|
|
Geografická distribuce početnosti šplhavců (Piciformes) v oblasti Smrčina, v Národním parku Šumava
Souček, Michal ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent)
Prostorová distribuce šplhavců (Piciformes) je jedním z faktorů vypovídajících o stavu lesa. Tito lesní ptáci jsou bioindikátory klimaxových lesních společenstev. V Národním parku Šumava jsou někteří šplhavci vlajkovými druhy a na jejich přítomnost je upínána velká pozornost, díky čemuž existují rovněž historické záznamy výskytu těchto ptáků. Ve své studii jsem si kladl za cíl historická data z těchto sčítání z let 2006-2018 vyhodnotit a rozšířit je o vlastní pozorování v letech 2019 a 2020 zahrnující konkrétní rozmístění jedinců jednotlivých druhů v oblasti Smrčina, nejjižnějším cípu národního parku. Cílem této diplomové práce bylo zjistit faktory ovlivňující dané rozmístění. Sčítání probíhalo tzv. "bodovou metodou" od začátku dubna po konec června. Statistické vypracování dat jsem provedl v programu R a grafické znázornění geografické distribuce v programu qGIS. Výsledkem mé práce je zjištění, že z deseti druhů šplhavců vyskytujících se na území České republiky, žije na studovaných lokalitách Šumavy 8 druhů. Početnost datla černého, strakapouda velkého je od roku 2006 a datlíka tříprstého od roku 2009 stálá. (Hustotaje u strakapouda velkého 1,6, datla černého 0,5 a u datlíka tříprstého 0,8 páru na hektar.) Nejvzácnější strakapoud bělohřbetý byl zaznamenán pouze dvakrát. Zbylé čtyři druhy se...
|
|
|
Hnízdní a zpěvní aktivita ptáků afrotropického deštného lesa podél gradientu nadmořské výšky
Zenklová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent)
V porovnání s mírným pásmem jsou tropické oblasti považovány za stabilní prostředí. To platí především pro teplotu a délku dne, díky čemuž je zde relativně stálá nabídka potravy. Podle obecného předpokladu tedy tropičtí ptáci, především pak druhy vázané na deštné lesy, mohou hnízdit po většinu roku. I zde však může být hnízdění synchronizováno s některými proměnlivými podmínkami prostředí, zejména se srážkami a dobou největší hojnosti potravy. Proto lze předpokládat, že i v tropickém lese existuje sezonalita v hnízdní i zpěvní aktivitě. Data k testování podobných předpokladů ovšem dosud zcela chybí. V první části práce jsem se zaměřila na sezonalitu hnízdní aktivity u různých potravních guild ptáků tropického deštného lesa na Kamerunské hoře ve třech nadmořských výškách - v nížinném, submontánním a horském lese. Druhou část práce jsem zaměřila na sezonalitu zpěvní aktivity na úrovni společenstva i jednotlivých druhů a porovnala jsem je s daty hnízdní aktivitě. Míra hnízdní aktivity se mezi jednotlivými potravními guildami v různých obdobích lišila a ukázaly se tak preference různých období pro hnízdění u jednotlivých guild. Začátek období sucha preferovala většina skupin, především hmyzožravců. Výjimku tvořili druhy lovící bezobratlé na zemi - ti hnízdili naopak ve vrcholném období dešťů. Oproti...
|
host ::
RSS.