Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Automatické získávání hodnot z měřidel bez komunikačního rozhraní
Dohnálek, Martin ; Čala, Martin (oponent) ; Kunz, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou optického rozpoznávání znaků z displejů měřicích přístrojů bez komunikačního rozhraní. Tím by bylo umožněno provádět automatizovaná měření i na levnějších a starších přístrojích, které nedisponují přímo komunikačním rozhraním pro připojení k počítači. Kamerou namířenou na displej měřidla, propojenou s počítačem, je získáván vstupní obraz, v němž je na základě předem vytvořeného datasetu pro daný přístroj automaticky provedeno rozpoznání znaků. Výstupem algoritmu je soubor obsahující rozpoznanou hodnotu, jednotku a časovou značku měření. Byl rovněž vytvořen nástroj na tvorbu datasetu. Dostatečná optimalizace navrženého algoritmu se projevila při praktickém testování, kdy rychlost vykonávání (až 34 ms/iteraci) dostačuje běžným obnovovacím frekvencím displejů měřicích přístrojů. Dále bylo ověřeno, že při dodržení specifikovaných požadavků na scénu dosahuje algoritmus takřka 100% úspěšnost rozpoznání údaje. Byla také sledována odolnost vůči vyosení a náklonu rovin snímače a displeje, kdy při náklonu funguje algoritmus s nezměněnou přesností až do +/- 5° a při vyosení dokonce až do +/- 20°.
Automatické získávání hodnot z měřidel bez komunikačního rozhraní
Dohnálek, Martin ; Čala, Martin (oponent) ; Kunz, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou optického rozpoznávání znaků z displejů měřicích přístrojů bez komunikačního rozhraní. Tím by bylo umožněno provádět automatizovaná měření i na levnějších a starších přístrojích, které nedisponují přímo komunikačním rozhraním pro připojení k počítači. Kamerou namířenou na displej měřidla, propojenou s počítačem, je získáván vstupní obraz, v němž je na základě předem vytvořeného datasetu pro daný přístroj automaticky provedeno rozpoznání znaků. Výstupem algoritmu je soubor obsahující rozpoznanou hodnotu, jednotku a časovou značku měření. Byl rovněž vytvořen nástroj na tvorbu datasetu. Dostatečná optimalizace navrženého algoritmu se projevila při praktickém testování, kdy rychlost vykonávání (až 34 ms/iteraci) dostačuje běžným obnovovacím frekvencím displejů měřicích přístrojů. Dále bylo ověřeno, že při dodržení specifikovaných požadavků na scénu dosahuje algoritmus takřka 100% úspěšnost rozpoznání údaje. Byla také sledována odolnost vůči vyosení a náklonu rovin snímače a displeje, kdy při náklonu funguje algoritmus s nezměněnou přesností až do +/- 5° a při vyosení dokonce až do +/- 20°.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.