|
|
Sirotčí agenda a péče o sirotky v Prácheňském kraji v 18. století
FUČÍKOVÁ, Lucie
Práce je zaměřena na sirotčí agendu a péči o sirotky v Prácheňském kraji v 18. století. Je rozdělena na několik částí. V první se aurorka zaměřuje na právní vymezení sirotků a poručnické správy. Ukazuje vývoj od římského práva po kodifikaci městského práva Pavla Kristiána z Koldína. Druhá část představuje postavení sirotků v českých městech v 18. století. Zárověň jsou zde představena jihočeská města, která byla dále sledována v dalších částech práce. Zároveň je zde představena instrukce pro sirotčího písaře dochovaná ve fondu Velkostatek Netolice v SOA Třeboň. Stěžejní část práce je zaměřena na představení tří druhů sirotčí agendy v několika městech bývalého Prácheňského kraje. První jsou sirotčí knihy z měst Lhenice, Netolice, Volary a Bavorov. Dalším druhem sirotčí agendy jsou sirotčí účty z měst Lhenice, Netolice, Volary a Záblatí. Posledním druhem sirotčí agendy, který je představen, jsou sirotčí tabely z měst Lhenice, Netolice a Volary. Všechny prameny jsou v práci předtaveny jak po formální stránce, tak po obsahové stránce.
|
|
|
Zhodnocení problémů rozvoje malých obcí.
LOUŽENSKÁ, Iva
Zhodnocení problémů rozvoje malých obcí Praktická část diplomové práce je zaměřena na splnění několika ztěžejních bodů. Mezi ně patří výběr zájmové oblasti, která musí splňovat následující požadavky: existence zpracovaného územního plánu, odpovídající velikost území, možnost dalšího smysluplného rozvoje obce s vazbou na okolí. Ve stanovené obci a jejího bezprostředního okolí došlo ke zpracování charakteristiky území a charakteristiky sídla. Ta byla provedena prostřednictvím místního šetření a následným zpracováním charakteristiky krajinného rázu a SWOT analýzy. Bylo hodnoceno zejména životní prostředí, občanská vybavenost, hospodářské podmínky, sociodemografické podmínky a vodohospodářská opatření. Dále bylo nezbytné seznámení se s metodikou rozvoje venkovského prostoru. V rámci přípravných prací proběhly také konzultační schůzky s pořizovatelem (starosta obce), při kterých byl stanoven postup prací a také byla konzultována vzájemná stanoviska na řešení dílčích problémů v území. Na základě těchto údajů následovala fáze zahrnující zpracování a projednání územně hospodářských zásad a vytvoření vlastního konceptu pro návrh změny územního plánu. Plán byl zpracován pomocí programu GIS (Geografický informační systém), výstupem byla mapa, ve které byl znázorněn současný stav územního plánu i navržené změny.
|
host ::
RSS.