|
|
Možnosti zpracování odpadního glycerolu z výroby bionafty
Hýža, Bohumil ; Friedl, Zdeněk (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je popsat možnosti zpracování odpadního glycerolu pocházejícího z výroby bionafty. Práce je čistě teoretická a informace k ní byly získány z různých literárních zdrojů. Úvod práce pojednává o technologické stránce výroby bionafty esterifikací rostlinných olejů methanolem. Dále je zde uvedeno množství vyrobené bionafty v různých státech světa. V teoretické části jsou uvedeny fyzikální a chemické vlastnosti glycerolu a jeho klasické použití například při výrobě nitroglycerinu, ve farmaceutickém průmyslu, atd. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé technologické postupy na zpracování glycerolu ve větších množstvích jako je reformování vodní parou, při kterém vzniká syntézní plyn, který lze následně využít pro výrobu kapalných pohonných hmot pomocí Fischer-Tropschovi syntézy. Dále je zde uvedena redukce glycerolu na propylenglykol pomocí vodíku. Dalšími metodami jsou dehydroxylace glycerolu na 1,3 propandiol, halogenace glycerolu za vzniku epichlorhydrinu, katalytická dehydratace glycerolu na akrolein a 3-hydroxypropionaldehyd, oxydehydratace na kyselinu polyakrylovou, butylace glycerolu na katalyzátoru Amberlyst a vznik glycerol-terc-butyletherů používaných jako aditiva do pohonných hmot, polymerace glycerolu na polyglyceroly, přeměna glycerolu na kyselinu mléčnou alkalicky katalyzovanou hydrotermickou reakcí, esterifikace karboxylových kyselin glycerolem a vznik glycerolesterů, selektivní oxidace glycerolu na kyselinu glycerovou, kyselinu tartronovou a dihydroxyaceton a glycerol jako přísada do cementů. V závěru práce jsou uvedeny grafy cenového vývoje glycerolu v posledních letech.
|
|
|
Možnosti zpracování odpadů glykolu a glycerolu na účelové látky
Hýža, Bohumil ; Bednařík, Karel (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
V úvodu diplomové práce je shrnuta výroba bionafty a její světová produkce. Více do hloubky je zde rozpracována výroba bionafty v České republice a také v Evropské unii a také nějaké evropské legislativní předpisy a normy pro bionaftu. Také je zde popsáno složení bionafty a popis technologie její výroby. V teoretické části jsou shrnuty fyzikální a chemické vlastnosti surového i čistého glycerolu a tradiční použití glycerolu jako je potravinářství, výbušniny aj. Potom jsou zde uvedeny nové navrhované postupy zpracování odpadního glycerolu a glykolu, které byly provedeny v experimentální části diplomové práce. Je zde popsána iontová výměna, vlastnosti použitých katexů a také solí vzniklých neutralizací NaOH v odpadním glycerolu organickými kyselinami a CO2. Dále je popsána ochrana dřeva, vlastnosti ethylenglykolu, vlastnosti chladících kapalin a vlastnosti boroglycerolů a boroglykolů jako ochrany na dřevo a mechanismus jejich přípravy. Také je zde popsán mechanismus dehydratace glycerolu na akrolein a možnosti, kterými lze syntézu provést. V experimentální části bylo provedeno měření pH odpadního glycerolu, zjištěno přibližné množství NaOH v tomto glycerolu a čištění odpadního glycerolu od NaOH pomocí kyselých katexů na kolonách, nebo pomocí neutralizace kyselinou olejovou, mléčnou a CO2. Dále byly provedeny syntézy glycerol borátů a ethylenglykol borátů. Byla zjištěna množství vody v odpadním ethylenglykolu a množství methanolu a vody v odpadním glycerolu pomocí destilace, byly připraveny boroglykoly a boroglyceroly, z množství vzniklé reakční vody byly zjištěny reakční poměry H3BO3, Na2B4O7•10 H2O a glycerolu a bylo provedeno experimentální ředění vzniklých boroglycerolů a boroglykolů různými rozpouštědly. Závěrem byly zředěné boroglyceroly nanášeny na dřevo. V závěru byla provedena dehydratace glycerolu na akrolein za katalytického působení KHSO4. Ve výsledcích jsou uvedeny všechny výsledky a diskutovány možnosti využití poznatků získaných v této práci v průmyslu. V závěru je uvedeno ekonomické srovnání použití odpadního glycerolu a ropy jako suroviny a také grafy vývoje ceny ropy za 40 let od roku 1970 a také graf vývoje ceny odpadního glycerolu. Je zde také diskutována technologická aplikovatelnost použitých metod v praxi.
