|
|
Estetický rozměr výuky náboženství
BLAŽEK IŇOVÁ, Veronika
Tato práce se zabývá tématem objevování společných výrazových prostředků v oblastech estetiky a náboženství, které mohou být dále umístěny do hodin náboženské výchovy. Základnímu teoretickému vymezení oboru náboženské pedagogiky se věnuje první kapitola, která dále poskytuje reflexi mezioborové spolupráce, zvláště s oblastí estetiky. Druhá kapitola předkládá historický a filosofický náhled na předmět estetické vědy. Trojici přístupů uzavírá hledisko psychologické, se zaměřením na kognitivní a religiózní vývoj dětí v mladším školním věku. Toto věkové období je ohraničující linií výzkumného problému této práce. Praktická část je tvořena didaktickou aplikací získaných teoretických poznatků, které se za použití alternativních výukových metod, práce se symboly a estetickými prvky stávají důležitou součástí výuky náboženství.
|
|
|
Panelová sídliště: humanizace, revitalizace, budoucnost
Čápová, Lenka ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Pek, Tomáš (oponent)
Tato práce řeší problém velkého fenoménu panelových sídlišť. Popisuje okolnosti jeho vzniku a snaží se alespoň v malé míře obhájit důvody k jejich výstavbě. Práce se ale především pokouší řešit jejich současný, ne příliš dobrý a udržitelný stav. Se stavem panelových domů souvisí také jejich stále probíhající revitalizace. V této práci bude diskutováno, zda tato revitalizace probíhá správně či nikoliv, proč k ní vlastně muselo být přistoupeno a zmíněna bude i otázka jejího financování. S regenerací souvisí i humanizace panelových sídlišť, jejich polidštění a veškeré pozitivní změny od jejich výstavby v minulém století až dodnes. V této práci se tedy pozastavuji nad postupy a nápady v této oblasti, nad možnými řešeními a různými názory na toto téma. Stěžejním tématem pak je i budoucnost panelových domů jako takových, jejich udržitelný rozvoj a otázka atraktivnosti pro stávající i budoucí obyvatele. Panelových domů a lidí v nich žijících je mnoho, tudíž je více než potřebné se tímto tématem zabývat a snažit se nalézt co nejschůdnější řešení.
|
|
|
Konceptualizace umění jako negace formy. Problém podstaty konceptuálního umění.
ŘÍHOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá problematickými aspekty avantgardy zesílenými a rozvinutými v poválečném hnutí tzv. nové avantgardy ve vizuálním umění, především pak jeho konceptuálními tendencemi, které představují pro současnou estetiku stálou výzvu. Nejprve se pokusí nastínit východiska estetické teorie umění, aby posléze poukázala, jakým směrem se kritika estetiky ze strany konceptuálních umělců ubírá. Představí možnosti a meze vybraných definičních strategií, povahu vztahu konceptuálního umění k jiným typům umění a mimouměleckým činnostem, především jeho přibližování k filosofii a vědě. Klíčovými otázkami jsou: Čím je konceptualismus? Co činí neo-avantgardní díla uměním? Lze na konceptualismus vztahovat estetické kategorie? Jakým způsobem funguje konceptuální dílo jako znak?
|
|
|
Umění a rituál: Návrat umění do rituálu
SLUKOVÁ, Tereza
Ve své bakalářské práci se studentka bude zabývat vztahem umění a rituálu, změnami, jimiž oba pojmy prochází a jejich vzájemnou existencí a kooperací v průběhu kulturních a časových proměn. Bude vycházet z určení možných způsobů vymezení obsahu obou pojmů a pokusí se především odhalit momenty, kdy lze uvažovat o jejich vzájemné souhře. V další části práce identifikuje moderní snahy o návrat umění k jeho rituální funkci a z toho plynoucí důsledky pro změnu tradičních způsobů jeho utváření, prezentace a vnímání.
|
|
| |
|
|
Estetická distance v hudbě a jejích projevech
PROCHÁZKA, Jan
V této práci se budu zabývat estetickou recepcí a percepcí uměleckých i mimouměleckých objektů, jež mají jako svou hlavní nebo vedlejší náplň hudbu. Hlavním zaměřením práce bude pozorování proměny estetické distance u subjektu v závislosti na jednotlivých typech a směrech hudby a jejím působení, také ovšem na vnitřních dispozicích subjektu. Též se budu snažit odlišit základní typy hudby dle míry její vnitřní distance a nastíním historický vznik a vývoj jejich forem. Stěžejním úkolem je odpovědět na otázku, zda v hudbě moderní doby obecně hrozí spíše ztráta distance pod-distancováním nebo pře-distancováním. Jako výchozí zdroj použiji práci Edwarda Bullougha {\clqq}Psychická distance`` jako faktor v umění a estetický princip.
