|
| |
|
|
Aktivizace seniorů v domovech pro seniory
MAŠKOVÁ, Zdeňka
Bakalářská práce je zaměřená na aktivizaci v domovech pro seniory. Cílem práce je zmapovat všechny aspekty poskytování aktivizačních činností. První kapitola charakterizuje stáří a stárnutí, popis změn ve stáří a potřeby seniorů. Druhá kapitola se zabývá důležitostí znalosti životního příběhu seniora a motivací k smysluplné aktivizaci. Třetí kapitola popisuje jednotlivé aktivizační činnosti, s popisem přínosu i možných negativ pro uživatele pobytových služeb. Aktivizace napomáhají a podporují upevnění a rozvíjení fyzických i duševních sil, zachování či zlepšení soběstačnosti. Snaha o aktivizaci seniorů musí plně respektovat individuální možnosti i přání každého člověka, ne každý se chce účastnit nabízených aktivit. Aktivity mají nezastupitelnou roli v komplexní péči o seniory v pobytových zařízení. Nabídka aktivit v domovech je bohatá, nabízí řadu možností, jak trávit volný čas. Péče v domovech má za cíl ulehčit a zpříjemnit seniorům poslední etapu života, pomoci jim využívat všech schopností, které mají, aby dosáhli pocitu vlastní hodnoty, smyslu života a harmonie.
|
|
|
Sociální exkluze v domovech pro seniory
STEJSKALOVÁ, Martina
Diplomová práce se zabývá sociální exkluzí u seniorů žijících v domovech pro seniory. Každým rokem dochází k nárůstu počtu seniorů a to vede k větší potřebnosti sociálních služeb pobytové formy. Pobytová zařízení poskytují seniorům komplexní péči včetně ubytování a stravování. V těchto zařízeních se mohou objevovat faktory, které mohou prohlubovat sociální exkluzi. Riziko sociální exkluze se zvyšuje, pokud dochází k omezení autonomie seniora a nejsou respektovány jeho důležité lidské potřeby. V pobytových službách je důležité nahlížet na každého seniora jako na jedinečnou bytost v kontextu bio-psycho-socio-spirituálním a uzpůsobovat péči "na míru". Teoretická část diplomové práce je zaměřena na objektivizaci pojmů, které se opírají o odbornou literaturu a jsou důležité pro pochopení dané problematiky. Kapitoly se věnují problematice stárnutí a stáří, periodizaci stáří, typickým změnám ve stáří, autonomii ve vztahu ke stáří, sociálním službám pro seniory v legislativním rámci s detailnějším zaměřením na domovy pro seniory, sociální exkluzi a ekonomické, politické a sociální dimenzi s ohledem na stáří. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena na domov pro seniory, ve kterém proběhlo výzkumné šetření. V diplomové práci na přání vedení domova a s ohledem na etické aspekty výzkumu není uváděn název zařízení, ale je užit název Domov pro seniory XY. Cílem empirické části diplomové práce je zmapování faktorů, které ovlivňují sociální exkluzi seniorů v konkrétním domově pro seniory. Empirická část je tedy zaměřena na nalezení odpovědi na hlavní výzkumnou otázku. Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky byly stanoveny tři dílčí výzkumné otázky. Pro získání potřebných dat byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Polostrukturovaný rozhovor byl proveden s devíti obyvateli Domova pro seniory XY, kteří byli vybráni na základě kritérií kvótového záměrného výběru. Kvóty pro výzkumné šetření byly stanoveny následující: obyvatel Domova pro seniory XY, který tam žije minimálně po dobu 24 měsíců, obyvatel Domova pro seniory XY, který pobírá příspěvek na péči v I. nebo II. stupni a ochota spolupráce. Získaná data byla vyhodnocena prostřednictvím metody vytváření trsů a to na základě společných rysů/znaků. Výsledné údaje jsou představeny dle jednotlivých dílčích výzkumných otázek. Z výzkumu vyplynulo, že v Domově pro seniory XY komunikační partneři s pohybovými obtížemi nemají kontakt s vnějším prostředím. Absentují u nich procházky po okolí. Také bylo zjištěno, že v Domově pro seniory XY je nedostatek poznávacích výletů. Komunikační partneři spatřují více volného času. Dále výzkum ukázal, že se snížil počet kontaktů s rodinou a širším okolím. V oblasti financí neshledávají výrazné změny, ovšem někteří komunikační partneři nemají na celou úhradu pobytu. Se stravováním jsou po změně vedoucí kuchyně spokojeni, jen by někteří komunikační partneři uvítali večeřet v pozdější dobu. Z dopravních prostředků využívají převážně sanitní vůz. Nemají potřebu nikam se dopravovat a ani nic vyřizovat na úřadech. Oceňují dostupnost k lékařské péči, ale objevilo se přání, aby praktický lékař do Domova pro seniory XY docházel alespoň 2x týdně. Výsledky empirické části slouží jako zpětná vazba pro management Domova pro seniory XY a mohou přispět ke zvýšení kvality poskytovaných služeb.
