fází anestezie a odeznění byly ovlivněny koncentrací, teplotou a hmotností. Orientační zkouška anestetik MS-222, 2-fenoxyethanolu a Propiscinu při teplotě 10°C. Zmíněná anestetika vykazovala stejný trend, postupné snižování nástupu fází anestezie se vzrůstající koncentrací. V případě MS-222 byla sledována 20% mortalita u koncentrace 140 mg.l-1. Propiscin vykazuje výrazně delší čas odeznění anestezie při koncentraci 1 ml.l-1. U sledovaných velikostních kategorií při teplotě 10°C a koncentraci 0,03 ml.l-1 Eugenolu nebyl prokázán jednoznačný trend závislosti nástupu jednotlivých fází anestezie na velikosti ryb.
|
|
|
Bezpečná anestezie potkana pro náročné výkony
NOVOTNÁ, Nikola
Potkan je významné laboratorní zvíře, které se využívá především ve farmakologii, experimentální chirurgii, onkologii a v experimentech v oblasti reprodukce a výživy. Proto je velmi důležité znát dávkování anestetik i k delším a náročnějším operacím. Tato bakalářská práce se zabývá především optimalizací dávek anestetik pro náročné výkony a porovnáním vlivů jednotlivých anestetik na fyziologii potkana. Při pokusu byli laboratorní potkani rozděleni do pěti experimentálních skupin, kterým byla podána různá dávka a kombinace anestetik. První skupině byla podána kombinace ketaminu a xylazinu celkem 3x, kde dávkování první dávky bylo u ketaminu 100 mg/kg a u xylazinu 10 mg/kg; dávkování druhé a třetí dávky bylo u ketaminu 50 mg/kg a u xylazinu 0,5 mg/kg. Druhé skupině byla podána kombinace propofolu, medetomidinu a nalbufinu také 3x, kde dávkování první dávky bylo u propofolu 100 mg/kg, u medetomidinu 0,1 mg/kg a u nalbufinu 10 mg/kg; následující dávkování anestetik bylo 50 % z iniciační dávky. Třetí skupině byla podána kombinace propofolu, medetomidinu a nalbufinu opět 3x, kde dávkování první dávky bylo u propofolu 100 mg/kg, u medetomidinu 0,1 mg/kg a u nalbufinu 10 mg/kg; následující dávkování anestetik bylo 25 % z iniciační dávky. Čtvrté skupině byla podána kombinace ketaminu a xylazinu pouze 1x, kde dávkování bylo u ketaminu 100 mg/kg a u xylazinu 10 mg/kg. Poslední páté skupině byla podána kombinace propofolu, medetomidinu a nalbufinu opět pouze 1x, kde dávkování bylo u propofolu 100 mg/kg, u medetomidinu 0,1 mg/kg a u nalbufinu 10 mg/kg. Po inhalačním podáním izofluranu, byla laboratornímu potkanovi podána intraperitoneálně anestetika. Z výsledků je patrné, že z použitých pokusných skupin byla dlouhodobá anestezie (3 dávky anestetik) nejpříznivější pro laboratorní potkany při použití kombinace propofolu (100 mg/kg), medetomidinu (0,1 mg/kg) a nalbufinu (0,1 mg/kg), kde byly následující dávky 25 % z iniciální dávky. Dále jsme zjistili, že délka anestezie ketaminem a xylazinem je nedostatečná pro dlouhodobé operační zákroky. Prodloužení chirurgické fáze anestezie opakovaným podáním redukované dávky anestetik je možné, ale tato anestezie je charakterizována častějším výskytem komplikací a celkově ji proto nelze doporučit.
