Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Návrh mechanismu pro aktivní řízení délky optické větve
Neumanová, Anna ; Šulc, Václav (oponent) ; Špaček, Matěj (vedoucí práce)
Na Fakultě strojního inženýrství v Brně v Laboratoři experimentální biofotoniky dlouhodobě probíhá vývoj Koherencí řízeného holografického mikroskopu (CCHM). Do zobrazovací sestavy stávající verze tohoto mikroskopu je třeba implementovat mechanismus, kterým bude možné aktivně řídit délku optické dráhy v jedné z jeho větví. Důvodem je vysoká citlivost mikroskopu na rozdíl optických drah jednotlivých optických větví. Mechanismus proto musí splňovat vysoké požadavky na dosažitelné rozlišení. Práce se nejprve zabývá vhodnými typy mechanismů, které jsou pro tuto aplikaci využitelné. Na základě rešeršní části jsou následně představeny tři vhodné koncepční návrhy. Pro vybraný návrh je zpracováno kompletní konstrukční řešení, na jehož základě je mechanismus vyroben, sestaven a poté i otestován z hlediska pohybových vlastností.
Napěťové konvejory v lineárních blocích
Dohnal, Pavel ; Jeřábek, Jan (oponent) ; Koton, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bude realizovat říditelné kmitočtové filtry, využívající dosud málo prostudované aktivní prvky – napěťové konvejory. V úvodu diplomové práce budou popsány kmitočtové filtry a jejich typy. Teorie napěťových konvejorů na základě principu duality vychází z popisu proudových konvejorů. Proto také tyto aktivní prvky budou v krátkosti prezentovány. Nejdříve budou definovány jednotlivé typy napěťových konvejorů a jejich bližší specifikace. Dále budou popsány metody návrhu kmitočtových filtrů s netradičními aktivními prvky. Bude charakterizována metoda úplné admitanční sítě, poté metoda pomocí syntetických prvků a na závěr bude uvedena metoda využívající grafy signálových toků, která bude poté použita pro návrh konkrétních obvodových řešení. Pomocí metody grafů signálových toků budou nalezena obvodová řešení stávajících struktur za pomoci netradičních aktivních prvků. Při hledání obvodových řešení bude kladen důraz na možnost řídit činitel jakosti filtru. Toho lze dosáhnout dvěma způsoby. Prvním způsobem je aktivní řízení, které se provádí pomocí koeficientů aktivního prvku. Druhým způsobem je řízení za pomoci pasivního prvku. Obvodových realizací splňujících podmínku aktivního řízení za použití dvou aktivních a čtyř pasivních prvků je nalezeno celkem 26. Jeden z těchto obvodů bude poté vybrán a bude na něm provedena simulace v simulačním programu PSpice. Aby bylo možné porovnat obě metody řízení, bude sestaven také obvod s řízením pasivním, který bude obsahovat dva aktivní a pět pasivních prvků, z nichž jeden musí být prvkem schopným řídit činitel jakosti. Tento obvod bude opět odsimulován pomocí simulačního programu PSpice. Obvod bude prakticky sestaven a experimentálně změřen v laboratoři. Výsledky tohoto měření budou poté srovnány s hodnotami vypočítanými a s hodnotami získanými simulacemi.
Napěťové konvejory v lineárních blocích
Dohnal, Pavel ; Jeřábek, Jan (oponent) ; Koton, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bude realizovat říditelné kmitočtové filtry, využívající dosud málo prostudované aktivní prvky – napěťové konvejory. V úvodu diplomové práce budou popsány kmitočtové filtry a jejich typy. Teorie napěťových konvejorů na základě principu duality vychází z popisu proudových konvejorů. Proto také tyto aktivní prvky budou v krátkosti prezentovány. Nejdříve budou definovány jednotlivé typy napěťových konvejorů a jejich bližší specifikace. Dále budou popsány metody návrhu kmitočtových filtrů s netradičními aktivními prvky. Bude charakterizována metoda úplné admitanční sítě, poté metoda pomocí syntetických prvků a na závěr bude uvedena metoda využívající grafy signálových toků, která bude poté použita pro návrh konkrétních obvodových řešení. Pomocí metody grafů signálových toků budou nalezena obvodová řešení stávajících struktur za pomoci netradičních aktivních prvků. Při hledání obvodových řešení bude kladen důraz na možnost řídit činitel jakosti filtru. Toho lze dosáhnout dvěma způsoby. Prvním způsobem je aktivní řízení, které se provádí pomocí koeficientů aktivního prvku. Druhým způsobem je řízení za pomoci pasivního prvku. Obvodových realizací splňujících podmínku aktivního řízení za použití dvou aktivních a čtyř pasivních prvků je nalezeno celkem 26. Jeden z těchto obvodů bude poté vybrán a bude na něm provedena simulace v simulačním programu PSpice. Aby bylo možné porovnat obě metody řízení, bude sestaven také obvod s řízením pasivním, který bude obsahovat dva aktivní a pět pasivních prvků, z nichž jeden musí být prvkem schopným řídit činitel jakosti. Tento obvod bude opět odsimulován pomocí simulačního programu PSpice. Obvod bude prakticky sestaven a experimentálně změřen v laboratoři. Výsledky tohoto měření budou poté srovnány s hodnotami vypočítanými a s hodnotami získanými simulacemi.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.