|
|
Zhodnocení trendu vývoje struktury plodin v ČR
Hůserek, Martin
Práce je zaměřena na analýzu vývoje struktury pěstovaných plodin za období po roce 1989 na úrovni krajů a celé České republiky s využitím dostupných údajů Českého statistického úřadu. Dále je na základě dotazníkového šetření provedena analýza struktury pěstovaných plodin 36 podniků ze zemědělské praxe. Bylo prokázáno, že na úrovni ČR došlo k úbytku osevních ploch (orné půdy o cca 8 %) a snížila se druhová rozmanitost pěstovaných plodin. Jednotlivé kraje vykazovaly v rámci svých specifických půdně-klimatických podmínek podobné nepříznivé trendy. Na úrovni zemědělských podniků bylo zjištěno, že procentuální zastoupení řepky a kukuřice se zvětšuje s jejich velikostí, u kukuřice pouze do cca 1 300 ha. Pšenice a ječmen však vykazují opačný trend, ječmen pouze do velikosti podniku cca 2 000 ha, od které naopak jeho procentuální zastoupení narůstá. Dále bylo zjištěno, že především malé podniky (do 500 ha) se vyznačují úzkou skladbou plodin, pěstují především pšenici, ječmen a řepku.
|
|
|
Vliv konvenčního pěstování pšenice a kukuřice na biodiverzitu epigeických brouků
SLOVÁKOVÁ, Karolína
V roce 2016 probíhal průzkum vlivu konvenčního pěstování pšenice a kukuřice na biodiverzitu epigeických brouků. Pole vybrána k tomuto průzkumu spadala do katastrálního území Českých Budějovic a nacházela se mezi obcemi Pašinovice a Římov. Na těchto polích hospodařilo zemědělské družstvo Ločenice. Pomocí zemních pastí s roztokem etylenglykolu bylo v průběhu května až září odchyceno 622 ks brouků. Ti byli využiti ke stanovení aktivity, dominance, biodiverzity podle Shannon-Weaverova indexu (H), reliktnosti a antropogennímu ovlivnění společenstev epigeických brouků těchto lokalit. Nejvyšší aktivita byla zaznamenána v kukuřičném poli (353 ks) a 269 ks v poli pšeničném. Nejčastějšími čeleděmi obou lokalit byli střevlíkovití (Carabidae) a drabčíkovití (Staphylinidae). Nejpočetnějším druhem byl Poecilus cupreus, který byl v kukuřičném poli nalezen 153x a v pšeničném poli 140x. Biodiverzita vyšla v porovnání s jinými lokalitami nízká H kukuřičného pole 1,11 a H pšeničného pole 0,87. Obě lokality se ukázaly jako velmi silně ovlivněné z hlediska antropogenního ovlivnění ISD kukuřičného pole 1,5 a ISD pšeničného pole 0. Tyto hodnoty poukázaly na 100 procentní výskyt expanzivních druhů v pšeničném poli. Velmi nízký počet (9 ks) reliktů 2. Řádu adaptabilních druhů - byl zaznamenán v kukuřičném poli. Adaptabilní druhy byly 2 z čeledi střevlíkovití - Harpalus latus (Linnaeus, 1758) a Notiophilus biguttatus (Fabricius, 1778) a 3 z čeledi drabčíkovití: Othius punctulatus (Goeze, 1777), Philonthus quisquiliarius (Gyllenhal, 1810) a P. umbratilis (Gravenhorst, 1802). V žádném z polí, jak už z předešlého vyplývá, nebyly zaznamenány relikty 1. Řádu, tedy vzácné a ohrožené druhy. Výsledky této práce byly ovlivněny klimatickými podmínkami a pohybem zvěře v průběhu období sběru vzorků.