|
|
|
Využití recirkulačních systémů při odchovu říčních druhů ryb
LEPIČ, Pavel
Chov ryb v recirkulačních systémech je běžnou praxí v zemích západní Evropy. Výhody těchto systémů jsou využívány v záchranných chovech ohrožených druhů ryb. Tato práce je zaměřena na vhodnost recirkulačních systémů pro odchov ostroretky stěhovavé, podoustve říční a parmy obecné. Nejprve byly provedeny dva šestiměsíční experimenty. K testům byl použit plůdek ostroretky a podoustve, který byl adaptován na příjem peletovaného krmiva a aklimatizován na čtyři různé teploty vody. V průtočném systému teplota vody dosahovala průměrných hodnot 4°C. V recirkulačních systémech byly teploty udržovány na úrovni 15, 18 a 21°C. Pravidelně byla měřena individuální hmotnost a celková délka těla. Dále byly vyhodnoceny hodnoty SGRw, FCR a přežití. Vyšší teplota vody pozitivně ovlivnila rychlost růstu u obou testovaných druhů. Obě skupiny (při teplotě vody 21°C) dosáhly nejrychlejšího růstu a nejvyšších hodnot SGRw. Nejnižších rychlost růstu a SGRw bylo dosaženo při teplotách simulujících venkovní podmínky prostředí. Při teplotě 18°C bylo dosaženo velmi dobrých výsledků v porovnání se skupinami odchovávanými v chladné vodě. Individuální hmotnost byla 3,25 a 4,13 krát vyšší u ostroretky a podoustve. Teplota 15°C byla zvolena s ohledem na funkčnost biofiltru a v tomto experimentu se ukázala jako minimální teplota vhodná pro chov druhů říčních ryb v RAS. Pozitivem této teplotní úrovně jsou nízké náklady na její udržení. Naproti tomu, z hlediska horších výsledků chovu se tato teplotní úroveň jeví jako neefektivní. Závěrem je konstatování, že intenzivní odchov ostroretky a podoustve v kontrolovaných podmínkách je účinnou cestou jak zvýšit efektivitu vysazování ryb do volných vod. Druhá část práce byla zaměřena na využití podoustve říční jako vhodného "pomocníka" při adaptaci plůdku candáta na komerční granulované krmivo. Candát říční je ceněnou rybou s velkým potenciálem pro intenzivní akvakultury. Jedním z problémů odchovu candáta v RAS je adaptace plůdku na peletované krmivo (PK). V této práci jsou porovnány čtyři rozdílné způsoby adaptace šestitýdenního plůdku candáta (pocházejícího z rybničního chovu) na komerčně vyráběné krmivo. Každý způsob byl zastoupen jednou skupinou. A - využití podoustve a přímá aplikace PK; B - využití podoustve a postupný přechod k PK v kombinaci s přirozeným krmivem (NF, larva patentky); C - přímá aplikace PK; D - postupná adaptace na PK v kombinaci s patentkou. Délka experimentu byla 14 dní (adaptace na PK) a po této době byly všechny skupiny adaptovány na komerčně vyráběné krmivo. Plůdek candáta ve skupině A rostl podstatně rychleji a předkládané krmivo bylo přijímáno ochotněji v porovnání s ostatními skupinami. Také výsledky dalších hodnocených parametrů dokazují vhodnost používání "pomocných" ryb v kombinaci s přímým předkládáním PK jako vhodnou alternativu adaptace plůdku candáta na podmínky intenzivního chovu. Závěrečná část byla zaměřena na porovnání vlivu čtyř druhů anestetik (MS 222, hřebíčkový olej, 2-phenoxyethanol a Propiscin) na hematologické a biochemické parametry krve u podoustve říční. Tyto parametry byly testovány u skupin, které byly anestezovány v dávkách: MS 222 (100 mg/l), clove oil (33 mg/l), 2- phenoxyethanol (0.4 ml/l), Propiscin (1.0 ml/l) a u kontrolní skupiny, která anestezií neprošla. Každá skupina byla