|
|
Růst rákosu obecného (\kur{Phragmites australis}) na vybrané vegetační kořenové čistírně
MOULISOVÁ, Lenka
Bakalářská práce je součástí projektu GAČR 206/06/0058 Monitoring těžkých kovů a vybraných rizikových prvků při čištění odpadních vod v umělých mokřadech. Cílem práce je zhodnotit růstové charakteristiky rákosu obecného na vybrané vegetační kořenové čistírně. Na odběry biomasy byla použita destruktivní metoda. Odběr proběhl v jedné sezóně na nátoku a odtoku vegetační kořenové čistírny. Nadzemní biomasa byla stanovena ze šesti vzorků na nátoku a šesti vzorků na odtoku. Podzemní biomasa byla odhadnuta ze dvou vzorků odebraných na nátoku a ze dvou vzorků odebraných na odtoku. Průměrná celková nadzemní biomasa (stanovená v srpnu 2007) dosahovala na nátoku 1296 g.m-2 a na odtoku 1105 g.m-2. Průměrná živá podzemní biomasa dosáhla na nátoku 1729 g.m-2 a na odtoku 2161 g.m-2.
|
|
|
Dynamika nadzemní biomasy ostřicového slatiniště
HAŠEK, Ladislav
Předkládaná diplomová práce je součástí projektu GA ČR P504/11/1151, jež se zabývá vlivem rostlin na celkovou bilanci oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů vyprodukovaných v modelovém ekosystému ostřicového slatiniště na Mokrých loukách u Třeboně. Konkrétně se diplomová práce soustředí na dynamiku růstu ostřice štíhlé (Carex acuta). Samotné odběry byly prováděny destruktivní metodou v blízkosti automatické meteorologické stanice CVGZ AV ČR. V průběhu vegetační sezóny se uskutečnilo devět odběrů ve dnech 25.3., 15.4., 6.5., 5.6., 9.7., 5.8., 9.9., 21.10. a 25.11.. V rámci jednoho odběru bylo odebráno osm vzorků nadzemní biomasy, tedy 72 vzorků v rámci všech odběrů. Bylo provedeno i srovnání sezónní dynamiky nadzemní biomasy ostřice štíhlé (C. acuta) s dynamikou nadzemní biomasy ostatních rostlinných druhů na pokusné lokalitě. Odebrána byla živá i odumřelá biomasa, jež byla následně tříděna na jednotlivé botanické druhy, vysušena, zvážena a zjištěné hodnoty byly zpracovány v tabulkách MS Excel. Nejvyšší hodnoty celkové nadzemní biomasy všech druhů byly zjištěny na odběru 9.7 (1452,72 g.m-2). V rámci jednotlivých druhů vykazovaly nejvyšší hodnoty sušiny třtina šedavá(C. canescens) (1257,93 g.m-2) a ostřice štíhlá (C. acuta) (1163,49 g.m-2). Ostřice štíhlá vykazovala nejvyšší hustotu všech odnoží na odběru 15.4 (300 ks/m2) a nejvyšší průměrnou hmotnost jedné odnože u odběru odběru 5.6 (7,59 g.m-2). Délka nejdelší živé odnože ostřice štíhlé byla pak v rámci všech jednotlivých měření téměř stejná.
|
|
|
Methods for estimating aboveground biomass of tropical forest and their applications within the SAFE project in Borneo (Sabah, Malaysia)
Volánek, Jiří
Traditional non-destructive practices of aboveground biomass (AGB) estimation of tropical forest are reviewed in this thesis. Suitable published allometric methods are explained and applied to data collected in-situ on 24 SAFE Project plots in Borneo with particular attention being paid to small stem diameter trees (< 10 cm diameter at breast height). The AGB of logged-over secondary plots is estimated through the use of eight different allometric equations including pantropic, site-specific and small stem diameter suitable models. Resulting values of AGB estimation are reviewed and the performance of chosen allometric models compared to assigned plot quality score. Results show that the difference in AGB estimation is sizeable and considerably varies amongst and within plots. Also, that certain pantropic models may overestimate the AGB of the SAFE Project census plots. The error created by omitting trees with DBH < 10 cm, as established census protocols do, is far from insignificant and can produce underestimations in the range of 2.25 to 40.76%.