|
|
|
Možnosti zpracování odpadů glykolu a glycerolu na účelové látky
Hýža, Bohumil ; Bednařík, Karel (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
V úvodu diplomové práce je shrnuta výroba bionafty a její světová produkce. Více do hloubky je zde rozpracována výroba bionafty v České republice a také v Evropské unii a také nějaké evropské legislativní předpisy a normy pro bionaftu. Také je zde popsáno složení bionafty a popis technologie její výroby. V teoretické části jsou shrnuty fyzikální a chemické vlastnosti surového i čistého glycerolu a tradiční použití glycerolu jako je potravinářství, výbušniny aj. Potom jsou zde uvedeny nové navrhované postupy zpracování odpadního glycerolu a glykolu, které byly provedeny v experimentální části diplomové práce. Je zde popsána iontová výměna, vlastnosti použitých katexů a také solí vzniklých neutralizací NaOH v odpadním glycerolu organickými kyselinami a CO2. Dále je popsána ochrana dřeva, vlastnosti ethylenglykolu, vlastnosti chladících kapalin a vlastnosti boroglycerolů a boroglykolů jako ochrany na dřevo a mechanismus jejich přípravy. Také je zde popsán mechanismus dehydratace glycerolu na akrolein a možnosti, kterými lze syntézu provést. V experimentální části bylo provedeno měření pH odpadního glycerolu, zjištěno přibližné množství NaOH v tomto glycerolu a čištění odpadního glycerolu od NaOH pomocí kyselých katexů na kolonách, nebo pomocí neutralizace kyselinou olejovou, mléčnou a CO2. Dále byly provedeny syntézy glycerol borátů a ethylenglykol borátů. Byla zjištěna množství vody v odpadním ethylenglykolu a množství methanolu a vody v odpadním glycerolu pomocí destilace, byly připraveny boroglykoly a boroglyceroly, z množství vzniklé reakční vody byly zjištěny reakční poměry H3BO3, Na2B4O7•10 H2O a glycerolu a bylo provedeno experimentální ředění vzniklých boroglycerolů a boroglykolů různými rozpouštědly. Závěrem byly zředěné boroglyceroly nanášeny na dřevo. V závěru byla provedena dehydratace glycerolu na akrolein za katalytického působení KHSO4. Ve výsledcích jsou uvedeny všechny výsledky a diskutovány možnosti využití poznatků získaných v této práci v průmyslu. V závěru je uvedeno ekonomické srovnání použití odpadního glycerolu a ropy jako suroviny a také grafy vývoje ceny ropy za 40 let od roku 1970 a také graf vývoje ceny odpadního glycerolu. Je zde také diskutována technologická aplikovatelnost použitých metod v praxi.