|
|
|
Vnímání výtvarného umění ve volném čase dětí a mládeže
MLS, Pavel
Cílem diplomové práce bylo analyzovat vnímání dětí a mládeže ve vztahu k výtvarnému umění. V první kapitole teoretické části jsem se zaměřil na vysvětlení fenoménů, tj. výtvarné umění, estetika, kultura, kýč a vztah člověka k výše uvedeným hodnotám. V následujících kapitolách se zabývám problematikou a vymezení pojmu a významu volného času i možnosti zprostředkování výtvarného umění dětem a mládeži. Teoretickou část věnuji možnostem konfrontace dětí a mládeže s výtvarným uměním skrze různé kulturní instituce. Tuto část práce zakončuji základním dělením zájmových organizací ve volném čase. Praktická část se věnuje výtvarnému projektu ,,Kdo zná Piaristické náměstí``, {\clq}qRozhovor`` a {\clq}qObjekty v přírodě``. Cílem projektu je výtvarně vyjádřit subjektivní prožitky vyvolané vizuální percepcí konkrétního díla. Projekt je zaměřen na věkovou skupinu dětí a mládeže od 8 do 24 let. Chtěl jsem prostřednictvím projektů konfrontovat jak jednotlivé složky výtvarných oborů (malířství, sochařství a architektura) tak i vybraná slohová období (gotika, baroko a moderna). Najít způsob, jak zprostředkovat výtvarné umění formou zábavnou, naučnou i esteticky hodnotnou. Závěr diplomové práce shrnuje poznatky a postřehy z průběhu jednotlivých výtvarných kroužků, projektů.
|
|
|
Motivace mládeže k výtvarnému umění prostřednictvím výtvarných technik v pedagogice volného času
TREJBALOVÁ, Martina
TREJBALOVÁ,M. Motivace mládeže k výtvarnému umění prostřednictvím výtvarných technik v pedagogice volného času. České Budějovice 2008. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra pedagogiky. Vedoucí práce Irena Kovářová. Cílem bakalářské práce bylo analyzovat způsoby motivace mladých lidí k pozitivnímu vztahu k výtvarnému umění. V prvních kapitolách teoretické části jsem se zabývala vysvětlením základních pojmů, které se týkaly tématu práce, a to pojmů umění, výtvarné umění, estetika a vztahu člověka k výše uvedeným hodnotám. V dalších kapitolách se věnuji problematice mládeže, problematice a významu volného času. Teoretickou část zakončuji tématem motivace. Motivace v jejím pojmovém vymezení a motivace mládeže k výtvarným činnostem prostřednictvím současných výtvarných projektů. Praktická část se věnuje výtvarnému projektu ,,Barevné vnímání hudby``. Cílem projektu je výtvarně vyjádřit subjektivní zážitky, vyvolané sluchovým vnímáním hudby. Projekt je zaměřen na věkovou skupinu mládež. Motivovat mládež nejen k výtvarné, ale k jakékoliv činnost je čím dál těžší. Proto jsem chtěla prostřednictvím projektu objevit jeden ze způsobů, jak věkovou skupinu mládež k výtvarné činnosti motivovat. Závěr bakalářské práce shrnuje poznatky a postřehy z průběhu výtvarného projektu.
|
|
|
Bohumil Markalous / Jaromír John (Příspěvek k dějinám společnosti a kultury v českých zemích v první polovině 20. století)
ŠKRABAL, Luděk
Tato diplomová práce je životopisnou studií o Bohumilu Markalousovi - Jaromíru Johnovi (1882-1952). Estetik, pedagog a osvětový pracovník Markalous začal během První světové války publikovat svá literární díla pod pseudonymem Jaromír John a zařadil se mezi přední české spisovatele první poloviny 20. století. V meziválečném období pracoval v redakci Lidových novin, v letech 1928-1934 vedl redakci časopisu Pestrý týden, své články publikoval dále v Právu lidu, Tribuně, Naší době, Přítomnosti, Magazínu Družstevní práce, atd. V letech 1925-1928 založil a vedl obrazový archiv České tiskové kanceláře. V roce 1927 spoluzakládal a podílel se na organizaci Společenského klubu v Praze Na Příkopech. Založil a redigoval jeden ročník Bytové kultury (1924-1925) a knižnici Ars v nakladatelství Orbis (1924-1948). Jako osobní přítel architekta Adolfa Loose propagoval jeho teoretickou i praktickou činnost v Československu a uspořádal sbírku jeho statí Řeči do prázdna, která vyšla v nakladatelství Orbis v roce 1929. V letech 1934-1946 se věnoval literární tvorbě. V roce 1946 na přímou výzvu rektora nově založené Palackého univerzity v Olomouci Josefa Ludvíka Fischera založil tamní katedru estetiky. Jeho osobní fond se nachází v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze (fond John Jaromír). Většina jeho estetických a žurnalistických prací, které nevyšly za jeho života, je dostupná v publikovaných edicích, stejně jako výbor z korespondence.
|
|
| |
host ::
RSS.