|
|
Vývoj údolí Kladské Bělé
Stemberk, Jakub
Disertační práce se zabývá morfostrukturním vývojem údolní sítě Kladské Bělé (Bialy Lądecke, dále jen BL) v mladším kenozoiku. Pomocí vybraných metod geomorfologického výzkumu (morfostrukturní analýza, geomorfologické mapování), strukturně-geologického výzkumu (paleostresová analýza) a geofyzikálním průzkumem na vybraných lokalitách se snaží odpovědět na otázky vývoje povodí ve vztahu k předpokládané tektonické aktivitě v oblasti, a také k předpokládaných či již známých paleohydrografických změnám. Povodí BL se nachází v oblasti Rychlebských hor / Góry Złote (severní a východní část povodí), Králického Sněžníku (jižní část) a pohoří Krowiarki (západní část) na území Polska. Poblíž studovaného území také prochází zóna okrajového sudetského zlomu, která představuje jednu z nejvýznamnějších tektonických zón ve střední Evropě. Přímo povodím BL pak prochází regionálně důležitý bělský zlom. Výsledky provedených analýz ukazují, že povodí BL prodělalo složitý vývoj zejména díly tektonickým pohybům od miocénu po současnost. Na základě paleostresové analýzy provedené na datovaných vulkanitech v oblasti Lutynia - Lądek Zdrój byly stanoveny parametry paleonapjatostních polí, které ve zkoumaném území způsobovaly pohyby na zlomech v během jednotlivých obdobích. Podobně byly určeny také parametry současného...
|
|
|
Vývoj údolí Kladské Bělé
Stemberk, Jakub ; Štěpančíková, Petra (vedoucí práce) ; Migoň, Piotr (oponent) ; Adamovič, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá morfostrukturním vývojem údolní sítě Kladské Bělé (Bialy Lądecke, dále jen BL) v mladším kenozoiku. Pomocí vybraných metod geomorfologického výzkumu (morfostrukturní analýza, geomorfologické mapování), strukturně-geologického výzkumu (paleostresová analýza) a geofyzikálním průzkumem na vybraných lokalitách se snaží odpovědět na otázky vývoje povodí ve vztahu k předpokládané tektonické aktivitě v oblasti, a také k předpokládaných či již známých paleohydrografických změnám. Povodí BL se nachází v oblasti Rychlebských hor / Góry Złote (severní a východní část povodí), Králického Sněžníku (jižní část) a pohoří Krowiarki (západní část) na území Polska. Poblíž studovaného území také prochází zóna okrajového sudetského zlomu, která představuje jednu z nejvýznamnějších tektonických zón ve střední Evropě. Přímo povodím BL pak prochází regionálně důležitý bělský zlom. Výsledky provedených analýz ukazují, že povodí BL prodělalo složitý vývoj zejména díly tektonickým pohybům od miocénu po současnost. Na základě paleostresové analýzy provedené na datovaných vulkanitech v oblasti Lutynia - Lądek Zdrój byly stanoveny parametry paleonapjatostních polí, které ve zkoumaném území způsobovaly pohyby na zlomech v během jednotlivých obdobích. Podobně byly určeny také parametry současného...
|
|
|
Morfostrukturní analýza Hřibovské hornatiny
Stemberk, Jakub ; Štěpančíková, Petra (vedoucí práce) ; Roštínský, Pavel (oponent)
Morfostrukturní analýza Hřibovské hornatiny Diplomová práce se zabývá morfostrukturní analýzou Hřibovské hornatiny (podcelek Rychlebských hor). Severovýchodní okraj studovaného území tvoří svah na okrajovém sudetském zlomu, který představuje jednu z nejvýznamnějších tektonických zón ve střední Evropě. Proto byly práce zaměřeny na prostorové rozmístění vybraných geomorfologických tvarů a analýzu parametrů říční sítě, které mohou potenciálně indikovat recentní tektonickou aktivitu v rámci studovaného území. Výsledkem je navržený průběh zlomů výrazných v morfologii. Aktivita zlomů byla posouzena na základě změn intenzity eroze vodních toků projevující se v příčných a podélných profilech. Podle hodnot SL indexu byly vymezeny části studovaného území, které vykazují recentní tektonickou aktivitu. Výstupem diplomové práce je morfostrukturní mapa Hřibovské hornatiny a okolí v měřítku 1 : 25 000. Klíčová slova: Morfostrukturní analýza, aktivní tektonika, říční síť, okrajový sudetský zlom, Hřibovská hornatina.
|
host ::
RSS.