|
|
Detekce virových zoonóz v biologických vzorcích z polárních oblastí
LIDUCHOVÁ, Tereza
Tato práce je zaměřena na detekci zoonotických virů z Grónska a Svalbardu a je rozdělena do dvou částí. V první části byla provedena detekce genomické RNA viru Sindbis ve vzorcích komárů ochlerotatus nigripes odebraných na Svalbardu a Grónsku metodami molekulární biologie. Ve vzorcích komárů nebyl opakovaně potvrzen pozitivní výsledek virové RNA. Přítomnost arbovirů v polárních oblastech nelze zcela vyloučit. Prevalence je však velmi nízká, takže jsou zapotřebí další výzkumy. Ve druhé části byl proveden screening vzorků kloakálních výtěrů a vzorků orofaryngeálních výtěrů z mořských ptáků Rissa tridactyla odebraných na Svalbardu za účelem detekce viru ptačí chřipky A pomocí RT-qPCR. Pozitivní výsledek nebyl opakovaně potvrzen, stejně jako v případě viru Sindbis.
|
|
|
Porovnávací analýza izolátů Clostridioides difficile kultivovaných z různých zdrojů.
Eretová, Veronika ; Krůtová, Marcela (vedoucí práce) ; Ježek, Petr (oponent)
Infekce vyvolané Clostridioides difficile (CDI) jsou obecně vnímány jako infekce spojené s nemocniční péčí. V posledních letech však dochází k narůstání jejich incidence i v komunitě. Výskyt C. difficile byl popsán např. u zvířat, v potravinách či prostředí vody a půdy. Cílem této práce bylo charakterizovat kmeny C. difficile získané z různých zdrojů pomocí molekulárně biologických metod. Výsledky jsou diskutovány s dostupnými údaji o českých humánních izolátech C. difficile. V této práci bylo analyzováno celkem 135 izolátů C. difficile kultivovaných ze vzorků prasat (n = 57), telat (n = 44), koní (n = 18), vody (n = 15) a ježka (n = 1). Pomocí PCR ribotypizace bylo identifikováno 22 různých ribotypizačních profilů, nejčastěji detekovanými ribotypy byly 033, 011, 126, 078. Byly nalezeny jak toxigenní i netoxigenní ribotypy, včetně ribotypů nesoucích geny pro produkci binárního toxinu. Nejčastěji zachycené rezistence k antimikrobiálním látkám byly k ciprofloxacinu, klindamycinu a erythromycinu. Všechny detekované ribotypy a sekvenační typy u izolátů ze zvířat a prostředí byly v předchozích projektech nalezeny i u českých humánních izolátů, což potvrzuje roli zvířat a prostředí jako rezervoáru C. difficile. Nicméně epidemické humánní ribotypy 001 a 176, které dominují současné epidemiologické situaci...
|
|
|
Bakterie rodu Listeria
Králíková, Lenka ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce) ; Janďourek, Ondřej (oponent)
Autor: Lenka Králíková Název práce: Bakterie rodu Listeria Bakalářská práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Zdravotní laborant Cíl práce: Bakalářská práce si klade za cíl popsat rod Listeria, dělení rodu, morfologii a laboratorní diagnostiku. Větší pozornost je věnována druhu Listeria monocytogenes, jelikož je u lidí hlavním zdrojem nákazy. Dalším cílem je popsat výskyt L. monocytogenes v potravinách, její antigenní strukturu, patogenezi a onemocnění, které způsobuje. Hlavní poznatky: Listeria monocytogenes je všude přítomná bakterie. Byla nalezena v čerstvé vodě, hlíně, v rostlinném materiálu i v odpadní vodě. Hlavním zdrojem nákazy pro člověka je kontaminovaná potrava. Nejčastěji se jedná o nepasterizované mléko, zrající sýry či špatně tepelně opracované maso či zeleninu. Bakterie způsobuje onemocnění zvané listerióza, které je nebezpečné především pro novorozence, starší lidi, těhotné ženy a jedince s oslabenou imunitou. Onemocnění se vyskytuje spíše sporadicky, mezi lety 2008-2017 se v České republice za rok vyskytlo průměrně 30 až 37 případů nákazy. V Africe došlo v roce 2017-2018 k epidemii, jedná se o největší zaznamenanou epidemii způsobenou listérií. V případě nákazy je povinností laboratoře i lékaře nahlásit pozitivitu nálezu a provádí se...
|
host ::
RSS.