|
|
|
Zhodnocení fenotypové variability komerčních kultivarů a planých populací chrastice rákosovité v experimentálních podmínkách
JANUŠ, Vojtěch
Předkládaná bakalářská práce je součástí projektu AMVIS 20-LH 11039. Cílem práce je zhodnocení růstových charakteristik a fenotypové variability u planě rostoucích populací a komerčních kultivarů chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea) v nádobovém pokuse. V rámci projektu byl založen experimentální pokus na pozemku Botanického ústavu AV ČR Třeboň. V rámci předložené bakalářské práce byly zjišťovány morfologické vlastnosti zkoumaných rostlin v průběhu vegetační sezóny, 26.6.?18.9.2012. Na konci pokusu byla použita destruktivní metoda k zjištění nadzemní biomasy. Rostliny z přirozených populací dosahovaly vyšších hodnot studovaných charakteristik, než komerční kultivary. Nejvyšší průměrné hodnoty nadzemní biomasy pak dosáhly populace pocházející z oblasti Dyje (433 g).
|
|
|
Dynamika nadzemní biomasy ostřicového slatiniště
HOVORKA, František
Předkládaná diplomová práce je součástí projektu GA ČR P504/11/1151. Tento projekt řeší úlohu rostlin z hlediska bilance skleníkových plynů ostřicového slatiniště. Práce se soustředí na dynamiku růstu ostřice štíhlé (Carex acuta L.) na modelové lokalitě v zamokřené části Mokrých Luk u Třeboně. Sezónní přírůstek byl stanoven pomocí destruktivních odběrů nadzemních částí Carex acuta L. Nejvyšší hodnota nadzemní živé a odumřelé biomasy ostřice štíhlé v roce 2010 byla zjištěna dne 19.7, a dosáhla 321,44 g.m-2. V roce 2011 bylo sezónní maximum nadzemní biomasy zjištěno dne 27.6 a činilo 357,97 g.m-2. Maximální dosažená celková biomasa (tj. živá a odumřelá biomasa ostřice štíhlé a ostatních druhů) dosáhla 558,22 g.m-2 v roce 2010 a 522,38 g.m-2 v roce 2011. Nejvyšší hustota odnoží ostřice štíhlé činila 485 ks.m-2 v roce 2010 a 435 ks.m-2 v roce 2011.
|
|
|
Vliv eutrofizace na primární produkci travinného mokřadu
BORDOVSKÁ, Monika
Tato práce je součástí studia mokrých luk v rámci projektu GA ČR 526/09/1545. Jeho cílem je zjistit význam nově asimilovaného uhlíku pro interakce rostlin s půdou v mokřadních travinných ekosystémech v proměnlivých podmínkách vnějšího prostředí. V rámci tohoto projektu bylo hodnoceno zájmové území Hamerských luk v nivě řeky Nežárky z hlediska celkové nadzemní produkce. Tato práce zahrnuje data z let 2010 a 2011. Každý rok byly provedeny dva odběry biomasy. V každém odběru bylo odebráno celkem 24 vzorků z ploch s různou intenzitou hnojení. Varianty zahrnovaly plochy s vysokou intenzitou hnojení, plochy s nízkou intenzitou hnojení a plochy nehnojené. Za rok 2010 byla produkce nadzemní biomasy 863,88 g.m-2 u ploch s vysokou variantou hnojení, 788,46 g.m-2 u ploch s nízkou variantou hnojení a 839,69 g.m-2na plochách bez hnojení. Roční produkce nadzemní biomasy za rok 2011 byla 1149,71 g.m-2 na plochách s vysokou variantou hnojení, 953,73 g.m-2 na plochách s nízkou intenzitou hnojení a 930,25 g.m-2 na plochách bez hnojení.
|
|
|
Efektivita využití vody-různé způsoby výpočtu
Slípková, Romana
Množství vytvořené biomasy na jednotku spotřebované vody nazýváme efektivitou využití vody (angl. WUE). Porosty smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst) s hustotou 1820 jedinců ha-1 (FS) a s hustotou 2440 jedinců ha-1. (FD) na terénním pracovišti Bílý Kříž byly sledovány v růstové sezóně 2003. WUE (g.l-1) byla vypočtena jako podíl přírůstu nadzemní biomasy definovaném dvěma způsoby a transpirace. Přírůst nadzemní biomasy byl vypočten (I) přímým odvozením přírůstu z alometrického vztahu TB a výčetní tloušťky (TBI) a (II) součtem biomas kmenů (SB), větví (BB) a listoví (LB) odvozených zvlášť. Průměrná efektivita využití vody WUEI byla u porostu FS 6,5 g/l a FD 14,0 g.l-1; v případě WUEII FS 4,9 g.l-1 a FD 10,1 g.l-1, rozdíly nebyly statisticky významné. Přísušky se projevily poklesem WUETBI způsobeným hlavně zmenšením objemu kmene a ne WUE jako takové. WUETBII je tedy pro výpočet dlouhodobé WUE vhodnější.
