|
|
Liniové krajinné prvky a biodiverzita drobných zemních savců v zemědělské krajině
MARŠÁLEK, Martin
Anotace: Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou vlivu liniových krajinných prvků a heterogenity krajiny na biodiverzitu a populační dynamiku drobných zemních savců (DZS) v zemědělské krajině jižních Čech. Teoretická část obsahuje úvod do nauky o krajině, historickou analýzu vývoje krajinných struktur v zájmové oblasti a shrnuje dosavadní poznatky o životních nárocích zjištěných druhů DZS. Praktická část si klade za cíl porovnání biodiverzity DZS ve třech různých biotopech za použití metody zpětných odchytů. Tato diplomová práce navazuje na metodiku použitou v bakalářské práci v roce 2013. Data získaná v průběhu vegetačních sezón 2013 a 2015 byla vyhodnocena a výsledky byly porovnány. V obou sezónách proběhly shodně tři třídenní odchyty DZS, v každém ze tří studovaných biotopů byla položena linie 30 pastí ve vzdálenosti 5 metrů. U chycených zvířat byl určen druh, pohlaví, hmotnost, délka zadního chodidla a přibližný věk. V sezóně 2013 bylo v lokalitě Opatovice odchyceno celkem 60 jedinců DZS tří druhů (myšice křovinná Apodemus sylvaticus, norník rudý Myodes glareolus a hraboš polní Microtus arvalis). V roce 2015 bylo odchyceno v téže lokalitě 444 jedinců DZS. Jednalo se o druhy myšice křovinná Apodemus sylvaticus, norník rudý Myodes glareolus, hraboš polní Microtus arvalis a myšice lesní Apodemus flavicollis. Celkové počty DZS se mezi lety 2013 a 2015 statisticky významně lišily (Wilcoxonův párový test, Z = 2,66; p = 0,008). Jednotlivé linie se statisticky významně lišily v abundanci odchycených DZS jak v roce 2013 (Chí-Kvadr. = 114,1; s. v. = 2; p < 0, 0001), tak i v roce 2015 (Chí-Kvadr. = 346,96; s. v. = 2; p < 0,0001). Nejvyšší druhová diverzita i abundance byla opakovaně prokázána v liniovém krajinném prvku (aleji).
|
|
|
Biocentra a biokoridory v zemědělské krajině - význam pro společenstva epigeických brouků (Coleoptera)
STLUKA, Pavel
Společenstva epigeických brouků byla sledována na pěti lokalitách, které se nacházely v jižních Čechách na Písecku. Jednalo se o lokality nacházející se v zemědělské krajině, která je ovlivněna činností člověka. Vybrané lokality se skládaly z biocenter a biokoridorů. Jednalo se o lokality lesa (smrková monokultura, věk 60-70 let), výběžku lesa, kukuřičného pole a dvou různě velkých remízků. K odběru vzorků byla použita metoda zemních pastí. Celkem bylo nalezeno 2409 exemplářů epigeických brouků (15 čeledí a 70 druhů). Největší počet epigeických brouků se nalezl na obou remízkách. Na menším remízku bylo nalezeno 864 kusů a na větším remízku se nalezlo 684 kusů brouků. Na ostatních lokalitách byla aktivita brouků menší. Na poli se našlo 403 kusů, ve výběžku lesa 333 kusů a nejmenší počet brouků (125 kusů) se nalezlo v lese. Druhové spektrum epigeických brouků bylo rozděleno do tří skupin podle citlivosti k antropogenním vlivům (reliktní, adaptabilní a eurytopní druhy). Na zkoumaném území byly objeveny pouze dvě poslední skupiny podle citlivosti k antropogenním vlivům za tří (relikty nezjištěny). Eurytopních druhů (E) bylo 51 a adaptabilních druhů (R2) 19. Spočítaný index antropogenního ovlivnění společenstev epigeických brouků, vychází v nízkých hodnotách (společenstva jsou poměrně silně ovlivněna člověkem). Nejméně byla ovlivněna lokalita uvnitř lesa a nejvíce lokalita na kukuřičném poli. Remízky jsou také velmi silně ovlivněné člověkem, ale jejich hodnoty jsou lepší než na poli. Remízky tedy mají pozitivní vliv na společenstva epigeických brouků a dají se srovnávat s okrajem lesa.
|
host ::
RSS.