|
|
| |
|
|
Senioři v rezidenčních zařízeních v České republice a v Rakousku
KŘIŽKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá problematikou života seniorů v domovech pro seniory v České republice a ve spolkové republice Solnohradsko v Rakousku. Práce se skládá z teoretické a z praktické části. V teoretické části jsou popsány pojmy stáří, stárnutí, změny ve stáří a problematika adaptace na stáří, aktivita, aktivizace, volný čas. Dále je zmíněna skladba aktivit seniorů, naplňování jejich potřeb a nabídka aktivizačních činností. Dále je představena legislativa obou zemí. Praktická část je zaměřena na výzkumné šetření ve dvou konkrétních zařízeních. Výzkumné šetření probíhalo metodou vícečetné případové studie, kde cílem bylo zjistit, jak jsou senioři spokojeni s životem v domově, s přístupem personálu a jak vnímají nabídku aktivizačních činností. Cílem bakalářské práce je nastínit styl práce se seniory v obou zemích
|
|
|
Hodnocení stáří očima mladé generace
STEJSKALOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá problematikou stárnutí a stáří z pohledu mladé generace. Stárnutí je přirozený proces, který probíhá nepřetržitě po celý život. Lze konstatovat, že stárnutí se vyznačuje nezvratnými změnami, které jsou po fyzické stránce patrné pouhým okem. Stáří je možno charakterizovat jako poslední přirozené období člověka, které nastupuje po vývojových fázích dětství a dospělosti. Určení počátku období stáří bývá obtížné, vzhledem ke skutečnosti, že projevy stáří se u každého jedince objevují v odlišný okamžik. Problematika stáří je naší společností opomíjena a zevšeobecňována jako pasivní období člověka. Nicméně s ohledem na předpovědi populačního vývoje České republiky se domnívám se, že se v následujících letech stane aktuálním tématem. Vyšší zastoupení osob starších 60 let bude mít nepříznivý vliv na ekonomiku státu. Společnost se bude muset vyrovnat se vzrůstajícími nároky na oblast sociální i zdravotní péče. Bakalářská práce, především empirická část, má poukázat na fakt, jak dnešní mladá společnost vnímá tuto opomíjenou kapitolu lidského života, kterou bezesporu stáří je. Pro výzkumné účely byly náhodně vybrány osoby ve věkové kategorii 15 až 25 let, které zastupovaly mladou generaci. Teoretická část je zaměřena na objektivizaci pojmů, které jsou důležité pro pochopení dané problematiky. V těchto kapitolách jsou představeny poznatky řady autorů zabývajících se nejen tématikou stáří. Nalezneme zde pojmy jako je mezigenerační solidarita, generace X, Y, Z, mýty, předsudky a stereotypy o stáří a hodnoty a postoje společnosti k období stáří. Dále je popsán ontologický vývoj člověka /mládí stáří/, demografická situace České republiky a proces stárnutí s obdobím stáří. Empirická část se věnuje vlastnímu šetření, jehož cílem je zjistit vztah mladé generace na stáří. Pro získání dat je zvolena strategie kvantitativního výzkumu, který jako formu sběru dat používá techniku dotazníku. Získaná data byla zpracována do přehledných grafů a níže uvedené hypotézy byly statisticky otestovány. Pro výzkumnou část byly stanoveny následující hypotézy: Hypotéza 1: Vnímání stáří mladou generací je závislé na pohlaví. Hypotéza 2: Názor mladé generace vůči stáří je ovlivněn existujícími