Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Úkoly a činnosti Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při evakuaci osob ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín
KADEŘÁBEK, Petr
Diplomová práce popisuje Zdravotnickou záchrannou službu Jihočeského kraje jako poskytovatele přednemocniční neodkladné péče v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. V případě vzniku radiační havárie je jejím urgentním cílem zachránit život co největšímu počtu zasažených a omezit následky jejich zdravotního postižení. Zdravotnická intervence posádkami Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje je poskytována osobám se závažným postižením zdraví nebo v přímém ohrožení života, které se podílí na záchranných a likvidačních pracích přímo v epicentru radiační havárie Jaderné elektrárny Temelín. Evakuovanému obyvatelstvu poskytuje přednemocniční neodkladnou péči přímo v zóně havarijního plánování, na evakuačních trasách, místech dekontaminace a na základě tísňové výzvy i v místech přijímacího střediska nebo nouzového ubytování. Cílem diplomové práce je identifikovat a objasnit základní principy plnění úkolů a činností výjezdových posádek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje v případě vzniku mimořádné události radiační havárie na Jaderné elektrárně Temelín. Teoretická část charakterizuje postavení Zdravotnické záchranné služby Jihočeského mezi složkami integrovaného záchranného systému při vzniku radiační havárie. Pozornost je také věnována materiálnímu a technickému vybavení určenému k osobní ochraně při zásahu v kontaminovaném prostředí. V této části je provedena obsahová analýza klíčové prováděcí dokumentace a rešerše právních norem, jejichž syntézou pak vzniká ucelený odborný text predikující postup neodkladné medicínské intervence zdravotnickou záchrannou službou v zóně havarijního plánování. Praktická část obsahuje síťovou analýzu dopravní dostupnosti jednotlivých míst dekontaminace vozy zdravotnické záchranné služby. Na jejím základě byl vypočítán index připravenosti, který odráží kvalitu a dostupnost přednemocniční neodkladné péče evakuovanému obyvatelstvu v místě dekontaminace, jakožto klíčovému prvku evakuace ze zóny havarijního plánování. Výsledky prokázaly připravenost Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje v místech dekontaminace k plnění úkolů a činností zdravotnického zajištění evakuace ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. Práce se stala soustředěným přehledem a pracovním materiálem pro zdravotnické pracovníky Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, kteří by mohli být postaveni před nelehký úkol zásahu v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. Zároveň také reflektuje potřebu vytvoření jednotné dokumentace postupu při radiační havárii.
Nouzové ustájení skotu v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín
VACÍK, Slavomír Ladislav
Bakalářská práce zpracovává téma nouzového ustájení skotu v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. V zájmové oblasti bylo vybráno 20 zemědělských podnikatelů, kteří chovali minimálně 50 kusů skotu. Skot byl zvolen jako referenční druh hospodářských zvířat, protože se jednalo o největší kategorii hospodářských zvířat, která byla chována ve stáji i na pastvinách. Výzkum byl proveden formou strukturovaného dotazníku, který byl po telefonické dohodě zaslán jednotlivým respondentům, a měl zodpovědět otázku, zda je nouzové ustájení skotu ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín dostatečně zabezpečeno. Z výsledků vyplynulo, že nouzové ustájení zřejmě není v předním zájmu zemědělských subjektů, protože vyplněných dotazníků zaslalo zpět pouze 55 % oslovených respondentů. Většina, tj. 64 %, chovala skot ve stáji i na pastvě, 27 % ve stáji a 9 % výhradně na pastvě. Pro krmení byla vedle pastvy používaná především konzervovaná krmiva (siláž, senáž, seno) a pro napájení voda z podzemních zdrojů a z vodovodní sítě, které je možné chránit před radioaktivním spadem. Dále bylo zjištěno, že pro potřeby zásobování napájecí vodou byla využívaná elektrická energie. Při jejím výpadku, až na dvě výjimky, nebyly k dispozici záložní zdroje. Elektrické ohradníky u pastvin také neměly, s výjimkou dvou respondentů, záložní zdroje. Poplachový plán veterinárních opatření Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín požaduje zajištění krmení a napájení na 3 dny po dobu nepřítomnosti ošetřovatelů. Tato podmínka nemůže být zajištěna z kapacitních důvodů krmišť ve stájích. Z výsledků výzkumu plyne, že není možné provést hermetizaci budov dle požadavku zmíněného plánu, protože je nelze utěsnit s ohledem na jejich "vzdušnou" konstrukci. Uvedené výsledky mohou být použity k úpravě poplachového plánu veterinárních opatření, se kterým by měla být lépe seznámena zemědělská veřejnost.
Stanovení zóny havarijního plánování dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií pro objekt ČEPRO, a.s. {--} sklad Včelná.
PAULŮ, Zuzana
ÚVOD Ve své diplomové práci jsem se rozhodla zpracovat téma týkající se stanovení zóny havarijního plánování dle zákona číslo 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů pro objekt ČEPRO a.s., sklad Včelná. Toto téma jsem si zvolila z několika důvodů. Za prvé jsem si ho vybrala proto, že mi přišlo zajímavé a pak také proto, že považuji za nezbytné, aby byla pro výše zmíněný objekt vytvořena zóna havarijního plánování. Zpracování tohoto dokumentu umožní efektivní zvládnutí situace, při níž by došlo k úniku nebezpečných látek z objektu ČEPRO ve Včelné a tak dojde k účelnému přijetí prostředků sloužících k ochraně obyvatelstva. Ve své práci bych také chtěla zjistit celkovou informovanost obyvatelstva ve Včelné o možném nebezpečí vzniku závažné havárie v objektu ČEPRO. Dále se zde budu zabývat srovnáním legislativy České republiky s vybranými zeměmi v Evropské unii a i státy mimo Evropskou unii. Svou diplomovou práci jsem rozdělila do 3 hlavních částí. V první kapitole jsem se věnovala legislativě související s prevencí závažných havárií a skladování nebezpečných látek. Dále jsem také popsala objekt ČEPRO a.s., sklad Včelná. Druhá obsahuje výsledky, ke kterým jsem dospěla v průběhu psaní mé diplomové práce. Třetí kapitola obsahuje diskuzi na dané téma.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.