Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Posouzení růstové schopnosti jehňat ve vybraném chovu
KŘELINOVÁ, Pavla
Chov ovcí se stále rozšiřuje díky nenáročnosti a odolnosti některých plemen ovcí. Výhodou těchto plemen je, že vypásají travnaté plochy i v méně dostupných oblastech a udržují tím krajinný ráz. Jedním z těchto plemen je valašská ovce. Data byla čerpána z databáze kontroly užitkovosti ze SCHOK (Svaz chovatelů ovcí a koz),na základě, kterých byla vyhodnocena růstová schopnost tohoto plemene v konkrétním chovu. Tato práce byla zaměřena na vlastní růstovou schopnost jehňat a činitele, které právě tuto schopnost ovlivňují (pohlaví a četnost vrhu). Zjištěná data a informace byly porovnány s údaji KU (kontrola užitkovosti) a s literaturou. K vyhodnocení byla použita data z roku 2018 - 2021.
Vlivy působící na hmotnost jehňat při narození
PITROVÁ, Ludmila
Cílem diplomové práce bylo sledovat a vyhodnotit vybrané vlivy působící na hmotnost jehňat při narození. Pro analýzu byla použita základní chovatelská evidence 604 jehňat obojího pohlaví plemene valaška z chovu farmy Ing. Jan Vejčík. Porodní hmotnosti byly vyhodnoceny v závislosti na pohlaví, četnosti vrhu, pořadí vrhu, otcovské linii a roku narození. Výsledky porovnání přinesly následující poznatky. Vliv otce na živou hmotnost jehňat při narození byl potvrzen F-testem na základě hladiny významnosti (p < 0,05 až 0,01) jako statisticky významný až téměř vysoce významný. Při srovnání průměrné hmotnosti jehňat při narození dle linií otců mají průkazně statisticky nejvyšší porodní hmotnost jehňata linie VALVEJ. Středně významné rozdíly byly prokázány mezi vlivy četnosti a pořadí vrhu, další v pořadí, co se významu týče, pak byl vliv roku narození jehňat. Statisticky nevýznamným byl prokázán vliv pohlaví živě narozených jehňat.
Vlivy působící na plodnost bahnic plemene valaška.
FREMLOVÁ, Aneta
Cílem diplomové práce bylo zjistit vliv vybraných faktorů na plodnost u stáda plemene původní valaška. Těmito faktory byl věk matek na plodnost, velikost vrhu a míru přežití v době odstavu. Druhý faktor byla otcovská linie a její vliv na plodnost, velikost vrhu a míru přežití v době odstavu. Pro zpracování dat a provedení statistické analýzy byl vybrán chov valašek v Dlouhé Stropnici. Tento chov byl nejprve představen, poté statisticky popsán z hlediska plodnosti ovcí a v následující části diplomové práce byla provedena vlastní analýza jednotlivých faktorů. Ze zjištěných výsledků byly vyvozeny závěry a doporučení pro chovatelskou veřejnost.
Vlivy působící na morfologické změny vemene u valašek
KUČERA, Josef
Morfologická stavba vemene u ovcí je důležitá vzhledem k možným komplikacím při odchovu jehňat a využití strojního dojení. Struky nevhodně postavené, krátké jsou problematické při odchovu jehňat i strojním dojení. Struky příliš velké nebo horizontální nemohou jehňata najít.
Technologie ustájení a její vliv na welfare ovcí plemene Valaška.
LIŠKA, Zdeněk
Cílem práce bylo vyhodnocení dané technologie ustájení ovcí na jejich welfare. Pro vyhodnocení dané technologie byly prováděny kontrolní sledování chovu a pouţity místní zootechnické a veterinární podklady. Dalším zdrojem informací byly záznamy chovatele. V chovu se uplatňuje celoroční odchov na pastvě s volným přístupem do stáje. Na základě sledování a vyhodnocení získaných dat bylo zjištěno, ţe daná technologie je optimální z hlediska welfare a zdravotního stavu zvířat. Dále bylo zjištěno, ţe daná technologie ustájení je příznivá i z hlediska provozních nákladů a potřeby práce.
Vyhodnocení reprodukčních ukazatelů u původní valašky
BALOUNOVÁ, Lucie
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení úrovně reprodukčních ukazatelů u stáda ovcí plemene původní valaška ve šlechtitelském chovu Ing. Jana Vejčíka. Za sledované období (2007 - 2011) byly u 457 bahnic hodnoceny následující ukazatele: oplodnění, plodnost, intenzita reprodukce, celkový odchov, jalovost, odchov z narozených jehňat a celková úmrtnost jehňat. Vliv věku bahnic na plodnost a zastoupení ovcí dle četnosti vrhu bylo vyhodnoceno pomocí statistických metod. Zjištěné parametry sledovaného stáda byly porovnány se stády, zařazenými v kontrole užitkovosti Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR. Závěrem byla vyhodnocena ekonomika tržeb za jatečná jehňata v závislosti na plodnosti. Průměrná plodnost stáda dosáhla 171,77 %. Průměrný podíl oplodnění byl vyhodnocen na úrovni 92,54 %, z čehož je zřejmé, že průměrný počet jalových ovcí ve stádě byl 7,46 %. Výše celkového odchovu ve stádě činila 143,19 %, intenzita reprodukce dosáhla 158,93 %. Celková úmrtnost jehňat (10,03 %) ovlivnila podíl odchovu z narozených jehňat (89,97 %). Ze studie vyplývá, že s delší dobou existence farmy se zvyšuje hodnota plodnosti bahnic (v roce 2011 téměř 179 %). Ve sledovaných letech má rostoucí tendenci také počet ovcí s dvojčaty (v roce 2011 porodilo dvojčata již 59 bahnic), což vypovídá o dobrém kondičním stavu zvířat a celkově o dobrém zdravotním stavu celého stáda. Dále bylo zjištěno, že nejvyšší plodnosti dosahují bahnice ve věku 5 až 7 let. Statistické vyhodnocení ukazatelů plodnosti, intenzity reprodukce a celkového odchovu ukázalo rozdíly v průměrných hodnotách sledovaného stáda v porovnání se stády v kontrole užitkovosti Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR. Výrazně vyšší hodnoty plodnosti, intenzity reprodukce a celkového odchovu bylo dosaženo ve sledovaném stádě. Rozdíl se neprojevil (resp. nebyl statisticky průkazný; p > 0,05) pouze u parametru oplodnění. Tržby za jatečná jehňata v přepočtu na bahnici byly ovlivněny podílem jalových ovcí a celkovou úmrtností jehňat, ovlivnění však činilo pouze asi 20 % z celé závislosti. Pokud by nebylo přihlédnuto k celkové úmrtnosti jehňat a počtu jalových ovcí, pak by platilo, že s vyšší plodností rostou přímo úměrně i tržby za jatečná jehňata.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.