Plný tet: Slípková_SylvaNet WoodNet 2010 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
Nadzemní produkce nesečeného mokřadního porostu
HOVORKA, František
Bakalářská práce je součástí projektu MŢP SP/2d1/9307 (Czech Terra). Cílem tohoto projektu je zhodnocení bilance zásoby uhlíku v hlavních typech ekosystémů nacházejících se v České republice. Má práce je tematicky zaměřená na produkci nadzemní biomasy porostu s dominantní ostřicí štíhlou (Carex acuta L.). Destruktivními odběry byl stanoven sezónní přírůstek nadzemních částí Carex acuta L. Nejvyšší hodnota Carex acuta L. (ţivá a odumřelá) byla dosaţena dne 13.8., 364,63 g.m-2. Maximální dosaţená celková biomasa z m2 (tj. ţivé a odumřelé biomasy Carex acuta L. a ostatních druhů) dosahovala dne 13.8., 506,76 g.m-2. Nejvyšších hodnot v počtu odnoţí dosahovala Carex acuta L. dne 8.6., 424 kusů/m2.
|
|
|
Podzemní biomasa rákosu obecného (Phragmites australis) na vegetační kořenové čistírně
MOULISOVÁ, Lenka
Diplomová práce je součástí projektu GAČR 206/06/0058 Monitoring těžkých kovů a vybraných rizikových prvků při čištění odpadních vod v umělých mokřadech. Cílem práce je zhodnotit časovou a prostorovou variabilitu podzemní biomasy rákosu obecného na vybrané vegetační kořenové čistírně ve Slavošovicích. Odběry nadzemní a podzemní biomasy byly provedeny destruktivní metodou. Nadzemní biomasa byla stanovena v roce 2009 ze šesti vzorků odebraných na nátoku a šesti vzorků odebraných na odtoku. Podzemní biomasa (v roce 2008) byla odhadnuta ze dvou vzorků na nátoku a dvou vzorků na odtoku. V roce 2009 byla podzemní biomasa stanovena ze šesti vzorků odebraných na nátoku a ze šesti vzorků na odtoku. Analýza struktury kořenů byla stanovena ze 12 vzorků odebraných na nátoku a 12 vzorků na odtoku. Průměrná celková nadzemní biomasa dosahovala na nátoku 1039 g.m-2 a na odtoku 1749 g.m-2. Průměrná celková podzemní biomasa v roce 2009 dosáhla na nátoku 1718 g.m-2 a na odtoku 1562 g.m-2. Průměrná celková délka kořenů vyrůstajících z jedné uzliny oddenku dosahovala na nátoku 284, 7 m.m-2 a na odtoku 324,9 m.m-2. Průměrná specifická délka všech kořenů byla na nátoku 2589,5 cm.g-1 a na odtoku 2956,9 cm.g-1. Průměrná celková délka kořenů na nátoku dosahovala 1,7 km.m-2 a na odtoku 2,9 km.m-2.
|
|
|
Nadzemní produkce porostu zaplavované louky s dominantní ostřicí štíhlou (Carex acuta)
KUNCOVÁ, Štěpánka
Tato diplomová práce je součástí projektu MŽP SP/2d1/9307 (Czech Terra), jehož cílem je zhodnotit bilanci a koloběh uhlíku v hlavních typech ekosystémů v České republice. V rámci tohoto projektu bylo hodnoceno zájmové území Mokrých Luk u Třeboně z hlediska produkce nadzemní biomasy. Předkládaná práce se soustředí na produkci nadzemní biomasy u ostřice štíhlé (Carex acuta L.), která tvoří dominantu porostu neobhospodařované dlouhodobě zaplavené části komplexu Mokrých Luk. Metodou destruktivních odběrů byla sledována sezónní dynamika nadzemních růstových charakteristik. Bylo provedeno celkem 9 odběrů. Byly vždy brány 4 vzorky o rozměrech 0.5x0.5m na sušším stanovišti a 4 na vlhčím. Hodnota živé biomasy ostřice štíhlé dosáhla sezónního maxima 550,8 g.m-2 dne 13.6. 2008. Nejvyšší hodnota živé sezónní biomasy byla 602,4 g.m-2 (tj. živá biomasa ostřice a živá biomasa ostatních druhů). Největší celková biomasa bez opadu (tj veškerá živá i odumřelá biomasa) dosáhla 994,64 g.m-2. Maximální údaj o produktivitě ostřice štíhlé (12,46 g.m-2.den-1) byl zaznamenán dne 24.5.2008.
|
host ::
RSS.