|
|
|
Možnost zpracování glycerolové fáze z výroby bionafty
Hýža, Bohumil ; Bednařík, Karel (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo uvést a aplikovat možnosti využití odpadního glycerolu z výroby bionafty a částečně také odpadní nízkotuhnoucí chladící směsi do automobilů, které by bylo možné uplatnit i v průmyslu. V úvodu diplomové práce je shrnuta výroba bionafty a její světová produkce. Více do hloubky je zde rozpracována výroba bionafty v České republice a také v Evropské unii a také nějaké evropské legislativní předpisy a normy pro bionaftu. Také je zde popsáno složení bionafty a popis technologie její výroby. V teoretické části jsou shrnuty fyzikální a chemické vlastnosti glycerolu a dále je zde shrnuto tradiční použití glycerolu jako je potravinářství, výbušniny aj. Potom jsou zde uvedeny nové postupy, které byly provedeny v experimentální části diplomové práce. Je zde popsána iontová výměna, vlastnosti použitých katexů, vlastnosti použitých kyselin a také solí vzniklých neutralizací NaOH v odpadním glycerolu těmito kyselinami. Dále je zde popsána ochrana dřeva, vlastnosti ethylenglykolu a vlastnosti chladících kapalin a vlastnosti boroglycerolů a boroglykolů jako ochrany na dřevo a mechanismus jejich přípravy. Dále je zde popsán mechanismus dehydratace glycerolu na akrolein a možnosti, kterými lze syntézu provést. V experimentální části bylo provedeno měření pH odpadního glycerolu, zjištěno přesné množství NaOH v tomto glycerolu a čištění odpadního glycerolu od NaOH pomocí kyselých katexů na kolonách, nebo pomocí neutralizace kyselinou olejovou, mléčnou a CO2. Dále byly provedeny syntézy glycerol borátů a ethylenglykol borátů. Byla zjištěna množství vody v odpadním ethylenglykolu a množství methanolu a vody v odpadním glycerolu pomocí destilace, byly připraveny boroglykoly a boroglyceroly, z množství vzniklé reakční vody byly zjištěny reakční poměry H3BO3, Na2B4O7•10 H2O a glycerolu a bylo provedeno experimentální ředění vzniklých boroglycerolů a boroglykolů různými rozpouštědly. Závěrem byly zředěné boroglyceroly nanášeny na dřevo. V závěru byla provedena dehydratace glycerolu na akrolein za katalytického působení KHSO4. Ve výsledcích jsou uvedeny všechny výsledky a diskutovány možnosti využití poznatků získaných v této práci v průmyslu. V závěru je uvedeno ekonomické srovnání použití odpadního glycerolu a ropy jako suroviny a také grafy vývoje ceny ropy za 40 let od roku 1970 a také graf vývoje ceny odpadního glycerolu.
|
|
|
Možnosti zpracování odpadního glycerolu z výroby bionafty
Hýža, Bohumil ; Friedl, Zdeněk (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je popsat možnosti zpracování odpadního glycerolu pocházejícího z výroby bionafty. Práce je čistě teoretická a informace k ní byly získány z různých literárních zdrojů. Úvod práce pojednává o technologické stránce výroby bionafty esterifikací rostlinných olejů methanolem. Dále je zde uvedeno množství vyrobené bionafty v různých státech světa. V teoretické části jsou uvedeny fyzikální a chemické vlastnosti glycerolu a jeho klasické použití například při výrobě nitroglycerinu, ve farmaceutickém průmyslu, atd. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé technologické postupy na zpracování glycerolu ve větších množstvích jako je reformování vodní parou, při kterém vzniká syntézní plyn, který lze následně využít pro výrobu kapalných pohonných hmot pomocí Fischer-Tropschovi syntézy. Dále je zde uvedena redukce glycerolu na propylenglykol pomocí vodíku. Dalšími metodami jsou dehydroxylace glycerolu na 1,3 propandiol, halogenace glycerolu za vzniku epichlorhydrinu, katalytická dehydratace glycerolu na akrolein a 3-hydroxypropionaldehyd, oxydehydratace na kyselinu polyakrylovou, butylace glycerolu na katalyzátoru Amberlyst a vznik glycerol-terc-butyletherů používaných jako aditiva do pohonných hmot, polymerace glycerolu na polyglyceroly, přeměna glycerolu na kyselinu mléčnou alkalicky katalyzovanou hydrotermickou reakcí, esterifikace karboxylových kyselin glycerolem a vznik glycerolesterů, selektivní oxidace glycerolu na kyselinu glycerovou, kyselinu tartronovou a dihydroxyaceton a glycerol jako přísada do cementů. V závěru práce jsou uvedeny grafy cenového vývoje glycerolu v posledních letech.
|
host ::
RSS.