rozdělena do dvou podskupin, přičemž první z nich byla vzorkována bezprostředně po 10-minutové anestezii, druhá pak po 24. hodinách. Z výsledků vyplývá, že 10-minutová expozice anestetik (MS 222, hřebíčkový olej, 2-fenoxyethanol a propiscin) neovlivnila hematologický profil podoustve říční. Dále byl prokázán vliv anestetik na biochemické ukazatele krevní plazmy. Anestetika 2-fenoxyethanol a propiscin ovlivnily hladiny glukózy, amoniaku a aktivity aspartátaminotransferázy v porovnání s kontrolní skupinou. Úroveň triacylglycerolů a aktivita laktátdehydrogenázy byla ovlivněna MS 222. Závěrem lze konstatovat, že pouze hřebíčkový olej neovlivnil hematologické a biochemické profily v krvi
|
|
|
Vliv anestetik na parmu obecnou
ŘEŽÁBEK, Josef
Cílem diplomové práce bylo posoudit vliv čtyř nejpoužívanějších anestetik v evropské akvakultuře, a to MS 222, hřebíčkového oleje, 2-phenoxyethanolu a Propiscinu na parmu obecnou (Barbus barbus). Vliv anestetik byl posuzován pomocí hematologického profilu krve, biomarkeru oxidativního stresu a antioxidačních enzymů. Dílčím cílem této práce bylo přispět k rozšíření poznatků o bezpečnosti testovaných anestetik a výběr bezpečného anestetika pro parmu obecnou. Parmy obecné byly podrobeny 10 minutové anestesii s MS 222 (v doporučené koncentraci 100 mg×l-1), hřebíčkovému oleji (v doporučené koncentraci 33 mg×l-1), 2-phenoxyethanolu (v doporučené koncentraci 0,4 ml×l-1) a Propiscinu (v doporučené koncentraci 1 ml×l-1). Vliv anestetik byl hodnocen ihned po desetiminutové anestesii a 24 hodin po anestesii. Anestesie s MS 222, hřebíčkovým olejem, 2-phenoxyethanolem a Propiscinem neměla signifikantní vliv na hematologické ukazatele, hladinu oxidativního stresu (TBARS) a aktivitu glutathionreduktázy v tkáních parmy obecné. Statisticky významné zvýšení aktivity katalázy ve svalu parmy obecné bylo zjištěno 24 hodin po anestesii všech testovaných anestetik ve srovnání s kontrolní skupinou. Změny aktivity superoxiddismutázy byly zjištěny ve všech experimentálních skupinách (po 10 minutové anestesii a i 24 hodin po anestesii). Výsledky dále ukazují, že antioxidační systémy parmy jsou silně alternovány anestetikem Propiscin, a jen nepatrně alternovány anestetiky MS 222, hřebíčkovým olejem a 2-phenoxyethanolem. Na základě výsledků této studie, lze doporučit pro anestesii parmy obecné anestetika hřebíčkový olej a 2-phenoxyethanol jako alternativu náhrady za anestetikum MS 222.
|
|
|
Vliv anestetik na ryby - přehledová studie
MALÝ, Jan
Předkládaná bakalářská práce s názvem "Vliv anestetik na ryby přehledová studie" je sepsána formou přehledové studie. Cílem bakalářské práce bylo vypracovat přehledovou studii shrnující nejnovější poznatky o vlivu anestetik na ryby. V práci je popsán vliv dvanácti nejvíce používaných anestetik v evropské a světové akvakultuře na ryby. S hlavním zaměřením na čtyři nejpoužívanější anestetika v české akvakultuře, a to hřebíčkový olej, MS-222, 2-phenoxyethanol a propiscin. K vypracování práce byly použity domácí i zahraniční vědecké studie vyhledané v databázích odborných textů. Tato práce přináší ucelený přehled vlivu anestetik na ryby, a může se stát hodnotným podkladem pro další studie v oblasti anestézie ryb, dalšího využití anestetik v akvakultuře a ochrany zdraví ryb, tak jak požaduje Zákon na ochranu zvířat proti týrání č. 359/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.