|
|
Vliv genderu na hodnocení anekdot
Prchlíková, Klára
Humorem a jeho typickým žánrem, tj. anekdotami, se lingvisté zabývají poměrně dlouhou dobu. Česká lingvistika věnovala pozornost převážně formální stránce anekdot, především jazykovým prostředkům (Bečka, 1946; Komárek, 1992). Anekdoty ale nejsou pouze textem, podstatné je též jejich místo v komunikaci. V zahraničí tedy nezůstalo jen u těchto formálních rozborů, proběhly zde výzkumy zaměřené na hodnocení anekdot mluvčími, přičemž byl opakovaně brán zřetel na vliv genderu na toto hodnocení. Jeden z posledních výzkumů provedli Abelová a Flick (2012) na mluvčích angličtiny. Výsledky jejich výzkumu ukázaly, že ženy i muži hodnotí rozdílně anekdoty, jež jsou tematicky zaměřené právě proti ženám či mužům: za vtipnější považovali ženy i muži anekdoty zaměřené proti opačnému pohlaví. Abych mohla porovnat výsledky tohoto zahraničního výzkumu s vlastním průzkumem provedeným na českých mluvčích, vytvořila jsem dvě varianty dotazníku, jež obsahovaly celkem 24 anekdot různých druhů (podle východiska humoru: jazykové, situační, absurdní; podle celkového vyznění: pozitivní, negativní; podle formy: konverzační anekdoty, hádanky atd.). Tyto anekdoty byly respondenty hodnoceny na škále není vůbec vtipné – velmi vtipné. Ukázalo se, že ženy i muži považují za vtipnější anekdoty, jež jsou zaměřené proti opačnému pohlaví, což odpovídá výsledkům, ke kterým dospěli Abelová a Flick (2012). Dotazníkové šetření dále ukázalo, že muži ve srovnání s ženami hodnotí jako vtipnější také anekdoty z oblasti černého humoru.
|
|
|
Fenomén Žida v polštině a češtině a také v polských a českých židovských anekdotách v kontextu literatury 1. pol. 20. st.
BALÍK, Štěpán
Při popisu fenoménu Nida v čeńtině a polńtině a českých a polských nidovských anekdotách v kontextu těchto národních literatur vycházím z pojmového aparátu kognitivní ligvistiky. Zásadní teoretická báze spočívá v uplatnění tří hledisek, podle nichn je stereotyp Nida charakterizován. Je to opozice kladné sféry: člověk, uţitečnost, katolík a záporné sféry: zvíře, neuţitečnost, nekatolík. Slovní zásoba (zvláńtě frazeologismy) a příklady z literatury, jen se vání k vnitřnímu či vnějńímu obrazu Nida, poukazují na etnický stereotyp v polském a českém naivním jazykovém obraze světa. V komparativním úhlu pohledu jsou polské a české rozdílnosti a paralely zjevnějńí. Zároveň v práci odkazuji na souvislosti demografické, kulturní a historické, a rovněn předkládám úryvky z literatury, jen jsou s těmito souvislostmi úzce propojeny, a podtrhují tak uvedené závěry. Mým úmyslem není vyčerpávajícím způsobem popsat vývoj této slovní zásoby ani poskytnout úplný výčet daných jevů, ale snaním se vystihnout posuny v obrazech Nida (částečně v kontrastu k obrazu Roma). Příklady, které jsou převzaty ze slovníků, sekundární a krásné literatury jsou ? pokud je to monné ? doplněny o výrazy spjaté s jazykovou pamětí dneńních Čechů a Poláků. Částečně tedy rovněn verifikuji jejich současné pounití. Při třídění zkoumaného materiálu, odmítám pojem antisemitismus, jenn je v sekundární literatuře často pouníván, a inspirován kognititivní lingvistikou a etnologií, operuji termínem etnocentrismus.
|
host ::
RSS.