Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Farnosti Volyňského vikariátu a jejich fungování v období druhé poloviny 19. a v první polovině 20. století
STANĚK, Libor
Předkládaná práce se věnuje historii Volyňského vikariátu s vymezením časového období hlavně na druhou polovinu 19. a první polovinu 20. století. Její obsah tvoří tři hlavní části, které přibližují dění ve Volyňském vikariátu z různých úhlů pohledu. První z nich se věnuje představení pramenné základny, z které práce vychází. Najdeme v ní představení archivních fondů farních a vikariátních úřadů, upozornění na možnosti využití fondu okresních úřadů pro poznání církevních správy. Kromě toho obsahuje rozbor i popis tří typů archivních dokumentů, a to farních kronik, vizitačních písemností kanonických vizitací, inventářů kostelního a farního majetku. Druhá část práce se zaměřuje na popsání movité a nemovité vybavenosti farností Volyňského vikariátu. Obsahuje přehled stavebního vývoje a oprav u kostelních a farních budov Volyňského vikariátu. Součástí je i přehled vybavení kostelních budov kovovými předměty, bohoslužebnými rouchy, zvony a varhany. Poslední část práce se věnuje duchovním Volyňského vikariátu. Její snahou je ukázat různorodou náplň práce faráře, povinnosti kaplanů a sžití obou duchovních. Obsahuje rovněž vymezení povinností vikariátního úřadu. V práci nechybí úvod, závěr, dále stručné shrnutí využité literatury a základní přehled historického vývoje Volyňského vikariátu. Na konci práce jsou umístěny tabulky a grafy jako vhodný a ilustrativní doplněk k jednotlivým kapitolám.
Pamětní knihy farností Volyňského vikariátu 17. - 19. stol. ve vzájemné komparaci
STANĚK, Libor
Práce Pamětní knihy Volyňského vikariátu 17-19. století ve vzájemné komparaci se zabývá dochovaným farními kronikami v tomto správním celku. Přináší jejich popis a charakteristiku a pokouší se představit tento historický pramen z různých úhlů pohledu. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. První z nich hodnotí dosavadní stav bádání v tomto tématu a představuje dosud vzniklou související literaturu. Druhá kapitola přináší základní údaje o církevní správě v Českých zemích od jejích počátků až po vznik vikariátní soustavy. Třetí kapitola se zabývá historií Volyňského vikariátu a představuje některé z problému, jejichž řešení měl tento správní úřad na starosti. Čtvrtá kapitola přináší informace o některých instrukcích a normách pro vedení pamětních knih. Pátá kapitola popisuje všechny dochované pamětní knihy ze zkoumaného celku. Je zde předložen vnitřní a vnější popis všech kronik a určení jejich jednotlivých autorů. V šesté kapitole jsem se snažil na základě získaných podkladů popsat společné znaky pro jednotlivé farní kroniky, srovnat je s kronikami obecními a také předložit některé možnosti využití pamětních knih farních úřadů v historickém bádání. Závěrečná kapitola pak shrnuje získané poznatky. Je zde upozorněno na další možnosti a postupy při práci s tímto historickým pramenem. Na konci práce se nachází umístěn seznam použité literatury a přílohy. Přílohy tvoří tabulky s autory zápisů pro jednotlivé farní kroniky a dále také přehled všech zkoumaných farních kronik. Kromě tabulek jsou v přílohách umístěny i fotografie. Na nich se nacházejí všechny zkoumané farní kroniky, ukázky písařský rukou, ale také zajímavá vyobrazení z několika pamětních knih.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.