Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Alimentární onemocnění z živočišných produktů
Šabršula, Jan
Bakalářská práce se zabývá výskytem alimentárních onemocnění v lidské populaci a jejich prevencí. Práce je rozdělena na několik částí. V první časti je uvedena problematika zoonóz. Další část práce se zabývá alimentárními onemocněními, jejich charakteristikou, popisem, výskytem v potravinách a prevencí k omezení těchto nemocí u lidí.
Mládeží uplatňovaná prevence vybraných alimentárních nákaz v regionu Milevsko
VINKLEROVÁ, Lucie
Alimentární nákazy tvoří rozsáhlou skupinu infekčních onemocnění. Jsou to významná onemocnění vyskytující se více v rozvojových zemích, ale nevyhnou se ani zemím vyspělým. Původcem onemocnění jsou bakterie a jejich toxiny, viry, paraziti a priony, jejichž zdrojem je infikovaný člověk nebo zvíře. Cestou přenosu je kontaminovaná půda, kontaminovaná voda a potraviny, někdy též kontaminované předměty. Největší význam v prevenci alimentárních nákaz mají nespecifická opatření, a to ochrana zdrojů pitné vody, výroba nezávadných potravin, odstraňování odpadu, funkční kanalizační systém, deratizační a dezinsekční opatření a samozřejmě dodržování zásad osobní hygieny, určitý hygienický standard a zdravotní výchova populace. Střevní nákazy jsou preventabilní. Spotřebitel se může účinně chránit dodržováním základních zásad stanovených Světovou zdravotnickou organizací. Cílem této práce bylo zmapovat znalosti o preventivních opatřeních alimentárních nákaz a dodržování těchto zásad mládeží v regionu Milevsko. Teoretická část práce shrnuje základní informace o střevních nákazách a popisuje jejich zdravotní význam z nejrůznějších hledisek. Podrobně jsou popsána preventivní opatření, o kterých by měl mít každý povědomí a může je v rámci ochrany svého zdraví v běžném životě aplikovat. Práce shrnuje informace o procesu šíření alimentárních nákaz a epidemiologických opatřeních zaměřených na zdroj, cesty přenosu a vnímavého jedince. Součástí teoretické části jsou i základní informace o konkrétních střevních nákazách, nejvýznamnějších pro populaci v České republice. Krátce je popsána i terapie těchto nákaz a nejdůležitější legislativní opatření. Ve výzkumné části práce byl použit kvantitativní výzkum, technikou dotazníku. Výzkumným souborem byli studenti středních odborných škol a odborných učilišť v regionu Milevsko. Byly stanoveny tři hypotézy. Statistické testování hypotéz bylo provedeno metodou t testu. S předem stanovenou hladinou významnosti je porovnána hodnota dosažené hladiny významnosti. První hypotéza předpokládala, že znalosti prevence o střevních nákazách budou vyšší u dívek než chlapců. Toto tvrzení se nepotvrdilo. Znalosti o preventivních zásadách se dle kritéria pohlaví neliší. Další dvě hypotézy předpokládaly, že dodržování hygienických opatření v prevenci alimentárních nákaz je vyšší u dívek než u chlapců a také vyšší u maturantů než učňů. Tyto hypotézy jsou platné. Preventivní zásady skutečně dodržují více dívky než chlapci a maturanti než učni. Z realizovaného výzkumu je patrné, že mládež v regionu Milevsko má dobré znalosti o alimentárních nákazách, znají i zásadní preventivní opatření. Ovšem znalost těchto pravidel neznamená jejich uplatňování v praxi. Výsledky ukázaly, že některá pravidla, např. omývání ovoce a zeleniny před bezprostřední konzumací, dostatečné provaření nebo propečení pokrmu, hygiena rukou zejména před konzumací pokrmu či po kontaktu se zvířetem, dodržuje menší procento respondentů než to, které uvedlo znalost těchto zásad. Pozitivním zjištěním ale je, že některá pravidla respondenti dodržují, aniž by si jich byli vědomi, např. zásada správného uchování hotového tepelně zpracovaného pokrmu. Alimentární nákazy jsou nemoci, kterým lze dodržováním preventivních zásad předejít. Obzvláště v České republice, kde jsou nespecifická opatření na vysoké úrovni. Je pouze na každém spotřebiteli/konzumentovi, jak důsledný při dodržování těchto zásad bude. Respektování preventivních opatření je předpokladem pro snížení incidence alimentárních nákaz v populaci.
Zdravotní problematika rodu Staphylococcus
NEJEDLÁ, Michaela
Bakalářská práce zpracovává informace týkající se především onemocnění způsobených druhy rodu Staphylococcus a problematiky narůstající rezistence vůči antibiotikům. Onemocnění mastitidou u mléčného skotu se řadí mezi nejzávažnější a ekonomicky náročná pro zemědělské podniky. Práce se zabývá také alimentárními intoxikacemi u lidí, které způsobují stafylokokové enterotoxiny. Antibiotická rezistence celosvětově roste a vzniká mnohem rychleji, než se stačí objevovat nová antibiotika.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.