Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Saturace potřeb pacienta při akutním příjmu na oddělení chirurgického typu
JIRÁČKOVÁ, Anna
Diplomová práce se věnuje problematice saturace potřeb pacienta akutně přijatého na oddělení chirurgického typu. Výzkumné šetření se zaměřovalo na pocity a vnímání v oblasti saturace potřeb akutně přijatých pacientů, ale také na pohled ošetřovatelského personálu, který potřeby akutně přijatých pacientů saturuje. Zjišťovali jsme, zda je pacient vnímán jako holistická bytost, a s jakými problémy se nejčastěji ošetřovatelský personál v průběhu saturace potřeb u akutně přijatého pacienta potýká. V teoretické části diplomové práce je popsána struktura příjmu pacienta do nemocničního zařízení, a jsou zde specifikovány lidské potřeby a faktory, které je ovlivňují. V empirické části je prezentována metodika a výsledky využitých výzkumných metod. Pro empirickou část diplomové práce byly zvoleny kvantitativní a kvalitativní výzkumné metody. V rámci kvantitativního výzkumu byl sestaven dotazník oslovující sestry působící na příjmových ambulancích chirurgického typu, či sestry, které provádí akutní příjem pacientů na oddělení chirurgického typu. Informace získané pomocí dotazníkového šetření přiblížily názor sester na saturaci potřeb akutně přijatých pacientů a z části pracovní podmínky ošetřovatelského personálu na oddělení chirurgického typu. Pro kvalitativní výzkum byly využity metody polostrukturovaného rozhovoru a skrytého pozorování. Rozhovory byly vedeny s akutně přijatými pacienty, kteří byli po neplánovaném ošetření na oddělení chirurgického typu hospitalizováni. Pacienti byli seznámeni s využitím získaných informací, a museli k realizaci rozhovorů dát souhlas. Dotazování se zaměřovalo na vnímání saturace potřeb u akutně přijatých pacientů, a do jaké míry jsou pacientovy potřeby saturovány. Skryté pozorování umožňovalo sledovat ošetřovatelský personál při zajištění akutního příjmu pacienta, a zhodnotit jakým způsobem jsou potřeby pacienta saturovány, jak personál reaguje na obavy a podměty pacienta. Výsledky kvantitativního výzkumu ukázaly, že sestry prioritně saturují základní (biologické) potřeby pacientů, a vyšší (psychosociální) potřeby jsou zajišťovány jako sekundární. Práce také poukazuje, že sestry v mnoha případech jednají přes jim příslušné kompetence. Ošetřovatelský personál v dotazování většinově vyslovil, že by stál o to, mít na pacienta více času. Dále jsme zjistili, že většina sester má alespoň jednu zkušenost se zajištěním akutně přijatého pacienta v jedné osobě, a tišení bolesti pacienta při akutním příjmu vychází častěji od sester než od lékařů. Ačkoliv sestry jako primární faktor, který by jim napomohl snížit míru stresu při saturaci potřeb pacienta, uváděli více personálu, tak při testování hypotéz bylo potvrzeno, že nemožnost saturace potřeb pacienta nesouvisí s pracovními podmínkami ošetřovatelského personálu. Kvalitativní výsledky výzkumného šetření naznačily, že pacienti nedokáží posoudit validitu provedených ošetřovatelských intervencí během jejich akutního příjmu. Kvalitu ošetřovatelské péče však nejčastěji vyvozovaly z míry a kvality komunikace personálu, informovanosti, reakcí na vyslovené obavy, klidného přístupu atd. Zjistili jsme, že pacienti, kteří mají předchozí zkušenost s hospitalizací, jsou těmito zkušenostmi ovlivněni, a mnohdy cítí negativní obavy z nadcházející hospitalizace. Skryté pozorování podpořilo výsledky získané již ze zmíněných metod. Vyplývá z něj, že sestry primárně zajišťovaly fyziologické potřeby na všech příjmových ambulancích a odděleních chirurgického typu. A až poté saturovaly potřeby psychosociální. Sestry saturovaly potřeby pacientů jak dle ordinace lékaře, tak nezávisle, kdy jednaly jako autonomní součást multidisciplinárního zdravotnického týmu. Výsledky diplomové práce by mohly přispět ke zkvalitnění péče při akutním příjmu pacienta, a sloužit jako možný algoritmus při příjmu pacienta v podobě brožury. Práci lze zpracovat jako výukový materiál v rámci celoživotního vzdělávání pro zdravotnický personál působící nejen na příjmových ambulancích.