mýty a předsudky ve společnosti. Na základě statistického testování byly obě navržené hypotézy vyvráceny. Nahlížení na poslední vývojové období člověka nezaznamenává razantní změny u mužského a ženského pohlaví respondentů. Dále bylo zjištěno, že mladá generace úsudky o stáří nezakládá na existujících mýtech, stereotypech ani předsudcích ve společnosti. Názor na stáří si jedinci mladší generace utváří pomocí získaných zkušeností. Cílem práce bylo zmapovat názor mladé generace na stáří. Dále bylo zkoumáno, jak se pohledy liší na základě pohlaví a zdali mladá generace je ovlivněna existujícími mýty a předsudky o stáří. Stanovené cíle bakalářské práce byly splněny. Výsledky práce mohou být přínosem pro výuku studentů a pro praxi k využití organizacím věnujícím se mládeži.
|
|
|
Demografické změny v ČR jako sociální riziko
KACZOR, Michal
Práce se zabývá demografickými změnami České republiky v souvislosti se sociálními riziky, jež vznikla v důsledku těchto demografických změn. Obsahuje definice základních demografických ukazatelů, tj. porodnosti, potratovosti, sňatečnosti, rozvodovosti, úmrtnosti a popisuje jejich vývoj, zejména v období po sametové revoluci(1989), kdy došlo k pádu totalitního režimu a výrazné individualizaci české společnosti. Práce také, na základě dat Českého statistického úřadu, představuje prognózy demografického vývoje České republiky až do roku 2100, jež interpretují pravděpodobné trendy budoucího populačního vývoje. Dále jsou nastíněna důležitá sociální rizika, vyplývající z vývoje demografických ukazatelů, včetně návrhů opatření, vedoucích k ovlivňování demografického vývoje České republiky žádoucím směrem.
|
|
|
Volný čas a jeho trávení v Domově seniorů Mistra Křišťana Prachatice
BENEŠOVÁ, Ludmila
Bakalářská práce je zaměřena na trávení volného času seniorů v Domově seniorů Mistra Křišťana Prachatice. Teoretická část bakalářské práce je rozdělena do tří základních okruhů. V prvním z nich je popsáno stáří a stárnutí, druhý okruh je zaměřen na seniory v institucích a třetí okruh se týká volného času seniorů. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat, jaké možnosti trávení volného času nabízí Domov seniorů Mistra Křišťana Prachatice svým uživatelům a zjistit, jak jsou uživatelé v tomto domově pro seniory spokojeni se stávajícími volnočasovými aktivitami. V souvislosti s cílem byla vyslovena hypotéza, že uživatelé v Domově seniorů Mistra Křišťana Prachatice jsou spokojeni s náplní stávajících volnočasových aktivit. K ověření hypotézy jsem využila kvantitativní výzkum. Použila jsem metodu dotazování, techniku řízeného rozhovoru se seniory. Po vyhodnocení výsledků výzkumu byla vyslovená hypotéza potvrzena. Z výzkumu vyplývá, že nadpoloviční většina respondentů hodnotila své trávení volného času v Domově seniorů Mistra Křišťana Prachatice jako přijatelné a dobré a nabízené volnočasové aktivity hodnotili jako dostatečné. Někteří uživatelé uvedli, že jim v domově seniorů chybí práce na zahradě, a proto bych navrhovala, aby bylo uživatelům umožněno pracovat v rámci jejich možností na zahradě domova. Dále bych doporučovala zaškolit speciální pracovníky, kteří by se v domově seniorů věnovali na plný úvazek pouze přípravě a realizaci volnočasových aktivit.