|
|
|
Subletální vliv agrochemikálií na pavouky rodu Pardosa
KRIŠTOFOVÁ, Lucie
V posledních desetiletích roste zájem o studium zejména těch členovců, kteří hrají důležitou roli v agroekosystémech. Jsou například přirozenými nepřáteli škůdců, a proto je považujeme za užitečné organismy. Nicméně tito užiteční členovci mohou být nepříznivě ovlivněni aplikací chemických látek v rámci managementu agroekosystémů, a tím může být jejich potenciál potlačovat škůdce značně snížen. Mezi takovéto organismy patří bezesporu pavouci, kteří se v hojných počtech vyskytují prakticky ve všech druzích pozemních biotopů včetně zemědělských ekosystémů, kde hrají roli velmi významných predátorů. Diplomová práce proto byla zaměřena na současnou problematiku pesticidů, a to především z pohledu jejich negativních vlivů na behaviorální změny užitečných bezobratlých v zemědělských kulturách. Teoretická část práce je věnována stručné charakteristice pesticidů, jejich subletálním dopadům na necílové organismy a významu pavouků v agroekosystémech jakožto přirozených regulátorů škůdců. V praktické části je popsán vlastní experiment, kde bylo testováno působení vybraných běžně používaných agrochemikálií herbicid a desikant Basta 15, přípravek Arrest a jejich vzájemná kombinace (směs Basta 15 + Arrest) na pavouky rodu Pardosa. Zaměřovala jsem se na vedlejší účinky těchto přípravků, konkrétně na změnu predačního chování a úmrtnost pavouků. Ukázalo se, že agrochemikálie ovlivňují predační úspěšnost pavouků. Z krátkodobého i dlouhodobého hlediska bylo prokázáno, že pavouci ošetření testovanými přípravky usmrtili méně kořisti než jedinců v kontrolní skupině, kteří byli ošetřeni pouze destilovanou vodou. Závislost úmrtnosti a počtu usmrcené kořisti na velikosti a pohlaví nebyla prokázána. Přípravky Basta 15 a směs významně zvýšily úmrtnost pavouků. Přípravek Arrest mortalitu nezvýšil.
|
|
|
Hospodaření na ekologické farmě v okolí Č. Budějovic (Lišov) a biodiverzita vybraných agroekosystémů
POJSL, Miroslav
Společenstva epigeických brouků byla sledována ve třech agroekosystémech s různým využitím. Všechny tři agroekosystémy se nacházely v okolí Českých Budějovic (jižní Čechy). Na prvním agroekosystému byla pěstována vojtěška. Na druhém agroekosystému se nacházela louka. Na třetím agroekosystému pastva. Studované lokality se lišily nejen v hospodářském využití, ale i v množství prováděných agrotechnických operací během odchytu. Pro odchyt organizmů byla ve všech agroekosystémech použita metoda zemních pastí. Následně byly stanoveny druhy a byla studována míra lidského dopadu na četnost druhů různých ekologických skupin nalezených ve zmíněných lokalitách.
|
|
|
Vliv zemědělského hospodaření na ekosystémové služby krajiny využívané v agroekosystémech
VYSKOČILOVÁ, Pavlína
Ekosystémové služby mají pro člověka význam, který si často neuvědomuje, a ohrožuje jejich fungování nešetrnými zásahy. Ve své práci jsem se zaměřila na ekosystémové služby poskytované agroekosystémy, na význam krajiny a biodiverzity na poskytování těchto služeb, a na to, jak jsou tyto služby ovlivňovány zemědělským hospodařením a jaká jsou možná legislativní a agrotechnická opatření k jejich udržitelnému využívání. Bakalářská práce byla zpracována formou literární rešerše za použití literatury.
