|
|
Příprava a charakterizace povrchově modifikovaných nanoliposomů s využitím technik klik chemie
Frydrychová, Aneta ; Bartoš,, Milan (oponent) ; Turánek, Jaroslav (vedoucí práce)
Liposomy jsou již desítky let intenzivně zkoumány pro své unikátní vlastnosti, díky kterým jsou použitelné například jako systémy pro cílené doručování léčiv či ke konstrukci vakcín. Tato diplomová práce přináší přehled o jejich nejdůležitějších vlastnostech, možnostech přípravy a modifikacích. Cílem práce je pak samotná příprava, charakterizace a následná povrchová modifikace nanoliposomů. Liposomy byly připraveny metodou hydratace lipidového filmu, pro povrchovou modifikaci byl použit polysacharid manan. Díky využití lipidu s N-oxy skupinou probíhala modifikace přes oximovou vazbu prostřednictvím klik chemie. Nanoliposomy byly charakterizovány řadou fyzikálně-chemických metod jako je TEM, DLS, FT-IR či nano-průtoková cytometrie. Součástí práce je také studium interakce liposomů s vybranými buněčnými liniemi pro ověření, zda stimulují cesty imunitní odpovědi. Výsledky této studie potvrzují aktivaci inflamasomu NLRP3 vedoucí k produkci prozánětlivých cytokinů (IL-1). Připravené liposomy jsou tedy potenciálně použitelné jako adjuvans vakcín.
|
|
|
Příprava a charakterizace povrchově modifikovaných nanoliposomů s využitím technik klik chemie
Frydrychová, Aneta ; Bartoš,, Milan (oponent) ; Turánek, Jaroslav (vedoucí práce)
Liposomy jsou již desítky let intenzivně zkoumány pro své unikátní vlastnosti, díky kterým jsou použitelné například jako systémy pro cílené doručování léčiv či ke konstrukci vakcín. Tato diplomová práce přináší přehled o jejich nejdůležitějších vlastnostech, možnostech přípravy a modifikacích. Cílem práce je pak samotná příprava, charakterizace a následná povrchová modifikace nanoliposomů. Liposomy byly připraveny metodou hydratace lipidového filmu, pro povrchovou modifikaci byl použit polysacharid manan. Díky využití lipidu s N-oxy skupinou probíhala modifikace přes oximovou vazbu prostřednictvím klik chemie. Nanoliposomy byly charakterizovány řadou fyzikálně-chemických metod jako je TEM, DLS, FT-IR či nano-průtoková cytometrie. Součástí práce je také studium interakce liposomů s vybranými buněčnými liniemi pro ověření, zda stimulují cesty imunitní odpovědi. Výsledky této studie potvrzují aktivaci inflamasomu NLRP3 vedoucí k produkci prozánětlivých cytokinů (IL-1). Připravené liposomy jsou tedy potenciálně použitelné jako adjuvans vakcín.