|
|
|
Senioři a dobrovolnictví (v kontextu soudobé občanské společnosti)
OSTRÁ, Petra
Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se dělí na tři hlavní kapitoly: občanská společnost, dobrovolnická činnost a život ve stáří. První část se zabývá občanskou společností a s tím související občanský sektor. V druhé části se nastiňuje terminologie dobrovolnictví (dobrovolnické činnosti), jsou zde vysvětleny pojmy dobrovolnictví a dobrovolník, popsány druhy dobrovolnictví a rozebrána motivace dobrovolníků. Třetí kapitola pojednává o životě ve stáří. Zaměřuje se na vymezení pojmů stárnutí a stáří,na seniory v kontextu společnosti a na aktivity ve stáří. Přibližuje současné postoje společnosti, které jsou shrnuty do dvou názorových proudů: skeptického a optimistického (koncept úspěšného stárnutí). Praktická část mapuje motivaci dobrovolníků seniorů k aktivní dobrovolnické činnosti ve Vodňanech a v Drahonicích. Dále zjišťuje zda převažují mezi dobrovolníky spíše ženy než muži, a také jaká dobrovolnická činnost je typická pro seniory dobrovolníky. Tyto informace byly zjišťovány přímo ve spolcích a sdruženích zabývající se dobrovolnickou činností na základě kvantitativního výzkumu {--} metodou dotazování a technikou standardizovaného rozhovoru s dobrovolníky seniory.
|
|
|
Vzdělávání v pozdějším věku jako cesta ke zkvalitnění života a osobní spokojenosti
SUCHÁNKOVÁ, Ilona
V oblasti vzdělávání, resp. celoživotního učení plní Univerzity třetího věku (UTA) specifickou úlohu. Jsou spjaty s vysokými školami a otevřeny širší veřejnosti a jejím vzdělávacím potřebám. Lidem vyššího věku poskytují všeobecné, zájmové a neprofesní vzdělávání na vysokoškolské úrovni. Historie vzniku vzdělávání seniorů v programech Univerzity třetího věku se v České republice začíná psát v 80. letech 20. století. První Univerzita třetího věku vznikla na Univerzitě Palackého v Olomouci v roce 1987, další dvě na Karlově univerzitě v Praze a na Lékařské fakultě v Plzni. V roce 1992 vznikla U3V na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V současné době Jihočeská univerzita nabízí 1125 seniorům 33 vzdělávacích programů, modulů a kurzů. Poskytuje jim příležitost k dalšímu vzdělávání, učení i uplatnění, dává šanci realizaci zájmů, otevírá možnosti nových kontaktů, včetně mezigeneračních. Bakalářská práce předkládá nástin historie Univerzity třetího věku na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích v letech 1992-2010. V časových údobích realizace ucelených vzdělávacích programů specifikuje priority jejího vývoje, interpretuje výsledky hodnocení účastníků vybraných vzdělávacích programů realizovaných v akademickém roce 2009/2010. Vzdělávací nabídku programů, modulů a kurzů v akademickém roce 2009/2010 dokládá v přílohové části. Bakalářská práce a její výsledky jsou k dispozici studentům, badatelům v oblasti vzdělávání osob v pozdějším věku i odborné veřejnosti. Dílčí výsledky práce byly prezentovány autorkou na {\clqq}Studentské odborné konferenci Univerzity třetího věku na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích`` dne 27.5. 2009, na konferenci {\clqq}Generace 50plus`` s mezinárodní účastí ve dnech 21.-22.4. 2009 a článek {\clqq}Nabídka vzdělávacích příležitostí pro aktivní seniory Univerzity třetího věku na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích v akademickém roce 2008/2009`` publikován ve sborníku Problematika generace 50plus, 2009. Vzdělávání v pozdějším věku chápe jako cestu ke zkvalitnění života seniorů a jejich osobní spokojenosti.
|
host ::
RSS.