|
|
Riziko hybridizace ohrožené třešně křovité (Prunus fruticosa) s pěstovanými zástupci rodu Prunus
Musilová, Lenka ; Vít, Petr (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Předkládaná diplomová práce hodnotí riziko probíhající hybridizace (antropohybridizace) v populacích silně ohroženého taxonu Prunus fruticosa na území České republiky a v přilehlých oblastech. Pro studium hybridizace byla využita analýza absolutní velikosti genomu (stanovená pomocí průtokové cytometrie) spolu s klasickou a geometrickou morfometrikou. Bylo zjištěno, že ke křížení P. fruticosa dochází ve stejné míře jak se zplanělou a na našem území nepůvodní Prunus cerasus (vzniká tetraploidní kříženec Prunus ×eminens), tak s přirozeně se vyskytující Prunus avium (vzniká triploidní kříženec Prunus ×mohacsyana). Výskyt triploidního hybrida byl na území České republiky podceňován (uváděn byl pouze tetraploidní hybrid), protože kříženci P. ×eminens a P. ×mohacsyana nejsou odlišitelní pomocí studovaných morfologických znaků. Díky odlišné ploidii je ale lze za využití průtokové cytometrie jednoznačně odlišit. Na většině analyzovaných lokalit se nacházeli buď pouze jedinci čisté P. fruticosa nebo hybridi prvního či druhého typu. Jen čtyři populace byly smíšené. Ve dvou z nich byla zjištěna kontinuální variabilita v absolutní velikosti genomu, která by mohla poukazovat na výskyt hybridních rojů zahrnující různě pokročilé hybridy včetně zpětných kříženců. Jedná se však pouze o nepřímé důkazy případně...
|
|
|
Variabilita a mezidruhová hybridizace mezi druhy Elymus repens a E. hispidus
Bartošová, Romana ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Čeleď Poaceae představuje jednu z nejodvozenějších skupin jednoděložných rostlin, ve které dochází ve zvýšené míře k polyploidizaci a hybridizaci. Tribus Triticeae, a samotný rod Elymus, je modelovým příkladem enormní úrovně retikulátní evoluce. Předložená diplomová práce stanovila frekvenci a směr hybridizace mezi druhy Elymus hispidus a E. repens na území střední Evropy a zhodnotila evoluční význam hybridního roje na lokalitě NPR Čertoryje (Bílé Karpaty), kde dochází ve výrazně větší míře k hybridizaci a polyploidizaci. Potenciál pro hybridizaci mělo 14,4 % populací, protože se v nich buď přímo vyskytoval hybrid (7,9 %), nebo oba rodičovské druhy (8,4 %). Aneuploidní rostliny a cytotypy s vyšší ploidií byly potvrzeny jen z čertoryjské populace (s výjimkou jediného DNA nonaploida). Pomocí genomové hybridizace in situ byly potvrzeny a zpřesněny počty chromozomů u jednotlivých ploidních úrovní druhů a jejich subgenomová složení. Nově byla popsána genomová konstituce mezidruhových hybridů a vyšších alopolyploidů a byl odhalen jejich heterogenní původ. Průtoková cytometrie odhalila kontinuum absolutních genomových velikostí, které ukazuje na plynulý přechod hybrida mezi rodičovskými druhy (asymetricky - především směrem k E. hispidus). V modelové populaci čertoryjského hybridního roje vznikají hybridy...
|
|
|
Variabilita a mezidruhová hybridizace mezi druhy Elymus repens a E. hispidus
Bartošová, Romana ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Čeleď Poaceae představuje jednu z nejodvozenějších skupin jednoděložných rostlin, ve které dochází ve zvýšené míře k polyploidizaci a hybridizaci. Tribus Triticeae, a samotný rod Elymus, je modelovým příkladem enormní úrovně retikulátní evoluce. Předložená diplomová práce stanovila frekvenci a směr hybridizace mezi druhy Elymus hispidus a E. repens na území střední Evropy a zhodnotila evoluční význam hybridního roje na lokalitě NPR Čertoryje (Bílé Karpaty), kde dochází ve výrazně větší míře k hybridizaci a polyploidizaci. Potenciál pro hybridizaci mělo 14,4 % populací, protože se v nich buď přímo vyskytoval hybrid (7,9 %), nebo oba rodičovské druhy (8,4 %). Aneuploidní rostliny a cytotypy s vyšší ploidií byly potvrzeny jen z čertoryjské populace (s výjimkou jediného DNA nonaploida). Pomocí genomové hybridizace in situ byly potvrzeny a zpřesněny počty chromozomů u jednotlivých ploidních úrovní druhů a jejich subgenomová složení. Nově byla popsána genomová konstituce mezidruhových hybridů a vyšších alopolyploidů a byl odhalen jejich heterogenní původ. Průtoková cytometrie odhalila kontinuum absolutních genomových velikostí, které ukazuje na plynulý přechod hybrida mezi rodičovskými druhy (asymetricky - především směrem k E. hispidus). V modelové populaci čertoryjského hybridního roje vznikají hybridy...
