|
|
Problematika výživy u pacientů s atopickým ekzémem
Krejčí, Lenka ; Humlová, Zuzana (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou atopického ekzému, což je neinfekční chronické zánětlivé onemocnění kůže, jehož prevalence stále narůstá a může významně ovlivnit kvalitu života nejen pacienta, ale i jeho rodiny. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá etiologií a patogenezí atopického ekzému, jeho prevencí, rizikovými faktory pro jeho vznik a vhodnou výživou pro pacienty s atopickým ekzémem. Dále jsou zde zahrnuty způsoby diagnostiky atopického ekzému, epidemiologie a prevalence tohoto onemocnění, možné komplikace, které se u pacientů mohou vyskytnout a jednotlivé způsoby léčby a zásady péče o atopickou pokožku. Hlavním cílem praktické části bylo zmapovat, zda strava ovlivňuje projevy atopického ekzému u dotazovaných dospělých pacientů, jak byla tato skutečnost prokázána a zjistit, zda existuje vztah mezi rozsahem postižení kůže atopickým ekzémem a sílou vnímání omezení, která při denních činnostech onemocnění pacientům přináší. Data pro vyhodnocení byla získána na základě anonymního dotazníkového šetření mezi pacienty alergologické ambulance a mezi uživateli sociální sítě. Zhoršení projevů atopického ekzému vlivem stravy uvedlo 87,5 % pacientů alergologické ambulance, z nichž 100 % mělo provedena alergologická vyšetření a 78,1 % respondentů ze...
|
|
|
Ergoterapie u pacientů po aplikaci botulotoxinu. Podtitul: Ovlivňování funkční nezávislosti u dospělých pacientů po získaném poškození mozku
Sobelová, Veronika ; Rodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dědková, Miriama (oponent)
Tato práce se zaměřuje na ergoterapii u pacientů po aplikaci botulotoxinu do horní končetiny. Cílem této práce bylo zhodnocení a porovnání vývoje funkční nezávislosti u pacientů po získaném poškození mozku. Výzkumu se zúčastnilo celkem dvacet pacientů, kteří byli rozděleni do dvou skupin po deseti osobách. Obě skupiny absolvovaly aplikaci botulotoxinu, přičemž experimentální skupina A podstoupila ergoterapii, kontrolní skupina B měla běžnou rehabilitaci v domácím prostředí bez ergoterapeutické intervence po dobu 12 týdnů dle dohody o reedukačním programu spastické parézy, tzv. GSC. Program skupiny A zahrnoval nad rámec běžné rehabilitace ambulantní ergoterapii, kam pacienti docházeli 2 krát týdně po dobu 4 týdnů. Následně obdrželi domácí program po dobu 8 týdnů, během kterého se dostavili na ergoterapii na 2 kontrolní vyšetření. Všichni účastníci byli hodnoceni pomocí Globálního subjektivního sebehodnocení, které je zaměřené na spasticitu. Dále pomocí Funkční míry nezávislosti a modifikovaného Frenchayského testu paže. U experimentální skupiny s ambulantní ergoterapií proběhlo mimo jiné i Kanadské hodnocení výkonu zaměstnávání, na jehož základě byly stanoveny cíle a plány terapie. Porovnáním vývoje jednotlivého testování výzkum prokázal zlepšení rozdílu hodnot experimentální skupiny pacientů s...
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientů se spinální muskulární atrofií
HRBKOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce je zaměřena na definování specifik ošetřovatelské péče u pacientů s onemocněním spinální muskulární atrofie. SMA je řazeno mezi nevyléčitelná genetická onemocnění, způsobující postupné atrofování svalů a deformity těla. Zůstává ale zachované smyslové vnímání a intelekt. Výskyt onemocnění v novorozeneckém a dětském věku převažuje, není však výjimkou propuknutí nemoci v dospělém věku. Vhodná ošetřovatelská péče má velký význam v udržení stávajícího zdravotního stavu pacientů po nejdelší možnou dobu a oddálení nástupu zhoršení zdraví. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zabýváme onemocněním SMA, incidencí, rozdělením, možnostmi terapie a ošetřovatelskou péči. V souvislosti s tématem bakalářské práce jsme zvolili tři cíle. 1.: Zmapovat specifika ošetřovatelské péče u pediatrických pacientů se spinální muskulární atrofií z pohledu všeobecných sester. 2.: Zmapovat specifika ošetřovatelské péče u dospělých pacientů se spinální muskulární atrofií z pohledu všeobecných sester. 3.: Porovnání specifik ošetřovatelské péče u pediatrických a dospělých pacientů se spinální muskulární atrofií. K naplnění zvolených cílů nám posloužila metoda kvalitativního výzkumného šetření pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Ke kvalitnímu zhodnocení cílů nám sloužily výzkumné otázky: Jak specifikují sestry ošetřovatelskou péči poskytovanou pediatrickému pacientovi se spinální muskulární atrofií? Jak specifikují sestry ošetřovatelskou péči poskytovanou dospělému pacientovi se spinální muskulární atrofií? S jakými potřebami se nejčastěji setkávají sestry při péči o pacienta se spinální muskulární atrofií? Výzkumný soubor tvořilo celkem šest respondentek, z nichž tři oslovené měly zkušenosti s péčí o pediatrické pacienty a tři oslovené s péčí o pacienty dospělé. Ke zpracování byla využita technika otevřeného kódování, formou tužka a papír. Získané informace jsme rozdělili do kategorií. Z výzkumného šetření vyplývá, že pro sestry pečující o pediatrické pacienty je důležitý věk při prvním výskytu onemocnění. Je ovlivněna možnost komunikace. Převládá zajištění fyziologických potřeb. V ošetřovatelské péči je důležitá průchodnost tracheostomické kanyly a kontrola stavu dutiny ústní. V otázce výživy preferují podání stravy přes PEG. Také se shodují na potřebě polohování. Vyprazdňování moče zajišťují pomocí PMK nebo močením do plen. Shodují se na podávání laxativ a manuálním vybavení stolice. Výzkumné šetření u sester pečujících o pacienty dospělé nám objasňuje, že nejčastější bariérou je stav vědomí, psychický stav a porucha verbální a neverbální komunikace. U potřeb sestry uvádí potřeby fyziologické, i naplnění psychických potřeb. V ošetřovatelské péči o dýchací cesty sestry uvádějí péči o tracheostomickou kanylu a odsávání. U výživy preferují per os. Poté zavedení NGS nebo NJS. Nejčastěji podání stravy přes PEG. Při imobilitě pacienta se shodují na polohování. Pro vyprazdňování moče používají PMK, nebo epicystostomii. Shodují na podávání laxativ, klyzmat a také manuálním vybavení stolice. Výsledky šetření nám poukazují na rozdíly v ošetřovatelské péči poskytované dětem a dospělým. Nejpodstatnějšími v kategorii bariér v komunikaci, je u dětí věk a u dospělých stav vědomí, ochota a možnost komunikace. U dospělých pacientů to je touha v plnění i vyšších potřeb, kdežto u dětí jde o naplnění fyziologický a sociálních potřeb. V ošetřovatelské péči podstatné rozdíly nalezeny nejsou. Ze získaných výsledků v praktické části bakalářské práce bych chtěla použít poznatky k rozšíření informovanosti všeobecných sester, které nemají zkušenosti s péčí o pacienty s SMA a také k lepší informovanosti širší veřejnosti o tomto vzácném a mnohdy fatálním onemocnění.
|
host ::
RSS.