|
|
Intraspecific trait variability of herbaceous plants in organic and conventional olive plantations in region at desertification risk
MIGLIORINO, Michele
This thesis is an ecological study in an agricultural context (agroecological research). It is carried out in olive plantations in south Italy, Apulia, a region at strong desertification risk. The effect of agricultural management (organic vs. conventional) is investigated on i) the herbaceous species composition ii) intraspecific trait variability of five selected herbaceous plants iii) soil conditions. Herbaceous plants are here considered as "indicators" of olive plantations' health. Studying if and how species traits and soil parameters vary with management, should reveal how olive understory grasslands are responding to increasing drought conditions and other desertification constraints. Management of grasslands and soils is critical to maintain high ecological functionality and services of olive agroecosystems.
|
|
| |
|
| |
|
|
Subletální vliv agrochemikálií na pavouky rodu Pardosa
KRIŠTOFOVÁ, Lucie
V posledních desetiletích roste zájem o studium zejména těch členovců, kteří hrají důležitou roli v agroekosystémech. Jsou například přirozenými nepřáteli škůdců, a proto je považujeme za užitečné organismy. Nicméně tito užiteční členovci mohou být nepříznivě ovlivněni aplikací chemických látek v rámci managementu agroekosystémů, a tím může být jejich potenciál potlačovat škůdce značně snížen. Mezi takovéto organismy patří bezesporu pavouci, kteří se v hojných počtech vyskytují prakticky ve všech druzích pozemních biotopů včetně zemědělských ekosystémů, kde hrají roli velmi významných predátorů. Diplomová práce proto byla zaměřena na současnou problematiku pesticidů, a to především z pohledu jejich negativních vlivů na behaviorální změny užitečných bezobratlých v zemědělských kulturách. Teoretická část práce je věnována stručné charakteristice pesticidů, jejich subletálním dopadům na necílové organismy a významu pavouků v agroekosystémech jakožto přirozených regulátorů škůdců. V praktické části je popsán vlastní experiment, kde bylo testováno působení vybraných běžně používaných agrochemikálií herbicid a desikant Basta 15, přípravek Arrest a jejich vzájemná kombinace (směs Basta 15 + Arrest) na pavouky rodu Pardosa. Zaměřovala jsem se na vedlejší účinky těchto přípravků, konkrétně na změnu predačního chování a úmrtnost pavouků. Ukázalo se, že agrochemikálie ovlivňují predační úspěšnost pavouků. Z krátkodobého i dlouhodobého hlediska bylo prokázáno, že pavouci ošetření testovanými přípravky usmrtili méně kořisti než jedinců v kontrolní skupině, kteří byli ošetřeni pouze destilovanou vodou. Závislost úmrtnosti a počtu usmrcené kořisti na velikosti a pohlaví nebyla prokázána. Přípravky Basta 15 a směs významně zvýšily úmrtnost pavouků. Přípravek Arrest mortalitu nezvýšil.
|
|
|
Chemické parametry povrchových vod vybraných modelových ekosystémů kulturní krajiny
STRNADOVÁ, Johana
Cílem bakalářské práce bylo zjistit a porovnat koncentrace chemických parametrů v pěti tocích v Novohradských horách. Jednotlivá odběrová místa se od sebe lišila typem ekosystému, způsobem hospodaření, vegetačním složením porostů a podložím. Sledované parametry v lesních ekosystémech byly: konduktivita, pH, sírany a vápník. V agroekosystémech byly sledovány parametry: konduktivita, pH, vápník, chloridy a dusičnany. Z nasbíraných dat byly vytvořeny grafy za období let 2005 ? 2010. Na základě výsledků lze konstatovat, že přirozený smíšený porost odolává koncentracím síranů a nedochází k acidifikaci povrchových vod. Na rozdíl od smrkové monokultury, v němž má povrchová voda nejnižší pH protože smrkový porost zachycuje větší množství síranů. Chemismus vod v agroekosystémech odpovídá tomu, že protékají krajinou, která je využívána pro hospodářskou činnost. Nejvíce patrné to bylo u potoka, který v horním odběrovém místě protéká smrkovou monokulturou a konduktivita tam dosahovala pouze 65?S.cm-1. Naopak v dolním odběrovém místě byla konduktivita podstatně vyšší 175 ?S.cm-1. Hodnota konduktivity potoka, který protéká vlhkými loukami, činila 191 ?S.cm-1. Výsledky měření potvrdily, že voda dosahuje vyšší konduktivity v obhospodařované krajině.
|
host ::
RSS.