|
|
Kvalita života u pacientů s CHOPN
KLÍMOVÁ, Pavlína
Teoretická východiska Chronická obstrukční plicní nemoc patří mezi nejzávažnější onemocnění v populaci. Prevalence CHOPN je předpokládaná až na 7,7 %. Jak je již z názvu patrné, je to chronické onemocnění, které je charakteristické typickými příznaky, mezi které patří zejména kašel, expektorace a výrazná dušnost. Tyto příznaky se mohou v průběhu onemocnění značně zhoršit nad svou běžnou úroveň, což nazýváme exacerbací. Přítomnost nepříjemných dýchacích obtíží vede k ovlivnění různých životních oblastí, dochází k omezení jedince při vykonávání každodenních aktivit. Ovlivněna je i psychika nemocného s možným výskytem úzkostí nebo depresí. V konečném důsledku u nemocného dochází k významnému zhoršení subjektivně vnímané kvality života. Cíl práce Cílem této práce je zjistit, v jakých oblastech ovlivňuje CHOPN kvalitu života. Hypotézy H1: Pacienti s CHOPN pociťují dýchací obtíže. H2: Pacienti s CHOPN pociťují omezení v oblasti běžných denních činností. H3: Pacienti s CHOPN pociťují omezení v oblasti tělesné aktivity. H4: Pacienti s CHOPN pociťují omezení v sociální oblasti. H5: Pacienti s CHOPN prožívají negativní pocity. H6: Pacienti s CHOPN pociťují svou kvalitu života jako špatnou. Metodika Výzkumná šetření byla realizována na základě kvantitativního šetření v rámci grantového projektu číslo 120/2012/S "Odraz kvality života v ošetřovatelství". Pro sběr dat bylo využito kvantitativní metody, výzkumné šetření se uskutečnilo pomocí techniky dotazníku. Byly použity dva dotazníky, a to specifický standardizovaný dotazník St. George's Respiratory Questionare Czech (SGRQ) a generický standardizovaný dotazník WHOQOL 100. Dotazníky byly distribuovány osobám s diagnózou chronické obstrukční plicní nemoci. Výběrový soubor byl sestaven kvótním výběrem, který byl dodržen. Kvóty zde tvořila diagnóza CHOPN a pohlaví respondentů. Zastoupení mužů a žen bylo stanoveno na 500 osob, z toho 294 mužů a 206 žen. Výzkumný soubor tvořilo 296 mužů a 207 žen, celkem tedy 503 respondentů. Šetření probíhalo oslovením praktických lékařů, specializovaných ambulancí a lůžkových pneumologických oddělení. Výsledky Výsledky byly zpracovány pomocí statistického programu SASD (statistická analýza sociálních dat). Výsledky je možné rozdělit do tří okruhů. Nejprve na výsledky charakterizující strukturu výzkumného souboru, poté na výsledky graficky znázorněné a v poslední řadě na výsledky zpracované pomocí popisné statistiky. Poslední dva okruhy obsahují výsledky z obou užitých dotazníků. Výsledky nám umožnily získat informace o vnímání dýchacích obtíží nemocnými, o oblasti běžných denních činností, o obtížích v oblasti pohybu, o sociální oblasti, o prožívání negativních pocitů a o subjektivním vnímání kvality života. Na základě výsledků byly stanovené hypotézy vyhodnoceny takto: H1: Pacienti s CHOPN pociťují dýchací obtíže potvrzena, H2: Pacienti s CHOPN pociťují omezení v oblasti běžných denních činností potvrzena, H3: Pacienti s CHOPN pociťují omezení v oblasti tělesné aktivity nepotvrzena, H4: Pacienti s CHOPN pociťují omezení v sociální oblasti nepotvrzena, H5: Pacienti s CHOPN prožívají negativní pocity potvrzena a H6: Pacienti s CHOPN pociťují svou kvalitu života jako špatnou nepotvrzena. Závěr Práce poskytuje komplexní pohled na oblasti, jež ovlivňují kvalitu života u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí. Může být využita nejen pro zdravotní sestry, ale též pro celý multidisciplinární tým, který o pacienta pečuje. Práci lze také využít jako studijní materiál pro studenty ošetřovatelství. Výsledky výzkumného šetření budou dále prezentovány na konferencích a publikovány v odborných časopisech.