|
|
|
Use of adrenergic receptor alpha2-agonists in pain treatment
Soláriková, Ivana ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Maršáková, Lenka (oponent)
α2-agonistov adrenergných receptorov radíme do skupiny adjuvantných analgetík, ktoré sa podieľajú na modulácii a liečbe bolesti. Pôsobia v noradrenergnom systéme, kde väzbou na receptor spúšťajú kaskádu dejov, vedúcu okrem iného k antinocicepcii. Klinicky najpoužívanejšími predstaviteľmi tejto skupiny sú klonidín a dexmedetomidín, vo veterinárnom lekárstve je tiež používaný xylazín. Veľkou výhodou je ich schopnosť potenciovať účinok opoidných aj neopoidných analgetík a anestetík a znižovať ich dávky. To zmierňuje nepríjemné vedľajšie efekty, spojené najmä s užívaním opoidov, a tiež rozvoj tolerancie. Sú efektívne aj v lokálnej anestézii, kedy vďaka periférnemu miestu účinku nespôsobujú charakteristické, centrálne sprostredkované vedľajšie efekty hemodynamického charakteru. Podieľajú sa na potlačovaní zápalovej reakcie organizmu inhibíciou produkcie prozápalových cytokinínov. Napriek širokej sfére účinku sa zdajú byť bezpečné pri rade rôznych kontraindikácií, ako je sepsa, diabetes alebo tehotenstvo. Kľúčové slová: α2-adrenergné receptory, agonisti, bolesť, analgézia, klonidín, dexmedetomidín, potenciácia, adjuvans
|
|
|
Imunogenní buněčná smrt v klinických vzorcích nádorů
Fejfarová, Adéla ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Büchler, Tomáš (oponent)
Růst a vývoj nádoru je v lidském organismu pod kontrolou imunitního systému. Za spuštění protinádorové imunitní odpovědi jsou zodpovědné molekuly DAMP ("danger-associated molecular pattern"), které se váží na PRR ("pattern recognition receptors") receptory buněk přirozené imunity, což následně vede k aktivaci imunity adaptivní. K uvolnění DAMP molekul z nádorových buněk dochází během imunogenní buněčné smrti (ICD, "immunogenic cell death"). ICD je jedním z typů regulované buněčné smrti (RCD, "regulated cell death"). V experimentálních podmínkách je ICD vyvolaná řadou terapeutických postupů běžně používaných pro léčbu pacientů s nádorovými onemocněními. Charakteristickým znakem ICD je DAMP molekula proteinu kalretikulin, který se přesouvá z endoplazmatického retikula na povrch buněk, kde je ukotvený pomocí receptoru CD91. Mezi další znaky patří jaderný protein HMGB1, který se v pozdní fázi ICD uvolňuje z buněk do nádorového prostředí. Tato bakalářská práce popisuje metody využívané pro detekci externalizace těchto DAMP molekul, a to jak v experimentech s buněčnými liniemi, tak především u vzorků nádorů z pacientů. Dále popisuje vliv těchto DAMP molekul na dobu přežití pacientů. Shrnuje také aktuální stav klinických studií zabývajících se tématem ICD. Klíčová slova nádor, protinádorová imunita,...
|
|
|
Imunogenní buněčná smrt
Šímová, Michaela ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
Imunitní systém je podle "danger" modelu aktivovaný endogenními molekulami uvolněnými z umírajících buněk, které v extracelulárním prostředí slouží jako signály nebezpečí. Jedná se o takzvané DAMP ("danger-associated molecular pattern") molekuly. Nekrotická smrt a prozánětlivé typy programovaných buněčných smrtí charakterizované porušením plazmatické membrány jsou považované za imunogenní, zatímco apoptóza byla původně definovaná jako tolerogenní typ smrti. Za některých okolností však může být imunitní odpověď iniciovaná i apoptotickou buňkou, která je schopná externalizovat DAMP molekuly nově popsanými sekrečními drahami. Tento jev byl pozorovaný na nádorových buňkách jako následek některých široce používaných terapeutických postupů a byl nazvaný imunogenní buněčná smrt ("immunogenic cell death" - ICD). Součástí této práce je nomenklatura vybraných typů buněčné smrti. Cílem této bakalářské práce je poskytnout evidenci o stávajících experimentálních důkazech, které podporují teorii ICD při vyvolání imunitní odpovědi in vivo. Dále zhodnotím často používanou korelaci s objevením typických DAMP molekul na povrchu nádorových buněk či sekrecí těchto molekul do extracelulárního prostředí.
