|
| |
|
|
Řešení mimořádné události v Aquaparku v Uherském Hradišti
KUBÍČKOVÁ, Kamila
Diplomová práce se zabývá problematikou úniku chlóru z Aquaparku v Uherském Hradišti. Chlor je toxická látka, která je hojně rozšířena a využívaná v průmyslu. Podle zákona o prevenci závažných havárií, ale množství chlóru v tomto podniku neodpovídá tabulkovým hodnotám. Jedná se tedy o podlimitní množství a nelze objekt zařadit ani do skupiny A ani skupiny B. Vzhledem k tomu, že aquapark spadá mezi nezařazené zdroje, nevztahují se na něj některé povinnosti, které z toho zákona vyplývají, například zpracování havarijní dokumentace. Přesto v případě úniku většího množství této látky je nutné, aby byla zajištěna bezpečnost osob nacházejících se nejen v areálu aquaparku, ale také v jeho bezprostředním okolí. Cílem práce tedy je zjistit zda je zajištěna připravenost aquaparku na mimořádné události, především na únik chloru. Chlor je středně toxická látka, která dráždí především dýchací cesty, sliznice a oči, ve vysokých koncentracích může způsobovat otok plic až smrt. V práci jsou definovány jeho základní fyzikálně-chemické vlastnosti, způsob použití a zejména způsob poskytování první pomoci v případě zasažení touto látkou. Dále jsou zde uvedeny základní pojmy související s mimořádnou událostí a únikem nebezpečných látek a základní právní předpisy zabývající se danou problematikou. Mezi tyto právní předpisy spadá především zákon o integrovaném záchranném systému, o chemických látkách a chemických směsích nebo o požární ochraně. Práce se zabývá analýzou a hodnocením rizik, k tomuto účelu byla použita Cause-Consequence Analysis neboli analýza příčin a následků. Metoda se používá pro lepší porozumění poruch, které mohou v podniku nastat. Zabývá se s především vyhodnocením pravděpodobnosti selhání systémů a hledá příčiny poruch. Pomocí softwarových programů Aloha a TeRex byl simulován únik chloru do okolí v letním a zimním období. V obou programech byl simulován únik chloru o celkovém množství 975 kilogramů za stejných meteorologických podmínek pro obě období. Na základě zadaných vstupních informací byly stanoveny zóny ohrožení, ve kterých je nezbytné provést evakuaci osob.
|
|
| |
|
|
Porovnání výstupů z programů ALOHA a TerEx při jejich modelování rozptylu vybraných nebezpečných látek
HENDRYCH, Adam
V souvislosti se vzrůstajícím množstvím produkovaných průmyslových toxických látek (TIC; Toxic Industrial Compound) roste i přes postupné zavádění stále bezpečnějších technologických procesů a vylepšování bezpečnostních opatření riziko havarijního úniku nebezpečných látek. Ke zmírnění následků chemické havárie, případně k preventivní přípravě ochranných opatření ještě před vznikem havárie, je zapotřebí znát či alespoň odhadnout průběh havárie. Zejména pak dosah zraňujících a smrtelných účinků havárií. Jedním z nástrojů, kterými lze vyjádřit dopady havárií, jsou modelovací programy. Předkládaná diplomová práce se zabývá porovnáním výstupů dvou speciálních softwarů ? zahraničního programu ALOHA a tuzemského programu TerEx. Cílem práce bylo jednak za využití odborné literatury a konzultací s experty uvést teoretické aspekty související s rozptylem plynných toxických látek v přízemní vrstvě atmosféry a dále popsat modelování dosahu jejich škodlivého působení. V praktické části práce bylo záměrem zjistit, nakolik se výsledky obou programů pro stejné počáteční podmínky liší. K tomu bylo použito vzájemného porovnání výstupů (např. dosahu zraňující koncentrace) obou programů, které poskytly výsledky pro stejný soubor vstupních dat (druh a množství nebezpečné látky, teplota prostředí, rychlost větru, stupeň oblačnosti, třída stability počasí, typ povrchu terénu). Po zhodnocení získaných porovnání je možné zevšeobecnit výsledky v konstatování, že program ALOHA je oproti programu TerEx konzervativnější, to znamená, že program ALOHA poskytuje delší předpokládané dosahy ohrožení. Závisí potom na uživateli (odpovědné osobě ? krizovému manažerovi, veliteli zásahu, starostovi obce), jaký zvolí nebo doporučí zvolit přístup ? připravit na případnou havárii větší či menší území (zajištění informovanosti obyvatelstva, provedení technických opatření vedoucích ke zmírnění dopadů havárie, výše použitých finančních prostředků apod.). Jako navazující krok by bylo vhodné ověřit teoretické výsledky experimentálně, terénními zkouškami, jež by probíhaly za stejných meteorologických podmínek, za kterých bylo provedeno modelování zmíněnými programy. Byla by tak potvrzena oprávněnost používání speciálního programového vybavení pro účely odhadu dosahu negativních účinků chemických havárií.
|
host ::
RSS.