|
|
|
The evolution of Elettariopsis (Zingiberaceae)
Hlavatá, Kristýna ; Fér, Tomáš (vedoucí práce) ; Dančák, Martin (oponent)
Tato práce si klade za cíl podat komplexní vhled do problematiky rodu Elettariopsis Baker, posledního nerevidovaného rodu v podčeledi Alpinioideae (Zingiberaceae). Na sekvenčních datech z úseků ITS, matK, a DCS jsou provedeny fylogenetické analýzy, které jsou korelovány s absolutní velikostí genomu a biogeografickým rozložením vzorků. Z výsledků je zřetelné, že Elettariopsis jakožto rod je jen slabě podpořen a silně podpořen je pouze po spojení s některými druhy rodu Amomum Roxb., včetně typového druhu A. subulatum. Absolutní velikost genomu je v této skupině větší, než v mimoskupině (outgroup) tvořené zástupci podčeledi Zingiberoideae. Ze sekvenčních dat dále vyplývá, že Elettariopsis je rozdělen do dvou silně podpořených skupin, skupiny F a skupiny G, z nichž každá zahrnuje několik silně podpořených skupin. Z analýzy absolutní velikosti genomu se ukazuje, že absolutní velikost genomu je vyšší ve skupině Fnež ve skupině G. Tyto dvě skupiny se rovněž liší svým biogeografickým rozložením; skupina "E. triloba/E. unifolia" se vyskytuje pouze ve Vietnamu, Laosu a Thajsku, zatímco zástupci skupiny "E. curtisii" se vyskytují rovněž v Singapuru a v Indonésii (na Borneu). Klíčová slova: Zingiberaceae, Elettariopsis, jihovýchodní Asie, ITS, matK, DCS, absolutní velikost genomu
|
|
|
Riziko hybridizace ohrožené třešně křovité (Prunus fruticosa) s pěstovanými zástupci rodu Prunus
Musilová, Lenka ; Vít, Petr (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Předkládaná diplomová práce hodnotí riziko probíhající hybridizace (antropohybridizace) v populacích silně ohroženého taxonu Prunus fruticosa na území České republiky a v přilehlých oblastech. Pro studium hybridizace byla využita analýza absolutní velikosti genomu (stanovená pomocí průtokové cytometrie) spolu s klasickou a geometrickou morfometrikou. Bylo zjištěno, že ke křížení P. fruticosa dochází ve stejné míře jak se zplanělou a na našem území nepůvodní Prunus cerasus (vzniká tetraploidní kříženec Prunus ×eminens), tak s přirozeně se vyskytující Prunus avium (vzniká triploidní kříženec Prunus ×mohacsyana). Výskyt triploidního hybrida byl na území České republiky podceňován (uváděn byl pouze tetraploidní hybrid), protože kříženci P. ×eminens a P. ×mohacsyana nejsou odlišitelní pomocí studovaných morfologických znaků. Díky odlišné ploidii je ale lze za využití průtokové cytometrie jednoznačně odlišit. Na většině analyzovaných lokalit se nacházeli buď pouze jedinci čisté P. fruticosa nebo hybridi prvního či druhého typu. Jen čtyři populace byly smíšené. Ve dvou z nich byla zjištěna kontinuální variabilita v absolutní velikosti genomu, která by mohla poukazovat na výskyt hybridních rojů zahrnující různě pokročilé hybridy včetně zpětných kříženců. Jedná se však pouze o nepřímé důkazy případně...
|
host ::
RSS.