|
|
|
Imunogenní buněčná smrt
Šímová, Michaela ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
Imunitní systém je podle "danger" modelu aktivovaný endogenními molekulami uvolněnými z umírajících buněk, které v extracelulárním prostředí slouží jako signály nebezpečí. Jedná se o takzvané DAMP ("danger-associated molecular pattern") molekuly. Nekrotická smrt a prozánětlivé typy programovaných buněčných smrtí charakterizované porušením plazmatické membrány jsou považované za imunogenní, zatímco apoptóza byla původně definovaná jako tolerogenní typ smrti. Za některých okolností však může být imunitní odpověď iniciovaná i apoptotickou buňkou, která je schopná externalizovat DAMP molekuly nově popsanými sekrečními drahami. Tento jev byl pozorovaný na nádorových buňkách jako následek některých široce používaných terapeutických postupů a byl nazvaný imunogenní buněčná smrt ("immunogenic cell death" - ICD). Součástí této práce je nomenklatura vybraných typů buněčné smrti. Cílem této bakalářské práce je poskytnout evidenci o stávajících experimentálních důkazech, které podporují teorii ICD při vyvolání imunitní odpovědi in vivo. Dále zhodnotím často používanou korelaci s objevením typických DAMP molekul na povrchu nádorových buněk či sekrecí těchto molekul do extracelulárního prostředí.
|
|
|
Use of adrenergic receptor alpha2-agonists in pain treatment
Soláriková, Ivana ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Maršáková, Lenka (oponent)
α2-agonistov adrenergných receptorov radíme do skupiny adjuvantných analgetík, ktoré sa podieľajú na modulácii a liečbe bolesti. Pôsobia v noradrenergnom systéme, kde väzbou na receptor spúšťajú kaskádu dejov, vedúcu okrem iného k antinocicepcii. Klinicky najpoužívanejšími predstaviteľmi tejto skupiny sú klonidín a dexmedetomidín, vo veterinárnom lekárstve je tiež používaný xylazín. Veľkou výhodou je ich schopnosť potenciovať účinok opoidných aj neopoidných analgetík a anestetík a znižovať ich dávky. To zmierňuje nepríjemné vedľajšie efekty, spojené najmä s užívaním opoidov, a tiež rozvoj tolerancie. Sú efektívne aj v lokálnej anestézii, kedy vďaka periférnemu miestu účinku nespôsobujú charakteristické, centrálne sprostredkované vedľajšie efekty hemodynamického charakteru. Podieľajú sa na potlačovaní zápalovej reakcie organizmu inhibíciou produkcie prozápalových cytokinínov. Napriek širokej sfére účinku sa zdajú byť bezpečné pri rade rôznych kontraindikácií, ako je sepsa, diabetes alebo tehotenstvo. Kľúčové slová: α2-adrenergné receptory, agonisti, bolesť, analgézia, klonidín, dexmedetomidín, potenciácia, adjuvans
|
|
|
Chování herbicidů v porostu kedluben a jejich vliv na kvalitu porostu
Kadeřávková, Lenka ; Kočárek, Martin (vedoucí práce) ; Břendová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na zhodnocení chování herbicidů v porostu kedluben. Na začátku práce se uvádí teoretické a obecné informace o pesticidech a herbicidech, o jejich chování v půdě, fytotoxicitě rostlin a zelenině.
Stěžejní část práce se zabývá odlišností v chování herbicidů v půdě s účinnými látkami metazachlor a pendimethalin, o jejich vzájemném působení při aplikaci ve směsi a jak se chovají v půdě při aplikaci samostatně. Dále se zabývá výsledky poločasu rozpadů aplikovaných herbicidů. Zda byl mezi nimi významný rozdíl při použití adjutantů, a jaký vliv měla závlaha na pokus. Dále hodnotí vliv účinných látek na projev fytotoxicity kedluben.
Poslední část práce je zaměřena na statistické vyhodnocení jednotlivých variant aplikovaných herbicidů. Na základě získaných výsledků došlo k potvrzení hypotézy. Chování účinných látek v půdě, které byly aplikovány ve formě směsí, se lišily od aplikovaných herbicidních látek samostatně. Bylo zjištěno, že aplikované látky ve směsi mají větší vliv na potlačení plevelů v porostu kedluben, delší poločas rozpadu a jejich působení na kulturní rostliny se projevuje fytotoxicky. Významný vliv na celkové zhodnocení měla závlaha, která by měla být nedílnou součástí procesu aplikace herbicidních směsí i následné péče o porost.
|
host ::
RSS.