Akutní příjem pacienta z pohledu sestry
NETRVALOVÁ, Martina
Pohled sestry na akutně přijímaného pacienta by měl být za každých okolností v souladu s holistickou filozofií. V bakalářské práci na téma: ?akutní příjem pacienta z pohledu sestry?, jsme se zaměřily na pohled sestry v ambulantní části oddělení. Akutní příjem pacienta vyžaduje rychlý a profesionální přístup. Je důležité, aby si každá sestra uvědomila, že součástí tohoto odborného přístupu je i komunikace s pacientem, lékařem a ostatními členy zdravotnického týmu. Další nezbytnou součástí je aktivní vyhledávání aktuálních problémů nemocného. K tomu je zapotřebí dokázat s nemocným spolupracovat, vědět jak postupovat při fyzikálním vyšetření, umět popsat odchylky od normy a v neposlední řadě umět komunikovat s lékařem o zjištěném nálezu. Teoretická část bakalářské práce obsahuje kapitoly týkající se Holismu, holistické filozofie, komunikace a fyzikálního vyšetření pacienta. Dále se v této části zabýváme získáváním anamnézy, souhlasem s hospitalizací a ostatními náležitostmi, které patří k přijímání pacienta do nemocnice. V závěru teoretické části charakterizujeme chirurgickou a interní ambulanci a popisujeme bolesti břicha a bolesti na hrudi jako typický příklad akutního příjmu na těchto ambulancích. Cílem naší práce je zjistit, zda sestry na ambulancích u akutně přijímaného pacienta poskytují ošetřovatelskou péči v souladu se zásadami holistické filozofie a porovnat holistický přístup sester u akutního příjmu na chirurgické a interní ambulanci. Před začátkem výzkumu byly stanoveny 4 výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1.: Jakým způsobem jsou u pacienta u akutního příjmu saturovány jeho biopsychosociální potřeby? Výzkumná otázka 2.: Jakým způsobem může komunikace sester s pacientem při akutním příjmu na ambulanci ovlivňovat následnou spolupráci pacienta a zdravotnického personálu? Výzkumná otázka 3.: V čem spočívá rozdíl v poskytované holistické péči u pacienta při akutním příjmu na chirurgické a interní ambulanci? Výzkumná otázka 4.: Jakým způsobem mohou okolnosti akutního příjmu pacienta ovlivnit sestru při respektování pacientových potřeb? Ve výzkumné části práce byly uskutečněny polostandardizované rozhovory se 3 sestrami na chirurgické a 3 sestrami na interní ambulanci. Následně bylo provedeno zúčastněné pozorování těchto sester při práci u akutně přijímaného pacienta. Na základě výsledků výzkumného šetření se domníváme, že cíle práce byly splněny. Smyslem práce bylo popsat různé pohledy sester na akutně přijímaného pacienta. Výsledky výzkumného šetření byly použity na vytvoření manuálu na téma: Na co by sestry u akutního příjmu pacienta neměly zapomínat.
Role sestry během akutního příjmu pacientů s traumatem
KOTRČOVÁ, Ivana
V současnosti je úrazovost na třetím místě příčin úmrtí na území České republiky. Pozornost laické i odborné veřejnosti se soustředí především na prevenci úrazů, ale také na zlepšení organizace péče o pacienty s traumatem. Prioritou je dobrá návaznost přednemocniční neodkladné péče a nemocniční péče. Sestry hrají významnou roli během akutního příjmu pacienta s traumatem do nemocniční péče, jsou spojujícím článkem všech členů multidisciplinárního týmu, jejichž společným posláním je pacient a saturace jeho potřeb. Vlivem měnící se role sester se v moderním pojetí ošetřovatelství dostávají sestry na rovnocennou pozici spolu s lékaři i ostatními zdravotnickými profesemi. Každá sestra musí dokonale ovládat své kompetence, neboť jedině tehdy může poskytovat kvalitní ošetřovatelskou péči pacientům s traumatem v akutní fázi jejich příjmu. V teoretické části práce jsou vymezeny role a kompetence sester plynoucí z platné legislativy. Nechybí kapitoly zabývající se jednotlivými úrazy a organizací péče o pacienta s traumatem. V závěru teoretické části je kapitola zabývající se holistickou péčí o pacienta, zahrnující etickou péči, problematiku role nemocného a význam spolupráce s rodinou pacienta s traumatem, který je akutně přijímán do nemocniční péče. V empirické části práce byly stanoveny tři cíle. Zjistit spolupráci sester s ostatními členy multidisciplinárního týmu, dále zjistit, zda sestry, které se podílí na příjmu pacienta s traumatem do nemocniční péče, mají znalosti o vlastních kompetencích vyplývajících z vyhlášky č. 424/2004 Sb. Třetím cílem bylo zjistit, jak pacienti s traumatem vnímají proces přijetí do nemocniční péče. Na základě těchto cílů byly stanoveny dvě hypotézy a dvě výzkumné otázky. Cíle se podařilo naplnit, obě hypotézy byly potvrzeny a otázky zodpovězeny. Výzkum byl proveden na základě kvantitativně kvalitativního šetření na odděleních vybraných nemocnice, kam jsou prostřednictvím zdravotnické záchranné služby směřováni pacienti s akutním traumatem. Pro kvantitativní výzkum byla zvolena metoda dotazování za pomoci dotazníků. Metodou kvalitativního výzkumu byly rozhovory vedené s pacienty. Respondenty tvořilo 117 sester a 5 pacientů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.