|
|
| |
|
|
Společenstva epigeických brouků (Coleoptera) v různých typech biopásů
ŠEBÍK, Jakub
SOUHRN Společenstva epigeických brouků byla studována v různých typech agroekosystémů v podhorské oblasti Novohradských hor. Výzkum probíhal v letech 2009 a 2011. Na cílových plochách se nacházely různé druhy kulturních plodin, ve kterých byly místy vysety biopásy, to platí pro práci v roce 2009, a nebo založeny remízky, což je případ výzkumu v roce 2011. Cíl práce bylo ohodnotit, jak a jestli vůbec tyto krajinné struktury ovlivňují společenstva epigeionu. Metoda získávání dat spočívala ve sběru brouků pomocí zemních pastí. Tento materiál byl poté podroben identifikaci a na základě toho byly stanoveny parametry určující vliv popsaných stanovišť na epigeické brouky. Tyto parametry byly: druhová diverzita, abundance a podíl reliktních druhů v celkovém druhovém spektru. Bylo chyceno 3099 brouků a podařilo se určit 54 druhů. Cílovými skupinami brouků byly čeledi střevlíkovití (Carabidae) a drabčíkovití (Staphylinidae). Výsledky byly pro obě skupiny rozdílné. Drabčíci byli méně početní než střevlíci. Drabčíci byli nejvíce zastoupení co do počtu byli v polních plodinách v roce 2011, nejméně v polních plodinách v roce 2009. Rozdíl v počtu brouků byl skutečně markantní. Druhová diverzita drabčíků byla rovněž nižší, než střevlíků. Výsledky se zdají být podobně zvláštní, jako abundance. Diverzita byla největší v polních plodinách v roce 2011, přičemž v roce 2009 na podobných stanovištích byla nejmenší. Zároveň téměř stejnou diverzitu zaznamenaly biopásy, což jsou stanoviště charakterem rozdílná od těch v polních plodinách. Pokud jde o střevlíky, jejich abundance nebyla tak rozkolísaná, jako u drabčíků. Nejvíce se objevovali v biopásech a nejméně v remízech. V polních plodinách v obou letech se objevovali v přibližně stejných množstvích. Druhová diverzita se ukázala být největší v remízech a nejmenší v polní kultuře v roce 2009. Nakonec na základě údajů o ekologii jednotlivých druhů, byly stanoveny výsledky v oblasti antropogenního ovlivnění společenstev brouků. Vyšlo najevo, že všechny populace jsou výrazně ovlivněny člověkem. Z výsledků vyplývá, že stanoviště typu biopás a remíz mají určitý pozitivní vliv na společenstva epigeických brouků, zejména pokud jde o možnost přežití reliktních druhů brouků. Protože výsledky mají velmi nesourodý a místy protichůdný charakter, nedají se sumarizovat.
|
|
|
Biodiverzita epigeických brouků na vybraných polních kulturách - vliv managementu na strukturu společenstev
SVOBODA, Richard
Společenstva epigeických brouků byla studována na čtyřech agroekosystémech s různými pěstovanými plodinami. Všechny čtyři agroekosystémy se nacházely v blízkém okolí Českých Budějovice (Jižní čechy). Na prvním agroekosystému se konvenčním způsobem pěstovala kukuřice. Na druhém agroekosystému se opět konvenčním způsobem pěstovala pšenice. Na třetím agroekosystému to byl ječmen a na čtvrtém trvalý travní porost. Jednotlivé lokality se lišily nejen v pěstované plodině, ale i v množství prováděných agrotechnických operaci v období odchytu. Pro odchyt materiálu byla na všech agroekosystémech použita metoda zemních pastí. Následně byly určeny druhy a byla studována míra lidského dopadu četností druhů různých ekologických skupin nalezených v daných lokalitách. Aktivita brouků byla nejvyšší na agroekosystému s kukuřicí, kde byla nalezena téměř polovina ze všech odchycených jedinců. Aktivita byla na všech agroekosystémech ovlivněna jak managementem agtrotechnických operací tak v daném roce specifickým počasím. Na všech lokalitách naprosto převládaly expanzivní druhy (E ? druhy odlesněných stanovišť silně ovlivněných činností člověka)
|
host ::
RSS.