|
|
Vyhodnocení výskytu patogenů jabloně na lokalitě Lysice
Pavlíčková, Kristýna
V České republice i ve světě jsou jabloně nejpěstovanější ovocnou dřevinou. Výše produkce a také její kvalita je závislá na počasí, stanovišti, ale z velké části také na správné ochraně proti škodlivým organismům. Práce obsahuje přehled nejvýznamnějších virových, bakteriálních a houbových patogenů, zejména původce strupovitosti jabloně, Venturia inaequalis. Na lokalitě Lysice, v ovocném sadu zemědělského podniku ZEAS Lysice a.s. byla hodnocena intenzita napadení listů a plodů nejzávažnějšími houbovými patogeny jabloně: Venturia inaequalis, Podosphaera leucotricha a Monilinia fructigena, u odrůdy ´Idared´, ´Jonagold´, ´Rubín´ a ´Šampion´. Napadení listů původcem strupovitosti jabloně se nejvíce projevilo u odrůdy ´Rubín´ a ´Jonagold´, pro které byla stanovena střední třída výskytu patogena. Napadení plodů bylo díky fungicidní ochraně minimální. U všech odrůd byla zaznamenána vysoká četnost napadení padlím jabloně, při primární infekci (15 až 53 % sledovaných listů). Vzhledem k uplatnění chemické ochrany byly sekundární infekce padlí slabší (19 až 37 % sledovaných listů) než primární infekce. Moniliovou hnilobou jablek byla nejvíce postižena odrůda ´Rubín´ (56 % sledovaných plodů), která se jevila jako nejcitlivější pro všechny sledované patogeny. Pro jednotlivé patogeny byl navržen vhodný systém ochrany.
|
|
|
Vizualizace buněčných struktur listu Malus domestica pro účely studia interakce s patogenem Venturia inaequalis
Zajícová, Iveta ; Schwarzerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Mašková, Petra (oponent)
Houbový patogen Venturia inaequalis způsobuje strupovitost jabloní, nejzávažnější chorobu těchto dřevin. Poznatky získané o odpovědi jabloně na napadení strupovitostí na buněčné a pletivové úrovni jsou nedostačující. Zavedení metod vizualizace buněčných komponent listu jabloně je klíčové pro studium interakce Malus-Venturia na buněčné a pletivové úrovni. V této práci byl úspěšné zaveden pokusný rostlinný materiál v in vitro i ex vitro podmínkách a optimalizována metoda infekce rostlin konidiemi patogena. Pro vizualizaci buněčných struktur v listu jabloně byly využity metody vitálního značení, in situ imunolokalizace, transformace, environmentální skenovací elektronové mikroskopie a konfokální mikroskopie. Z buněčných struktur listu jabloně byl vizualizován cytoskelet, buněčná stěna a kutikula. Dále byly provedeny předběžné experimenty sledující změny struktur buněčné stěny indukované napadením V. inaequalis. Dále byly během ontogeneze listů sledovány změny kutikuly, která představuje první bariéru pro průnik patogena během infekce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ontogenická rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint.
Korbelová, Pavla
V bakalářské práci je popsána choroba strupovitost jabloně a podána charakteristika původce této choroby, houby Venturia inaequalis. Zmíněny jsou možnosti přímé a nepřímé ochrany. Pozornost je věnována šlechtění na rezistenci, zejména s využitím genu Vf (Rvi6), včetně problematiky prolomení rezistence fyziologickými rasami patogenu. Těžištěm práce je téma ontogenické rezistence, tj. věkem podmíněné rezistence jako schopnosti celých rostlin nebo rostlinných částí odolávat nebo tolerovat chorobu s věkem a vyzráváním hostitelských pletiv. Mladé listy jabloní mohou být náchylné ke strupovitosti (Venturia inaequalis), ale stávají se s dospíváním odolnější vůči infekci. Praktické využití ontogenické rezistence spočívá v potenciálu vyšlechtění odolných odrůd, jejichž zavedení do pěstování bude mít pozitivní efekt na hospodářský výnos, a tím přínos pěstitelům.
|
|
|
Ochrana hlohyně (Pyracantha J. M. Roemer) proti strupovitosti (Venturia inaequalis (Cooke) G. Winter)
Fraňková, Jana
Hlohyně se vysazují v parcích a zahradách jako okrasné keře či do živých plotů. Napadením plodů houbou V. inaequalis se jejich estická hodnota významně snižuje a ztrácejí na atraktivitě. Venturia inaqualis je nejvýznamnějším patogenem hlohyně šarlatové (Pyracantha coccinea M. J. Roemer). Cílem práce bylo zjistit možnosti regulace strupovitosti hlohyně, sledovat a hodnotit četnost a intenzitu výskytu patogena na dvou lokalitách (v Šitbořicích a Brně-Černých Polích) a vyhodnotit účinnost tří fungicidů s různým mechanismem účinku. Byl prokázán statisticky významný vliv lokality na napadení bobulí a patra keře, ze kterého byly plody hlohyně odebírány. Nejméně byly napadány plody odebírané z vrcholové části keře. Nejvyšší účinnost na původce strupovitosti hlohyně vykázal přípravek Zato 50 WG s účinnou látkou trifloxystrobin v dávce 500 g/kg a přípravek Talent s účinnou látkou myclobutanil v dávce 200g/l.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.