|
|
|
Kvalita života u pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin
HRADOVÁ, Helena
Teoretická východiska Onemocnění tepen, při kterém postupně dochází k zužování až úplnému uzávěru tepen a k následným projevům nedokrevnosti, se nazývá ischemická choroba dolních končetin (ICHDK). Ischemickou chorobu dolních končetin je nutné vnímat nejen jako chorobu způsobující pacientům řadu obtíží a významným způsobem ovlivňující jejich kvalitu života, ale zároveň jako velice důležitý ukazatel celkového kardiovaskulárního stavu celého organismu. Ischemická choroba dolních končetin je stále více uznávána jako chronické onemocnění spojené s podstatným kardiovaskulárním rizikem. Tato choroba způsobuje především limitaci chůze nemocných, čímž ovlivňuje jejich každodenní činnosti a podstatně tak snižuje kvalitu života. Cíl práce Pro zpracování diplomové práce byl stanoven cíl: Zjistit, v jakých oblastech ovlivňuje ischemická choroba dolních končetin kvalitu života. Hypotézy práce Hypotéz práce bylo stanoveno šest: H1: Pacienti s ICHDK pociťují bolest H2: Pacienti s ICHDK jsou omezeni v oblasti pohybu H3: Pacienti s ICHDK jsou omezeni v sociální oblasti H4: Pacienti s ICHDK pociťují obavy ze své budoucnosti H5: Pacienti s ICHDK vnímají svou kvalitu života jako špatnou H6: Pacienti s ICHDK jsou omezeni v oblasti běžných denních činností Použité metody Výzkumná část práce byla realizována na základě kvantitativního šetření v rámci grantového projektu číslo 120/2012/S ?Odraz kvality života v ošetřovatelství?. Pro empirickou část diplomové práce byla využita metoda kvantitativní, výzkumné šetření probíhalo formou dotazníků, a to pomocí standardizovaného dotazníku EQ-5D-5L, vybraných otázek standardizovaného dotazníku WHOQOL 100 a nestandardizovanými doplňkovými otázkami pro nemocné s ischemickou chorobou dolních končetin. Výzkumné šetření probíhalo oslovením praktických lékařů, lékařů v odborných ambulancích a na lůžkových odděleních. Nedílnou součástí procesu sběru dat byly také všeobecné sestry, které měly za úkol společně s lékaři vysvětlit nemocným důležitost výzkumného šetření. Respondenti byli vybíráni záměrně, základním činitelem výběru byla přítomnost ischemické choroby dolních končetin. Výběrový soubor byl konstruován kvótním výběrem, kdy jako jediná kvóta byl určen věk respondenta. Výsledky Získané výsledky byly statisticky zpracovány v programu SASD (statistická analýza sociálních dat). Výsledky lze rozdělit do tří oblastí na výsledky charakterizující strukturu výběrového souboru, výsledky graficky znázorněné a výsledky zpracované pomocí popisné statistiky. Poslední dvě oblasti pak byly řazeny dle užitého dotazníku. Výsledky nám poskytly informace o vnímání bolesti nemocnými, o problémech v oblasti pohybu, o sociální oblasti a oblasti běžných denních činností, o obavách z budoucnosti a o subjektivním vnímání kvality života. Na základě zjištěných výsledků byly stanovené hypotézy vyhodnoceny následovně: H1: Pacienti s ICHDK pociťují bolest ? potvrzena, H2: Pacienti s ICHDK jsou omezeni v oblasti pohybu ? potvrzena, H3: Pacienti s ICHDK jsou omezeni v sociální oblasti ? potvrzena, H4: Pacienti s ICHDK pociťují obavy ze své budoucnosti ? potvrzena, H5: Pacienti s ICHDK vnímají svou kvalitu života jako špatnou ? nepotvrzena, H6: Pacienti s ICHDK jsou omezeni v oblasti běžných denních činností ? potvrzena. Závěr Práce poskytuje komplexní pohled na oblasti, které ovlivňují kvalitu života u pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin. Výsledky mohou v praxi usnadnit výběr efektivní intervence a zlepšit komunikaci s pacientem, především díky získaným znalostem. Budou publikovány v odborných časopisech a prezentovány na konferencích. Výsledky také mohou být podkladem pro další výzkumná šetření a také jako studijní materiál pro studenty ošetřovatelství.
|
host ::
RSS.